Dýně

Author článku: Monika Břešťanská

Pěstování dýní patří mezi staré zemědělské tradice, která spojuje pestrost odrůd, krásu dekorativních plodů a bohatou historii. Dýně jsou nejen oblíbenou ingrediencí v kuchyni, ale také symbolizují podzim – nejenže jejich plody dozrávají v tomto období, ale mají typické podzimní barvy a staly se nedílnou součástí podzimních dekorací v mnoha kulturách.

V tomto článku se budeme zabývat nejen tím, jak pěstovat dýně úspěšně, ale také jak vytvořit optimální podmínky pro jejich růst, jakým způsobem vybrat správnou odrůdu a jak se postarat o tyto plody od setí až po sklizeň.

Jak pěstovat dýně

Tykev obecná, vědecky známá jako Cucurbita pepo, a někdy též nazývaná tykev turek nebo dýně obecná, představuje jeden druh rodu tykev. Pochází z původních oblastí Střední Ameriky, s historickými záznamy o jejím pěstování sahajícími až do doby před 5000 lety. To ji řadí mezi nejstarší kulturní plodiny, které lidé pěstovali.

Dýně řadíme do čeledi tykvovitých, kam patří také například cukety, patizony, melouny, okurky i mnoho druhů méně známého exotického ovoce. 

Tykev obecná je jednoletá rostlina s keříčkovým vzrůstem. Její květy jsou velké, jednodomé a mají žlutou barvu. Tato rostlina má různé varianty, o kterých se více dočtete v následujících kapitolách. 

Její listy mohou být nedělené nebo mají dlanitě laločnaté uspořádání. Plody této rostliny se liší ve tvaru a barvě a obsahují přibližně 90 % vody, stejně jako důležité minerální látky, jako je železo, hořčík, draslík a sodík. Kromě toho obsahují také alfa a beta karoten. 

Dýně se stala ikonickým symbolem původně keltského svátku Halloween, který se později rozšířil do mnoha částí světa.

Pěstování dýně

Tykve pěstujeme nejčastěji ze semínek, která vyséváme přímo do záhonu. I když je možné je předpěstovat a často se tak činí, není to nejideálnější volba. Dýně jsou totiž na přesazování poměrně citlivé a můžeme tak zpomalit růst nebo rostlinu poškodit. Bydlíte-li v chladnější oblasti, klidně výsev o dva týdny posuňte.

Pokud chcete zajistit bohatou úrodu, musíte do zahrady přilákat opylovače – v opačném případě musí zahradník převzít všechnu práci za ně. Nezbytné je i pravidelné zavlažování, díky němu dosáhnou tykve požadované velikosti. Aby se plody dobře vybarvily a měly hezký tvar, můžete je během růstu opatrně otáčet a rovnoměrně vystavovat slunečnímu svitu ze všech stran.  

Pro ideální růst dýní zvažte pěstování na kompostu. Ten rostlinu udržuje v teple a dodává jí dostatek živin po celou dobu růstu, takže není potřeba žádného hnojení. Zároveň by ale měly mít přístup k alespoň části půdy a kompost musí být na slunečném místě.

Udržujte mezi jednotlivými rostlinami vzdálenost kolem 1 x 2 metry, i když se v některých případech tykve mohou pěstovat na menší vzdálenost. Během růstu velkých listů a výhonků zvládnou mladé rostliny přerůst případný plevel, díky velkým listům je zastíní.  

Pokud chcete zachovat druhovou čistotu nebo pěstovat tykve pro semeno, je důležité nepěstovat různé odrůdy vedle sebe na jednom záhonu nebo kompostu, i když jsou od sebe vzdáleny. Optimální vzdálenost by měla být alespoň 800 metrů, protože tykve mohou rychle křížit a vznikají různé hybridy.  

Dýně můžeme pěstovat vedle různých plodin, nicméně nejlépe se jim daří vedle česneku a cibule, které je chrání před různými chorobami, ale také vedle kukuřice, kopru, petržele či koriandru. Naopak vyvarujte se pěstování vedle okurků, rajčat, zelí a salátů. Pěstování společně s cuketami či melouny není úplně ideální, ale často se to praktikuje a obvykle jsou plody v pořádku a nekříží se.

Rostliny zaléváme zejména v prvních fázích růstu, když jsou vzrostlé a nasazují květy a plody, doplníme vláhu hlavně v horkém a suchém počasí. Obecně jsou ale tykve velmi nenáročné a v některých případech nepotřebují vůbec žádnou péči.a nepěstujeme ve skleníku – důvodem je především fakt, že by rostliny celý prostor skleníku zarostly.

Pěstování dýně v květináči

Pěstování je snadné, zvláště pokud se rozhodnete vysévat ze semínek. Do květináče však můžete vysadit i předpěstované sazenice ze zahradnictví či hobbymarketu. 

Květináč volíme dostatečně velký, alespoň na 20 litrů půdy. Umístit jej můžeme do zahrady, na terasu i na balkon. Je třeba ale myslet na to, že se rostlina velmi rychle a mohutně rozrůstá a potřebuje docela dost místa.

Při výběru půdy pro pěstování v květináči volíme kvalitní a dobře propustnou zeminu. Množství půdy má také významný vliv, takže čím více, tím lépe. Nezapomeňte ani na drenáž, na dno nádoby vytvořte několik otvorů pro odtok nadbytečné vody.

Pro ještě lepší podmínky smíchejte substrát s kompostem nebo hnojem – ty ale aplikujte ještě před výsadbou semen v dostatečném množství, během vegetace už pak není nutné přihnojovat.

Pěstování dýně ze semínek

Pokud se nechystáte pěstovat dýně ve velkém měřítku a nevadí vám menší odchylky od standardu, můžete použít semínka dýní z zakoupených plodů jako základ pro výsev. Nejprve nechte tato semínka vysušit, a až poté je vysaďte na vybrané místo, případně do předem připravených plastových květináčů.

Semena je samozřejmě lepší zakoupit v zahradnictví, v hobbymarketu a podobně – toto osivo je ošetřené, vhodné přímo k výsadbě a máte jistotu, že vám z nich vyroste přesně taková dýně, jakou očekáváte.

Pokud jde o pěstování tykví, klíčovým faktorem je teplota. Vyčkejte s výsevem, dokud se půda řádně neohřeje. Optimální doba pro výsadbu tykví je od konce dubna do konce května, kdy už je zem prohřátá a teplota vzduchu je také dostatečně vysoká. Semena vysaďte do záhonu ve skupinkách po 2–3 semenech, mají totiž tendenci vysychat.  

Pokud zvolíte správné podmínky pro klíčení, což zahrnuje denní teplotu nad 20 °C, přímé slunce a dostatečnou vlhkost, můžete očekávat, že semena vyklíčí do pěti dnů. Je proto vhodné vysévat je během období kolem „zmrzlých mužů“ přímo na záhon, není třeba sázet je příliš hluboko.

Jak zasadit dýni

Co se týče správného rozestupu mezi jednotlivými rostlinami, vzdálenost by měla být přibližně 0,5 x 2 metry nebo 1 x 2 metry. Dýně Hokkaido, které jsou menšího růstu, budou potřebovat méně místa, zatímco větší druhy vyžadují více prostoru. Vždy si proto zjistěte požadavky konkrétní odrůdy.

Pokud se chcete vyhnout křížení dýní s jinými plodinami, zahrádkáři doporučují pěstovat jeden druh tykví ve vzdálenosti zhruba 200 metrů od ostatních (doporučuje se však i více). Nicméně ne každý má k dispozici tak velký pozemek, a proto mnoho lidí raději kupuje semena od specializovaných prodejců s osivem a věnujte se v jeden rok pěstování jednoho druhu.

Hnojení dýně

Pokud pěstujete dýně přímo na kompostu, není samozřejmě potřeba rostliny přihnojovat, protože jsou přímo “u zdroje”. V klasickém záhonu však ke hnojení přistupujeme. Ještě před výsevem semen nebo výsadbou sazenic zapravíme do půdy kompost či hnůj. Během vegetace můžete ještě doplňovat živiny organickými hnojivy aplikovanými se zálivkou.

Kvetoucí dýně

Květy dýní dělíme na samčí a samičí. Je potřeba, aby se květy vzájemně opylovaly (s tím si poradí včely), jinak se nedočkáte plodů.

Samičí květy jsou velké, mají sytě zbarvené, žluté okvětní lístky. Květy jsou dokonce jedlé a připravují se podobně jako květy cuket – plní se různými náplněmi, smaží se a podobně.

Sklizeň dýně

Během procesu zrání tykví je důležité odstranit listy, které by mohly zastiňovat plody. Po 12 týdnech od výsadby začíná období sklizně, ale doba sklizně se může lišit v závislosti na konkrétní odrůdě. Zralý plod lze poznat podle pevné slupky a praskající stopky. Po sklizni tykve by měla zůstat stopka, což zabrání vstupu vody, nepřátelskému hmyzu a nemocem do plodu.

Dýně můžete nechat “dojít” na slunci po dobu přibližně 10 dní po sklizni. Tím se zvýší pevnost slupky, což pomůže zabránit ztrátě vody a dozrání tykve. Plody, které chcete později skladovat, můžete nechat dozrávat na záhonu, dokud to bude možné. V případě mírných mrazíků, kdy je stále dostatek slunečního svitu během dne, můžete tykve přikrýt na noc a nechat je venku. Buďte však opatrní, protože dýně po přejitím mrazem mohou začít při skladování hnít.

Některé druhy dýní lze skladovat poměrně dlouhou dobu.Ideální teplota pro skladování je kolem 10 °C. Tykve s suchými stopkami lze skladovat i uvnitř bytu, ale je důležité udržovat umírněnou teplotu kolem 20 °C. Velké tykve ukládáme vedle sebe, nikoliv na sobě, zatímco menší dýně (například Hokkaidó) dáváme i do bedýnek na sebe. Skladujeme pouze nepoškozené plody, při skladování je pravidelně kontrolujeme a kusy s náznakem hniloby ihned vyhazujeme.

Pokud sklízíte tykve v první polovině září a necháte je dozrát na slunci až do konce září, jejich slupka i stopka se vysuší a plody pak vydrží déle. Poté je opatrně uložte na suché místo, ideálně do větraného sklepa nebo garáže, kde se teplota pohybuje mezi 5 až 10 °C a vlhkost zůstává stabilní. Hokkaido, špagetové a máslové dýně lze skladovat až do poloviny ledna. Muškátové tykve a některé velké druhy s tvrdou slupkou vydrží při dobrém skladování i do konce března.

Dýně

Druhy dýně

Jedlé druhy

• Špagetová dýně – dosahuje hmotnosti 1–3 kg a má charakteristický protáhlý kulovitý tvar s krémovou, žlutou nebo oranžovou barvou. Po dozrání ztvrdne slupka, ale dužina uvnitř zůstává vláknitá a připomíná po tepelné úpravě špagety.
• Hokkaido – tato japonská odrůda dýně je známá v červené a zelené verzi. U nás je červená Hokkaido populární. Plody váží až 2 kg a před tepelnou úpravou se nemusí loupat. Svou strukturou, snadnou a všestrannou přípravou i chutí patří Hokkaidó mezi nejoblíbenější druhy.
• Chioggia (Marina di Chioggia) – italská odrůda s plody o velikosti 4–6 kg s tmavě zelenou barvou a hrubou strukturou s výrazným žebrováním. Má chuť připomínající mrkev a hodí se k vaření. Má tuhou a nepoddajnou slupku, kterou je nutné před konzumací oloupat.
• Žaludová dýně – má neobvyklý tvar připomínající jahodu a váží 0,5–1 kg. Má oříškovou chuť a lze ji jíst i syrovou. Nevhodné je dlouhodobé skladování, ale existují odrůdy, jako Table Gold, které mají oranžové plody s chutí podobnou kukuřici.
• Máslová dýně – tento druh dýně má hruškovitý tvar a obsahuje velké množství dužniny. Patří mezi nejekonomičtější druhy, protože většinu plodu tvoří dužnina, nikoliv semena.
• Tykev muškátová – má zpravidla ráda teplé podnebí a je nejčastější na jihu Evropy. Plody mají buclatý tvar a oranžovou dužinu.
• Goliáš – velkoplodá dýně vhodná k zavařování a výrobě džemů, ale také jako krmivo pro domácí zvířata. Obsahují velké množství vody a nejsou vhodné ke skladování kvůli hnití, často se zavařují.

Nejedné (okrasné) dýně

Okrasné dýně jsou obvykle více vhodné pro dekoraci než pro konzumaci. Jsou k dispozici v různých barvách, tvarech a velikostech a zahrnují různé druhy, jako jsou dýně hvězdicové, dlouhokrké (labutěnky), bradavicové, dýně s křidélky, pruhované zelené „sweet dumplings“, oranžové buclaté dýně „Jack be little“ a mnoho dalších.

Účinky dýně

Plody tykví mají vysoký obsah minerálních látek, živin a vitamínů, jako je železo, draslík, hořčík, sodík a vápník, včetně vitaminů B, C a provitaminu A. Tykve jsou převážně tvořeny vodou, ale jejich dužina obsahuje také sacharidy, bílkoviny a vlákninu. Navíc semínka tykví jsou významným zdrojem zinku.

Díky tomu přinášejí celou řadu pozitivních účinků na naše zdraví:

• podporují eliminaci toxinů
• mají močopudný efekt
• pomáhají snižovat krevní tlak, hladinu tuků a cholesterolu v krvi
• brání tvorbě krevních sraženin
• posilují imunitní systém a podporují funkci srdce, trávicího systému a slinivky břišní.
• přispívají k regeneraci tělesných buněk-
• mají pozitivní vliv na léčbu arterosklerózy, revmatismu a dny
• semena tykví jsou zvláště bohatá na zinek, což může být prospěšné v případech souvisejících s prostatou i léčbou akné a ekzémů.

Dýně v kuchyni

Dýně jsou v kuchyni mnohostranné a nacházejí své uplatnění v celé řadě receptů. Dnes jsou běžnou součástí jídelníčků po celém světě a na všech kontinentech.

V Evropě často najdeme dýňové pokrmy, jako jsou dýňové polévky, pyré, placky, grilované dýně a pečené koláče s dýní. V Anglii se dýně konzumují dokonce i k snídani, Američané je milují v polévce i v nápojích, ve střední Asii jsou marinované dýně oblíbenou přílohou k masovým jídlům, v Arménii se dýně plní vařenou rýží, sušeným ovocem, ořechy a medem, a v Jižní Africe si můžete dopřát dýňové lívanečky s kořením a muškátovým oříškem. Dokonce i v Japonsku se dýně používají jako součást sushi.

Poměrně neutrální chuť dýní poskytuje široké využití, ať už v receptech slaných či sladkých. Připravíte si tak sladké kompoty, koláče, sladké nápoje, nákypy, ale i dýňové polévky, těstoviny, rizota, přílohové pyré, pomazánky a mnoho dalšího.

Také každý druh dýně se hodí na něco jiného. Nejvšestrannější je asi Hokkaido, špagetová dýně se využívá hlavně ve slaných hlavních jídlech (i jako náhrada těstovin), chioggia se zas hodí všude tam, kde bychom použili mrkev. Dýně žaludová má výraznou oříškovou chuť a lze ji konzumovat i se slupkou. Máslová dýně má tvar hrušky a obsahuje velké množství dužiny a malé druhy semen, chuť je navíc velmi jemná. Velkoplodá dýně Goliáš je ideální pro zavařování, výrobu kompotů a džemů.

Dýňová polévka

Ingredience:

• 1 dýně Hokkaido (asi 1 kg)
• 1 středně velká cibule
• 2 stroužky česneku
• 2 lžíce olivového oleje
• 1 lžička mletého kmínu
• 1/2 lžičky mletého koriandru
• 1/2 lžičky mletého kurkumy
• 1/4 lžičky mletého červeného pepře (volitelně pro pikantní chuť)
• 1 lžíce červeného kari pasty (volitelně)
• 1 litr zeleninového vývaru
• Sůl a čerstvě mletý černý pepř podle chuti
• 200 ml smetany na vaření nebo kokosového mléka
• Olivy a nastrouhaný parmazán na ozdobu (volitelně)

Postup:

1. Nejprve dýni Hokkaido důkladně omyjte, rozkrojte ji na půl, odstraňte semena a nakrájejte na menší kousky. Slupku nemusíte loupat, protože je jemná a snadno stravitelná.
2. Na pánvi na středním ohni rozehřejte olivový olej. Přidejte cibuli nakrájenou na drobné kousky a smažte ji dozlatova.
3. Přidejte česnek a smažte ještě asi minutu, nechejte provonět.
4. Na pánev dejte na kusy nakrájenou dýni a smažte je asi 5 minut, občas míchejte. Dýni můžete také upéct v troubě s bylinkami (například s šalvějí a tymiánem).
5. Přidejte mletý kmín, koriandr, kurkumu a červený pepř (pokud chcete pikantnější chuť), a pokračujte v smažení dalších 2-3 minuty.
6. Nyní přidejte kari pastu (pokud ji použijete) a krátce ji smažte, aby se uvolnila aroma a chuť.
7. Zalijte zeleninovým vývarem a přiveďte k varu. Poté stáhněte teplotu na střední a nechte vařit asi 15-20 minut, nebo dokud není dýně měkká a snadno se propírá vidličkou.
8. Použijte mixér na vytvoření hladké konzistence polévky. Pokud máte tyčový mixér, můžete polévku mixovat přímo v hrnci.
9. Vraťte polévku zpět na sporák a přidejte smetanu nebo kokosové mléko, přiveděte k varu, stáhněte z ohně a dochuťte solí a pepřem podle své chuti.
10. Podávejte horké, ozdobené olivami a nastrouhaným parmazánem, dle chuti.

Choroby dýně

Tykve jsou často náchylné k infekci okurkovou plísní, zejména v horkých a suchých obdobích. Abychom tomu předešli, můžeme pravidelně provádět mírné zavlažování. Je však třeba mít na paměti, že nikdy by nemělo docházet k zalévání listů tykví, ale spíše půdy pod nimi, abychom tak zabránili rychlému odpařování vody a jejich spálení. 

Mladé tykve jsou zasaženy nejvíce slimáky. Zejména ke konci léta může na listech vznikat padlí, které se projevuje bílým povlakem. Nebezpečí představují i mšice, které mohou přenášet virovou mozaiku, což způsobuje žluté skvrny na listech a plodech. V případě vážné infekce je lepší zlikvidovat celou rostlinu.

Pro boj s chorobami i některými škůdci se dá využít výluh z česneku. Likvidujeme-li celou rostlinu kvůli napadení, nedáváme ji na kompost. Choroby by se v příštím roce rozšířily opět do zahrady.