Šípek

Author článku: Monika Břešťanská

Šípek je jedním ze zázraků přírody. Jde o plod naprosto obyčejného planého keře, který dozrává na podzim. Roste takřka všude, často ho ale můžeme vidět na okrajích luk či lesů. To neobyčejné se ale ukrývá uvnitř malého červeného plodu – šípek je totiž vitamínová bomba, kterou si může nasbírat každý. Díky obsahu užitečných látek má pak příznivý vliv na naše zdraví. 

Jak pěstovat šípek

Šípkem označujeme plody růže (Rosa), nejčastěji pak růže šípkové (Rosa canina). Růže šípková patří do obsáhlé čeledi růžovitých, ve které najdeme mimo jiné také například jahodníky, jabloň, hrušeň nebo muchovník. 

Plodem růže šípkové je šípek, tedy souplodí nažek kulovitého až protáhlého tvaru. Barva je nejčastěji červená, setkat se však můžeme i s šípky černými, červenooranžovými i červenofialovými. 

Růže šípková je rozložitý keř, který dosahuje výšky jednoho až tří metrů, dle kultivaru a stanoviště. Listy keře jsou drobnější, 2 až 4 centimetry velké. Květy se objevují koncem dubna. Jejich místo na podzim nahradí plody – již zmiňované šípky. 

Pěstování šípku

Šípková růže je velmi nenáročná, o čemž svědčí i množství planě rostoucích keřů, kterým se nedaří dobře jen v blízkosti luk a lesů, ale také kolem cest a silnic. Šípková růže roste všude, kde je alespoň minimum živin a dostatek slunce. 

V zahradě jí ale můžeme poskytnout ty nejlepší podmínky a dočkat se tak krásně vonících květů a záplavy zdravých plodů. Pro keř je ideální kyprá, hluboká a vápenatá půda. Vysazujeme jej na plně slunné místo, ve stínu by růže pouštěla příliš mnoho šlahounů ve snaze dostat se za paprsky. Také by se na keři objevilo méně květů a plodů, které by nebyly tolik kvalitní. 

Vzrostlý keř si na dobrém místě prakticky vystačí sám. Není třeba ho zalévat, přihnojovat a podobně. Pokud chceme růži i přesto přilepšit, využijeme k tomu zralý kompost a zaléváme pouze v parných letních dnech. 

Pěstování šípku v květináči

I přesto, že se keř může dorůstat až 3 metrů, lze jej pěstovat v nádobách. Růže totiž velmi dobře snáší řez a dá se tak snadno tvarovat a udržovat v kompaktnějších rozměrech. Existuje také celá řada kultivarů, které jsou velmi drobné a určené přímo k pěstování v květináčích. Umístit je lze i do truhlíků na okenních parapetech, kde společně s dalšími okrasnými rostlinami nadělají plno parády. Důležité je však dodržet slunečné stanoviště. Růži v květináči musíme také pravidelně zalévat – vláhu stačí doplnit vždy po vyschnutí zeminy, není třeba keřík přelévat.

Pěstování šípku ze semínek

Nové keříky lze pěstovat ze semen. Ta získáme z plodů, které ještě nejsou úplně zralé a měkké. Plody sesbíráme a dáme je do květináče s pískem, kterým šípky překryjeme. Květináč umístíme v interiéru, kde je necháme přibližně měsíc. Následně přeneseme šípky v písku ven, kde je necháme po celou zimu. Důležité je, aby prošly mrazem. Brzy z jara šípky vyjmeme z květináče, vyloupeme a vhodíme do nádoby s čistou vodou. Semena, která vyplavou na hladinu, vyhodíme a nevysazujeme. Ta, která zůstávají ve vodě vyjmeme, umístíme do substrátu vhodného ke klíčení a květináčky dáme na teplé místo jako je vyhřívaný skleník, pařeniště nebo okenní parapet v interiéru. Když jsou sazeničky dostatečně silné, můžeme je přesadit na stanoviště. 

Pěstování šípku na zahradě

Divoká růže vám v zahradě poroste všude, kde je pro ni dostatek slunce. Zahradníci ji s oblibou používají k tvorbě živých plotů, jako živou zástěnu na slunnou stranu pergoly nebo nechávají stonky plazit se po různých zahradních brankách a okrasných opěrách. 

Keř totiž velmi rychle obrůstá, a tak pokryje požadovanou plochu ještě během jara a poskytne stín či soukromí v tu pravou chvíli. Další výhodou je množství silně vonících a estetických květů, které do zahrady lákají opylovače. 

Jak zasadit šípek

Kořeny keře zasahují do více než metrové hloubky. Proto je nutné při výsadbě vykopat dostatečně hlubokou jámu, jejíž dno dobře prokypříme. V případě příliš kyselého pH můžeme do substrátu přidat vápno. Na dno jámy pak pro lepší vyživení přidáme ještě kompost. Následně do jámy umístíme keřík včetně kořenového balu a přihrneme zeminou. V prvních dnech po vysazení je důležité rostlinu pravidelně zalévat, abychom podpořili zakořenění. 

Hnojení šípku

Šípek nevyžaduje žádnou péči navíc, tedy ani přihnojování. Chcete-li však mít plné a voňavé květy ve velkém množství, stejně tak i plody, je vhodné alespoň občas dodat keři nějaké živiny ve formě organického hnojiva.

Množení šípku

Šípky můžeme množit generativně i vegetativně. O množení prostřednictvím semen jsme se rozepsali již výše, pojďme se tedy podívat na vegetativní cestu. Brzy na jaře zhotovíme vrcholové řízky, které zapíchneme do země. Skvělým tipem nebo “babskou radou” je namočit konec stonku do medu, a poté jej teprve zapíchnout do substrátu. Med podpoří zakořeňování. Následně řízek přiklopíme velkou sklenicí – ta chrání před vlivy počasí a pomáhá se srážením vlhkosti. Nezapomeňte ze stonku odebrat všechny listy, mohly by pod sklenicí uhnívat. 

Kvetoucí šípek

Květy šípkové růže jsou silně aromatické. Příjemná vůně láká opylovače, kteří z nich získávají sladký nektar. Květy jsou obvykle v různých odstínech růžové, někdy mohou být i bílé. Na keři se objevují již koncem dubna a postupně nakvétají po celé léto. Začátkem podzimu je střídají plody. 

Jak sušit šípky

Šípky lze sušit 3 různými způsoby. Tím prvním je sušení v speciální sušičce na ovoce. Toto sušení je nejefektivnější a nejrychlejší. Šípky nejdříve očistíte a poté je naskládáte do sušičky. Sušíte při teplotě 60-70 °C, maximálně 80 °C.  Dobře usušené šípky pak poznáte podle hmatu – nesmí být měkké, nýbrž tvrdé. Při stisknutí se dobře usušený šípek okamžitě rozpadne.

Pokud sušičku nemáte a ani si jí nehodláte pořizovat, pak můžete stále sušit šípky v běžné troubě. Plech na pečení vyložíte pečicím papírem a šípky na něj rozložíte. Do trouby vyhřáté na 60-70 °C plech vložíte. Šípky se v troubě usuší velmi rychle, dávejte proto na ně pozor, aby se nespálily. Můžete také během sušení nechat mírně pootevřená dvířka. Jakmile začnou šípky tmavnout a získávat tmavě červenou barvu, vyzkoušejte opět podle hmatu, zda jsou usušené dostatečně.

Posledním způsobem, jak lze šípky usušit, je přirozené sušení na slunci. Šípky rozložte na plech a ten dejte na sluníčko. Počítejte s tím, že přirozené sušení je pomalý proces. Zabere vám to pár dní. Šípky proto pravidelně kontrolujte a na noc je dávejte dovnitř do sucha (jakmile by šípky navlhly, začaly by plesnivět). Sušte do té doby, než budou šípky dostatečně tvrdé. Opět by se při stisknutí měly drolit.

Usušené šípky skladujte v uzavřených sklenicích nebo v plátěném zavěšeném pytli. Nikdy je nedávejte do igelitových sáčků – zapařily by se a zplesnivěly. 

Řez šípku

Řez je velmi důležitou součástí péče o šípkovou růži, vzhledem k rychlému růstu keře. Řez provádíme na podzim nebo brzy na jaře, ještě před nástupem pupenů. Rostlina se tak rychle zacelí a při oteplení začne bujně obrůstat.

Větvičky mají tendence sesychat – uschlou větev vždy seřízneme až na zdravé dřevo. Dva nejstarší výhony vždy seřízneme až k zemi. To podpoří produkci nových květů a šípků. Pro ještě vyšší výnosy a bohatější kvetení můžeme boční výhony zkrátit na tři pupeny. Keř se díky tomu zahustí a bude mít více mladých a vrcholových výhonků. 

Šípek

Druhy šípku

Jako šípky označujeme plody těchto rostlin:

• růže alpská (R. alpina)
• r. skořicová (R. cinnamomea)
• r. Moynesova (R. moyesii)
• r. jablíčkonosná (Rosa villosa)
• r. galská (R. gallica)
• r.sivá (R. glauca)
• r. svraskalá (R. rugosa)
• r. šípková (R. canina)

Pro sběr šípků jako plodů se nejčastěji využívá růže šípková (o které se zmiňujeme v celém našem článku, pak růže svraskalá a růže jablíčkonosná (syn. dužnoplodá). 

Nejvíce vitamínu C obsahují plody růže alpské. Paradoxně plody růže šípkové obsahují asi o polovinu méně vitamínu C. 

Účinky šípku

Šípek je doslova napěchovaný vitamínem C (má ho 10 x více než citrusové plody). Díky tomu patří mezi nejznámější účinky šípků podpora imunitního systému a prevence chřipky či nachlazení. Kromě toho mají tyto malé červené plody ale také detoxikační a antioxidační účinky, zlepšují metabolismus všech základních živin, zpevňují cévy, pozitivně působí na srážlivost krve a zlepšují krvetvorbu, podporují trávení. Šípky jsou skutečným zázrakem přírody.

Pokud si nasbíráte dostatečné množství čerstvých šípků, můžete si z nich připravit chutný domácí šípkový džem. Ten můžete používat k přímé konzumaci či k vaření populární šípkové omáčky. Jako prevence chřipky a nachlazení je ale nejlepší šípkový čaj. Ten se nejlépe připravuje ze sušených a nadrcených šípků. Sušené šípky vám také vydrží déle, a vy si tak tento chutný a zdravý čaj budete moci vařit po celou dlouhou zimu. 

Na co využít šípky

• jako okrasnou rostlinu v nádobách, v zahradách či jako součást živého plotu
• v kuchyni – k dochucení omáček, výrobě džemů a v dalších receptech
• v lidovém léčitelství (nejčastěji jako čaj)
• v medicíně (hlavně v sirupech pro podporu imunitního systému)

Přezimování šípku

Keře růže šípkové jsou odolné vůči mrazu. Vzrostlé a silné rostliny není potřeba před mrazy nijak chránit. Keře mladší pak můžeme překrýt netkanou textilií nebo keř pevně svázat, aby se větve vlivem sněhu a mrazu nelámaly. Kořenový systém chráníme mulčem nebo chvojím. 

Pěstujete-li růže v květináči, je lepší je přenést do místa, kde nemrzne (ale zároveň ne do pokojových teplot). Kořeny jsou v nádobách méně chráněné před chladem a mohlo by dojít k jejich poškození. 

Šípky v kuchyni

Čaj z šípku

V zimním období je kromě bylinných čajů výborný také teplý šípkový čaj, který si můžete připravit velmi snadno.

Ingredience:

• sušené šípky (na 1 l čaje alespoň 4 polévkové lžíce)
• 1 l vody
• med

Postup:

Šípek se na čaj musí nejdříve nadrtit. V hmoždíři proto rozdrtíme tolik šípků, abychom nasbírali alespoň 4 polévkové lžíce nadrcené směsi (platí pro 1 l vody, na 0,5 l vody tak postačí 2 lžíce).

Poté drcené šípky přelijeme celým množstvím vody. Voda ale musí být studená. Šípkový čaj se totiž nesmí vařit, šípky macerujeme zastudena. Jen tak zachováme obsah užitečných a zdraví prospěšných látek. Šípky macerujeme nejméně hodinu, klidně ale i celou noc.

Po ukončení macerace začneme čaj připravovat k pití tím, že ho ohřejeme. Neměl by ale projít varem, zahřejeme ho proto na 70-80 °C a poté odstavíme. Následně ho musíme ještě zbavit jemných chloupků z rozdrcených šípek (mohly by podráždit trávicí trakt). Šípkový čaj proto vždy scedíme přes husté sítko.

Scezený vlažný čaj na závěr dochutíme medem. Při chřipce a nachlazení je dobré přidat si také vymačkanou citronovou šťávu, mátu nebo jiné bylinky.

Šípkový džem

Z šípků si ale můžete vyrobit také zdravou a chutnou domácí snídani – šípkový džem.

Ingredience:

• 2 kg čerstvých šípků
• 0,5 kg cukru
• skořice
• hřebíček
• voda

Postup:

Na začátku je potřebné šípky důkladně připravit a očistit. Poté, co šípky očistíme a odstraníme z nich stopky i bubáky, je také překrojíme a pod tekoucí vodou z nich vypláchneme všechna semínka a chloupky.

Očištěné šípky přelijeme vodou tak, aby byly všechny překryté, a začneme vařit. Po přivedení k varu vaříme do té doby, než šípky dostatečně změknou. Následně je mixérem rozmixujeme a hmotu propasírujeme přes síto.

Poté je dobré celou masu zvážit a přidat cukr v poměru 2:1 (na dva díly šípků přidáváme jeden díl cukru, použít můžeme i třtinový).

Do hmoty přidáme špetku mleté skořice a mletého hřebíčku a začneme opět vařit – potřebujeme odpařit přebytečnou tekutinu. Džem tedy odstavíme po tom, co dostatečně zhoustne.

Hotový šípkový džem následně plníme do sterilizovaných sklenic, které zavaříme. Poté je domácí šípková marmeláda připravená k použití. Používat jí můžete na pečivo ke snídani, ale klidně si z ní můžete uvařit také šípkovou omáčku.

Choroby a škůdci šípku

Přirozených nepřátel a onemocnění růže šípkové je poměrně mnoho. Většinu z nich však lze vyřešit použitím insekticidů, fungicidů, správnou péčí či biologickou ochranou.

Škůdci:

• drátovci
• háďátka
• klopušky
• křísci
• mšice
• pilatky
• puklice
• štítenky
• svilušky
• žlabatky

Choroby:

• černá skvrnitost
• padlí růžové
• rez růžová