Author článku: Monika Břešťanská
Okrasné keře by neměly chybět v žádné zahradě. Poskytují stín a vytvoří příjemné mikroklima, mohou zastat funkci živého plotu, zkrášlí okolí a jejich voňavé květy přilákají do zahrady velké množství užitečných opylovačů. Jejich pěstování většinou není nic náročného, ovšem bez jisté péče se keře přílišnému zdraví a kráse těšit nebudou. Pojďme se tedy podívat na základní body správného pěstování okrasných keřů a také na to, které druhy se hodí přímo do vaší zahrady!
Jak vybrat okrasné keře?
Samotný vzhled okrasného keře je samozřejmě důležitý – rostlinu přeci vysazujeme primárně z důvodů estetických. Ovšem aby se keři v zahradě dobře dařilo, musíme vybrat takové druhy, které jsou do daného prostředí vhodné. Svítí-li na zahradu slunce téměř po celý den, můžete si užívat těch nejvoňavějších rozkvetlých keřů jako je komule Davidova neboli motýlí keř, ibišek, různé kultivary hortenzií či ořechoplodců. Z nekvetoucích variant používaných nejen na živé ploty, se na slunci dobře daří dřišťálu či brslenu.
Do stínu nebo polostínu pak vysazujeme velice oblíbené zimostrázy neboli buxusy, které jsou stálozelené a poskytují prostor pro fantazii co se tvarování týče. Mezi další stínomilné rostliny pak patří například mochny, keříky borůvek či brusinek, meruzalky, ptačí zob a celou řadu jehličnatých keřů. Nezapomeňte však, že stín se nerovná tma – i stínomilné rostliny potřebují dostatek rozptýleného světla během celého dne.
Další kritérium, podle kterého můžeme vybrat ty pravé keře do zahrady je doba kvetení. Zvláště pokud se řadíte mezi ty zahradníky, kteří milují celoročně rozkvetlou zahradu a ani v zimě se nespokojí jen s opadanými větvemi, bude pro vás tento aspekt důležitý. První jarní květy, které se často objevují již v březnu, naleznete samozřejmě u zlatnice, vrby jívy, u magnólií. Mezi další „jarní keře“ pak můžeme řadit jasmíny, kdoulovec nebo třeba judášovec.
Nejvíce kvetoucích zástupců řadíme do letního období. V létě zahradu ozdobí květy ibišků, motýlích keřů nebo ořechoplodců. Z dalších letních druhů můžeme zmínit například tavolník japonský, šípkovou růži, mochnu křovitou či rododendron. Ani na podzim však zahrada nemusí působit depresivně – do tohoto ročního období se skvěle hodí ořechokřídlec, blahokeř nebo abélie čínská. Kaliny, vilíny či zimolez pak potěší květy i uprostřed zimy. Zelenou barvu po celý rok pak zahradě dodají různé druhy jehličnanů. Vsadit můžete na klasické túje, na cypřišky, jalovec, zakrslé druhy borovic nebo třeba na tis.
Pěstování okrasných keřů
Když máme vybrané druhy, kterým se bude na naší zahradě nejlépe dařit, můžeme přistoupit k výsadbě. Zde je potřeba opět zpozornět. Některé keře se totiž vysazují na jaře, jiné zase na podzim. Obecně se však držte toho, aby byly keře vysazeny nejpozději do začátku října, protože jen tak stihnout dobře zakořenit a bez úhony zvládnout i zimní mrazy.
Před výsadbou je důležité keř v květináči dobře zalít. Kořenový bal musí být zcela vlhký. Poté si připravíme jámy. Při kopání myslete na to, aby byly jednotlivé rostliny od sebe dostatečně daleko a měly tak prostor pro růst. U živého plotu z buxusů budou rozestupy samozřejmě mnohem menší než u komulí. Jáma musí být asi o 10 centimetrů hlubší než kořenový bal. Když máme přípravu za sebou, vložíme keřík do jámy, přikryjeme kořeny zeminou, dobře ji přitlačíme a keř dostatečně pokropíme. V prvních týdnech musí být zálivka pravidelná a intenzivní.
Po výsadbě bychom měli u vzrostlejších kousků provést řez. Všechny výhony je potřeba asi ve dvou třetinách výšky zastřihnout. Díky tomu větve zesílí a celý keřík se hezky rozvětví a bude působit bohatěji. Další péče, jako je pravidelné hnojení a potřeba živin, intenzita prořezu či jiné ošetření, už závisí na konkrétním druhu a je potřeba si tyto požadavky nastudovat.
Které keře vysadit?
Rododendron
Rododendrony patří mezi oblíbence zahrádkářů, Mají krásné květy, jsou odolné a nenáročné na pěstování. Vybírat lze z nepřeberného množství odrůd a barev. Kvetou od května do června a dorůstají se výšky 50-150 centimetrů. Jedná se o vytrvalé keře, které je potřeba na jaře seřezávat. Jsou plně mrazuvzdorné a milují kyselou půdu s velmi nízkých obsahem vápníku. Dobře vypadají v kombinaci s borůvčím či keříky brusinek nebo vřesů, které mají stejné nároky na pěstování. Máte-li doma malé děti či domácí zvířata, buďte obezřetní – všechny části rododendronů jsou totiž jedovaté.
Buxus
Zimostráz, známý také jako buxus, je stálezelený, kompaktní keř. Používá se hlavně do živých plotů, ale i do květináčů nebo jako samostatně stojící, přičemž se obvykle zastřihuje do různých tvarů. Běžně se dorůstá jednoho až tří metrů, takže ho lze použít i na vyšší ploty. Listy jsou drobné, květy velmi nenápadné. Buxusům se daří prakticky všude – ať už se jedná u stinné či slunné stanoviště. Pokud na něj však svítí slunce nepřetržitě, může se v letních měsících dostavit žloutnutí a opadávání listů, ovšem lze tomu předejít pravidelnou zálivkou.
Motýlí keř
Motýlí keř, odborněji komule Davidova, lidově pak tibetský šeřík, se v poslední době těší velké oblibě. A není to jen malá náročnost na pěstování, mrazuvzdornost a krásná, plná, voňavá a různobarevná květenství. Komule totiž díky vysokému obsahu sladkého nektaru v květech přilákají do zahrady opravdu velké množství opylovačů, zvláště pak motýlů, kteří si na nektaru pochutnávají. Keř tak můžete vysadit v blízkosti terasy a kochat se pohledem na různé druhy motýlů a zajímavého hmyzu, které vaši zahradu díky tomuto keři navštíví.
Zlatice
Zlatice, spíše známá jako zlatý déšť, patří mezi rostliny kvetoucí velmi brzy z jara, a je jakýmsi synonymem Velikonoc. Tyto keře mohou růst jak samostatně, tak v živých plotech, které jsou na jaře krásně žluté a do konce podzimu je zdobí drobounké, světle zelené lístky. Zlaticím se daří prakticky všude a mohli bychom je nazvat až „plevelem“. Nepotřebují téměř žádnou péči, nicméně pokud chcete, aby pravidelně kvetly a byly úhledné, nezapomeňte na pravidelný prořez.
Ibišek
Ibišky jsou velmi oblíbené pro exotický vzhled jejich květů, které se objevují prakticky po celé léto. Setkat se můžete s desítkami různých odrůd, které se od sebe liší velikostí a tvarem keře, vzhledem listů, barvou květů či dobou kvetení. Každý zahradník si proto jistě vybere kultivar přesně podle svých preferencí. Ibišek je opadavý keř dorůstající se výšky jednoho až dvou metrů. Květy mohou mít různé barvy – od bílé, přes červenou a fialovou až po modrou. Objevují se od začátku července až do konce září. V zimě je potřeba keř alespoň překrýt netkanou textilií, nicméně některé odolnější kultivary tento postup nevyžadují.
Stanoviště by mělo být slunné, s dobře propustnou a výživnou půdou. Pozor na přelití, hrozí uhnívání kořenů. Ibišek je poměrně choulostivý na silný vítr, proto jej vysazujeme do závětří, poblíž zdi či plotu. Co se týče škůdců, poměrně často jej napadají mšice, kterých se však snadno zbavíte insekticidem.
Hortenzie
Hortenzie patří mezi nejkrásnější kvetoucí keře vůbec. Jejich bohatá kulovitá květenství touží mít ve své zahradě snad každý správný pěstitel. Na rozdíl od většiny okrasných keřů jsou však hortenzie trochu více náročné na péči. Vyžadují dostatek živin, kyselou půdu, ochranu před mrazem, polostín či plné slunce a pravidelné zvlažení. Za to se vám odmění květy v různých barvách od bílé, přes růžovou až po modrou, které se objevují od června až do září. Hortenzie však kvetou jen ze starého dřeva, proto buďte s řezem velmi opatrní a provádějte jej jen v případě nutnosti.
Kalina
Do rodu kalina řadíme mnoho druhů – některé jsou stálezelené, jiné opadavé, některé mohou vykvétat dokonce uprostřed zimy. Květy jsou bílé až růžové, obvykle voní jen minimálně. Keř se dorůstá výšky od jednoho do tří metrů a vyžaduje pravidelný prořez, který provádíme po odkvětu. Kaliny vysazujeme na slunné či polostinné stanoviště, do úrodné kypré půdy.
Vajgélie
Vajgélie, nebo také weigelie, jsou nenáročné keře, které se spokojí prakticky s jakýmkoliv typem půdy i stanovištěm. Obvykle se dorůstají výšky až dvou metrů a kolem sebe potřebují dostatek prostoru, jelikož mají tendenci se rozpínat do stran a větve se ohýbají směrem dolů. I u tohoto druhu si mohou zahradníci volit z různých variant a odrůd s odlišnými barvami květů. Na podzim se provádí intenzivní prořez a výhony se zkracují asi o jednu třetinu délky. Vajgélie kvete od dubna až do konce srpna.
