Bobkovišeň

Bobkovišeň lékařská je stálezelený keř, který si oblíbili zahrádkáři po celém světě. Získal si je především svým elegantním vzhledem a nenáročnou povahou. Původem ze subtropických oblastí Asie a Kavkazu, tato …

Bobkovišeň

Author článku: Monika Břešťanská

Bobkovišeň lékařská je stálezelený keř, který si oblíbili zahrádkáři po celém světě. Získal si je především svým elegantním vzhledem a nenáročnou povahou. Původem ze subtropických oblastí Asie a Kavkazu, tato rostlina s tmavě zelenými lesklými listy a krémově bílými květy dodává zahradám nádech luxusu a středomořské atmosféry.

Ať už toužíte po solitérním klenotu, živém plotě či tvarovaném stromku, bobkovišeň vám s trochou péče přinese radost po mnoho let.

V tomto se blíže podíváme na vše, co potřebujete vědět o pěstování bobkovišně. Zjistíte, jaké jsou ideální podmínky pro její růst, seznámíme se s osvědčenými postupy výsadby a péče a dozvíme se, jak předcházet chorobám a škůdcům. Získáte také informace o mnoha kultivarech bobkovišně, které vám pomohou vybrat tu pravou pro vaši zahradu.

Bobkovišeň

Bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus), známá také jako vavřín východní nebo třešňový, je stálezelený keř nebo strom z čeledi růžovitých, původem ze subtropických oblastí Asie a Kavkazu. Keř patří do rodu slivoní, ve kterém najdeme také například broskvoň, třešeň, meruňka nebo švestka. Vyznačuje se elegantním vzhledem a nenáročnou povahou, čímž si získala oblibu u zahrádkářů po celém světě.

Keř může dorůst výšky 5-15 metrů, v závislosti na kultivaru a podmínkách pěstování. Má tmavě zelené, lesklé, kožovité listy oválného tvaru s jemně zoubkovaným okrajem, které připomínají listy bobkového listu. Na jaře nese bohaté hrozny krémově bílých květů s příjemnou sladkou vůní, ze kterých se později vyvíjí drobné tmavě fialové peckovice.

Bobkovišně rostou poměrně rychle, zvláště v mladém věku. Mají hustý, rozvětvený habitus a snáší řez, takže je lze snadno tvarovat do různých forem, jako jsou živé ploty, solitéry, nebo i tvarované stromky. Bobkovišeň se pěstuje především jako okrasná rostlina do zahrad a parků.

Většina kultivarů bobkovišně je mrazuvzdorná do -20 °C, existují i ​​odrůdy odolné do -25 °C. V chladnějších oblastech se doporučuje pěstovat bobkovině v chráněných stanovištích. Rostlina preferuje slunné nebo polostinné stanoviště. V hlubokém stínu se jí nedaří a listy ztrácejí barvu. Nejlépe se jí daří v humózních, propustných půdách s mírně kyselou až neutrální reakcí. Nesnáší přemokření a stagnující vodu.

bobkovišeň

Odrůdy bobkovišně

Tyto keře se v zahradách těší velké oblibě – rostou rychle, jsou velmi elegantní a mají široké využití v zahradní architektuře. A právě díky této popularitě se bobkovišním věnují také šlechtitelé. Do zahrady tak můžete vybírat z desítek různých kultivarů. Při této volbě nedbejte pouze na vzhled, ale také na potřeby dané odrůdy a její využití. Některé kultivary jsou vhodnější jako solitéry, jiné do živých plotů. Rozdíl může být i v nárocích na teplo, světlo nebo živiny.

Které odrůdy tedy patří mezi ty nejoblíbenější?

‚Otto Luyken‘

  • Kompaktní keř dorůstající do 2 m výšky, ideální pro malé zahrady.
  • Má tmavě zelené, lesklé listy a krémově bílé květy.
  • Je odolný vůči chorobám a škůdcům.
  • Vhodný pro pěstování v nádobách.

‚Caucasica‘

  • Vysoký, rychle rostoucí keř s tmavě zelenými listy, vhodný pro živé ploty.
  • Může dorůst až do výšky 5 metrů.
  • Je odolný vůči mrazu a suchu.
  • Snáší řez a tvarování.

‚Etna‘

  • Mrazuvzdorný kultivar s velkými lesklými listy, odolný proti chorobám.
  • Má bronzově zbarvené listy, které na podzim zčervenají.
  • Vhodný jako solitérní rostlina nebo do živých plotů.
  • Dorůstá do výšky 3-4 metrů.

‚Novita‘

  • Velkolistý kultivar s rychlým růstem, vhodný jako solitérní rostlina.
  • Má tmavě zelené, lesklé listy s mírně zvlněným okrajem.
  • Může dorůst až do výšky 5 metrů.
  • Je odolný vůči chorobám a škůdcům.

‚Angustifolia‘

  • Kultivar s úzkými listy, ideální pro nízké živé ploty.
  • Dorůstá do výšky 1-2 metrů.
  • Má tmavě zelené listy a krémově bílé květy.
  • Je odolný vůči mrazu a suchu.

bobkovišeň

Jak pěstovat bobkovišeň

Pěstování bobkovišně

Pěstování bobkovišní je poměrně snadné. Stejně jako u každé rostliny, i v tomto případě je ale potřeba dodržet určité podmínky, které druhu vyhovují. 

Výběr stanoviště – bobkovišeň preferuje polostín až stín, ale může růst i na slunci. V plném stínu však může růst pomaleji. Vyžaduje dobře propustnou, humózní půdu, která by měla být mírně kyselá až neutrální, ale snese i mírně alkalickou půdu.

Výsadba – nejlepší doba pro výsadbu je na jaře nebo na podzim. Vykopte jámu dvakrát širší a stejně hlubokou jako je kořenový bal rostliny. Umístěte rostlinu do jámy a zasypte ji vykopanou zeminou smíchanou s kompostem. Při sázení dbajte na to, aby kořenový krček rostliny byl na úrovni povrchu půdy. Po výsadbě dobře zalijte.

Zalévání – keř potřebuje pravidelnou zálivku, zejména v prvním roce po výsadbě. Ujistěte se, že půda je vlhká, ale ne přemokřená. V období sucha zalévejte častěji.

Hnojení – na jaře můžete přidat hnojivo s pomalým uvolňováním nebo kompost. V létě můžete opět přihnojit, ale buďte opatrní s množstvím dusíku, aby rostlina nebyla příliš bujná.

Řez – bobkovišeň snáší řez velmi dobře, takže ji můžete tvarovat dle potřeby. Nejlepší doba pro řez je na jaře nebo po odkvětu. Pravidelný řez podporuje hustý a kompaktní růst.

Ochrana před škůdci a chorobami – rostlina je poměrně odolná, ale může být napadena mšicemi, sviluškami nebo plísněmi. V případě napadení použijte vhodné insekticidy nebo fungicidy.

Mulčování – aplikace mulče okolo základny rostliny pomáhá udržet vlhkost v půdě a potlačuje růst plevele. Mulč také chrání kořeny před mrazem.

Bobkovišeň jako živý plot

Bobkovišeň lékařská se stává stále oblíbenější volbou pro živé ploty. Husté olistění s tmavě zelenými lesklými listy dodává zahradě luxusní nádech a zároveň zajišťuje soukromí a ochranu před větrem. Díky své odolnosti vůči chorobám a škůdcům a nenáročným nárokům na péči je bobkovišeň ideální volbou i pro méně zkušené zahrádkáře.

Výhody živého plotu z bobkovišně

  • Elegantní vzhled – keř dodává zahradě luxusní a reprezentativní vzhled, který si zachová po celý rok.
  • Husté olistění – husté listy bobkovišně zajišťují soukromí a ochranu před větrem a prachem.
  • Nenáročná péče – rostlina je nenáročná na pěstování a snadno se udržuje. Stačí ji občas zastřihnout, aby si zachovala požadovaný tvar.
  • Odolnost – bobkovišeň je odolná vůči chorobám a škůdcům a snese i mrazy do -20 °C.
  • Rychlý růst – keř roste poměrně rychle, takže živý plot dosáhne požadované výšky v krátké době.
  • Vhodná i do stínu – druh snese i polostinné stanoviště, takže je ideální i pro zahrady s nedostatkem slunečního světla.

Výsadba živého plotu z bobkovišní se provádí obvykle na jaře. Prvním krokem je úprava pozemku. Půda by měla být zbavena plevele. Dobře ji prokypříme a případně upravíme pH přidáním rašeliny. Je vhodné do pásu pro výsadbu zapravit také zralý kompost.

Co se týče vzdálenosti mezi rostlinami, ta se odvíjí od odrůdy a její rychlosti růstu. Můžeme ale vycházet i z toho, jak by měl náš nový živý plot vypadat. Pokud chcete, aby byl stále vysoký asi 60 až 80 centimetrů, vysazujte rostliny přibližně 35 centimetrů od sebe. U plotů, které budou vysoké sázíme na 2,5 metru asi tři rostliny a u vyšších plotů pak bude rozestup mezi rostlinami půl metru. 

Tuto vzdálenost také ponecháme mezi keříky a plotem nebo zdí. Plánujete-li nechat bobkovišně bujně růst, vysaďte je klidně jeden metr od nejbližší “překážky”.

bobkovišeň

Jak zasadit bobkovišeň

Správná výsadba bobkovišně je klíčovým krokem k zajištění jejího zdravého růstu a dlouhověkosti. Tento stálezelený keř prospívá nejlépe ve vlhkých, ale propustných půdách s mírně kyselou až neutrální reakcí. Optimální doba pro výsadbu je na jaře nebo na podzim, kdy jsou teploty mírné a půda dostatečně vlhká. 

Při výsadbě je důležité zajistit dostatečný prostor pro kořenový systém a pravidelně zavlažovat, zejména v prvních týdnech po výsadbě. Keři se nejlépe daří na místech s dostatkem světla, avšak dobře snáší i polostinné podmínky. Pro zajištění robustního růstu a hustého olistění se doporučuje půdu obohatit organickou hmotou a rostliny mulčovat, což pomůže udržet vlhkost a omezit růst plevelů.

Hnojení bobkovišně

Hnojení bobkovišně je důležitým aspektem péče o tento stálezelený keř, zajišťujícím jeho zdravý růst a bohaté olistění. Ideální doba pro hnojení je na jaře, kdy rostlina začíná aktivně růst. Doporučuje se použití komplexního hnojiva, které poskytne bobkovišni vyvážený přísun makroživin, jako jsou dusík, fosfor a draslík, a zároveň dodá potřebné mikroživiny. 

Hnojivo aplikujeme rovnoměrně a mělce zapracujeme do půdy, aby byly živiny efektivně dostupné kořenovému systému. V případě potřeby provedeme doplňkové hnojení i v průběhu vegetační sezóny, zvláště pokud rostlina vykazuje známky nedostatku živin. Správné hnojení přispívá k odolnosti bobkovišně vůči chorobám a škůdcům a podporuje její celkovou vitalitu.

Množení bobkovišně

Množení bobkovišně se nejčastěji provádí řízkováním, což je efektivní metoda zajišťující vysokou úspěšnost při zachování genetických vlastností mateřské rostliny. Mladé řízky odebíráme v létě, kdy jsou nové výhony dostatečně vyzrálé.

Řízky by měly být asi 10-15 cm dlouhé, s minimálně dvěma až třemi listy. Spodní část řízku se doporučuje ošetřit růstovým stimulátorem, což podpoří tvorbu kořenů. Následně se řízky vysazují do substrátu složeného z rašeliny a písku, který zajišťuje dobré odvodnění a dostatek vzduchu pro kořeny. 

Substrát udržujeme neustále mírně vlhký, aby se urychlil proces zakořenění. Množení rostliny tímto způsobem je nejen efektivní, ale také ekonomicky výhodné. Jedná se o skvělý způsob, jak si například založit živý plot doslova za pár korun.

Kvetoucí bobkovišně

Keř kvete na jaře, obvykle od dubna do května, a její květy jsou uspořádány v hustých, vzpřímených hroznech. Jednotlivé květy jsou malé, bílé a vyzařují jemnou, příjemnou vůni, která přitahuje včely a další opylovače. Ačkoli jsou květy bobkovišně méně nápadné než její lesklé listy, jejich přítomnost dodává keři během kvetení zvláštní půvab. 

Po odkvětu se z květů vyvíjejí malé černé plody, které poskytují potravu ptactvu, ačkoliv jsou pro člověka nejedlé, protože obsahují kyanid. Kvetení tak nejen zkrášluje zahradu, ale také přispívá k biodiverzitě prostředí.

Řez bobkovišně

Řez a stříhání bobkovišně je nezbytnou součástí péče o tuto rostlinu. Ta obvykle řez snáší velmi dobře a rychle pak obrůstá, při údržbě živého plotu tedy z tvarování nemusíte mít obavy.. Nejvhodnější doba pro řez je na jaře a na podzim, kdy rostlina nejlépe snáší zásahy a rychle regeneruje. Jarní řez podporuje růst nových výhonů, zatímco podzimní řez pomáhá udržovat požadovaný tvar a připravuje rostlinu na zimní období. 

Při řezu je třeba odstranit suché, poškozené nebo nemocné větve, což napomáhá prevenci chorob a zlepšuje cirkulaci vzduchu uvnitř keře. Řez by měl být prováděn ostrými nástroji, aby nedocházelo k rozdrcení pletiv a následnému vniknutí patogenů. Pokud jsou jednotlivé zářezy do větví širší než 1 centimetr, ošetřete rány štěpkovacím balzámem.

bobkovišeň

Přezimování bobkovišně

Rostlina je poměrně odolná vůči mrazu, snáší teploty až do -20 °C, avšak mladé rostliny a některé kultivary mohou být citlivější. Pro zajištění optimálního přezimování je doporučeno mulčování půdy kolem rostliny, což pomáhá udržet kořeny v teple a minimalizuje výkyvy teplot. 

Použití netkané textilie nebo chvojí jako krytu nadzemních částí rostliny poskytuje dodatečnou ochranu před mrazivými větry a sněhem. V chladnějších oblastech je také vhodné zamezit nadměrnému zalévání na podzim, což může omezit riziko poškození kořenů při zamrznutí půdy. 

Choroby a škůdci bobkovišně

Škůdci a choroby bobkovišně představují důležité faktory, které mohou ovlivnit zdraví a vzhled tohoto oblíbeného stálezeleného keře. Bobkovišeň lékařská je obecně odolná vůči mnoha běžným problémům, avšak může být náchylná k několika specifickým chorobám a škůdcům.

Mezi nejčastější choroby patří houbové infekce jako černá skvrnitost (Coryneum beijerinckii), která se projevuje hnědými nebo černými skvrnami na listech a může vést k jejich předčasnému opadu. Další problematickou chorobou je plíseň šedá (Botrytis cinerea), která může poškodit květy a mladé výhony. Prevence zahrnuje zajištění dobré cirkulace vzduchu a vyhýbání se nadměrnému zalévání.

Škůdci bobkovišně zahrnují mšice, které sají šťávu z mladých výhonů a listů, a tím oslabují rostlinu. Mšice mohou také přenášet viry a způsobit deformace listů. Housenky některých druhů motýlů mohou rovněž napadat listy a způsobovat jejich poškození. Pro boj s těmito škůdci se doporučuje pravidelný monitoring rostlin a použití vhodných insekticidů nebo biologických kontrolních metod, jako jsou parazitické vosičky.

Včasné odhalení a účinné řešení těchto problémů je klíčové pro udržení zdraví bobkovišně a jejího estetického vzhledu. Prevence zahrnuje pravidelnou kontrolu rostlin, dodržování správných kulturních praktik a v případě potřeby použití přípravků na ochranu rostlin.