Author článku: Monika Břešťanská
Borůvky jsou velice oblíbeným ovocem u dětí i dospělých. V české kuchyni jsou používány už od nepaměti a jsou tedy nedílnou součástí mnoha receptů, zejména těch sladkých. Bobule brusnice borůvky, jak se tato rostlina odborně nazývá, můžeme sesbírat v některých lesích. Zde je ovšem raději nechejme pro zvířecí obyvatele těchto míst a vypěstujme si vlastní chutné plody doma.
Borůvky lze pěstovat v mnoha velikostech, různých odrůdách a kultivarech, proto je lze zasadit jak na zahradu do záhonu, tak do většího květináče na balkon či terasu. Pojďme se tedy společně podívat, co si tyto rostliny pro svůj spokojený život žádají a jak se o ně starat, abychom si mohli pochutnat na jejich velmi zdravých plodech.
Jak pěstovat borůvku
Brusnice borůvka, odborně také Vaccinium myrtillus, se řadí do rodu brusnic, ve kterém mimo jiné nejdeme také brusnici brusinku, klikvu či brusnici chocholičnatou, známou spíše jako kanadskou borůvku. Keříky brusnice jsou spíše nízké, kompaktní a bohatě větvené. Z lodyh vyrůstají větvičky, které nesou drobné vejčité listy.
Využívají se plody i listy. Celá rostlina totiž oplývá léčivými účinky a obsahuje celou řadu cenných a důležitých látek. Plody jsou oblíbené zejména díky vysokému obsahu antioxidantů. Borůvčí, jak se porosty těchto rostlin nazývají, se přirozeně vyskytují i ve vyšších polohách našich lesů.
Pěstování borůvky
Keře v přírodě rostou na silně kyselých stanovištích, jedná se tedy o acidofilní rostliny. Mezi taková kyselá místa patří například horské smrčiny, ale i acidofilní bory či bučiny. Nás však zajímá spíše pěstování na zahradě, kde tyto vědomosti zúročíme při výběru vhodného substrátu i stanoviště.
Aby byly plody chutné a hezky zbarvené, potřebují rostliny dostatek slunce. Obvykle jim nevadí ani polostín, nicméně takové stanoviště se podepíše právě na chuti samotných borůvek. Půda musí být dobře propustná a jak jsme si již řekli, poměrně dost kyselá. Z tohoto důvodu musíme do jámy pro keřík umístit speciální substrát vhodný pro acidofilní rostliny.
Pěstování borůvky v květináči
Díky drobnějšímu vzrůstu některých kultivarů borůvkových keříků lze tyto rostliny poměrně dobře prospívají také v nádobách. Přesto je však důležité volit spíše větší květináče. Vhodné jsou ty, které disponují samozavlažovacím zařízením, jelikož keře vyžadují intenzivní zálivku. Na dno květináče umístíme také drenážní vrstvu. Použít lze například keramzit, který bude přebytečnou vláhu odvádět hezky z půdy pryč, a borůvčí tak nebude přemokřené.
Rostlina koření mělce, ale rozpíná se do šířky. Hloubka nádoby tedy není tak důležitá jako šířka. Květináč by měl být hluboký asi 25-30 centimetrů a široký 30-40 centimetrů. Stěžejní je výběr vhodné odrůdy. Na balkoně či terase v květináči nelze pěstovat jakýkoliv kultivar vhodný do zahrady. Volíme tedy drobné odrůdy určené k tomuto účelu.
Dalším důležitým bodem je samozřejmě vhodný substrát. Již jsme si zmínili, že borůvky vám bez kyselé půdy prostě neporostou. Nejlepší je koupit již namíchaný substrát pro borůvky, brusinky a vřesy, který má přesně takové vlastnosti, jaké hledáte. Když rostlinu zasadíme, umístíme květináč do polostínu, na místo s dostatkem rozptýleného světla, nebo na slunce (zde je ale nezbytné zvýšit zálivku).
Pěstování borůvky ze semínek
Kromě sazenic, které jsou rozhodně častější a jednodušší volbou k založení borůvčí, můžete rostliny předpěstovat také ze semen. Ta je nutné nejprve na 24 hodin namočit do vody. Poté si připravíme sadbovače s vhodnou zeminou – již zde budeme potřebovat kyselejší substrát – a semínka v jednotlivých políčkách sadbovače necháme vyklíčit.
Když se objeví několik prvních listů, přemístíme malé sazeničky i s původní zeminou do většího květináče, ve kterém necháme sazenice ještě více vyrůst a zesílit. Teprve potom je lze přesadit do větších nádob k pěstování na balkoně či terase, nebo přímo do země na zahradě.
Pěstování borůvky na zahradě
Pro pěstování brusnice borůvky na zahradě není přirozeně vhodná půda, a tak si musíme vhodným substrátem trochu pomoci. Buďto zeminu z vykopané jámy smísíme s pískem a rašelinou, nebo jednoduše vyhloubíme o něco větší jámu a vysypeme ji substrátem pro acidofilní rostliny.
Vhodným stanovištěm je slunné či polostinné místo. Pozor však na přílišné vysychání okolí rostliny při vysokých letních teplotách. Keře vystavené přímému slunci je potřeba intenzivně zalévat. Kolem rostliny můžete rozprostřít mulčovací kůru – ta udrží vlhkost, a zároveň zabrání růstu plevelům.
Jak zasadit borůvku
Jak by měla výsadbová jáma vypadat? Šířka musí být nejméně 80 centimetrů (jedná se o čtverec či kruh) a ideální hloubka je 40 centimetrů. Sázíte-li více keřů vedle sebe, prostor mezi nimi by měl činit minimálně jeden metr. Pokud na zahradě nemáte příliš vhodnou půdu pro pěstování těchto rostlin a budete jámu vysypávat substrátem, přidejte k rozměrům ještě dalších 10 centimetrů.
Po umístění vhodného substrátu jej pokropíme, aby si pěkně „sednul“. Následně vyjmeme sazenici z původního květináče, rozdrobíme kořenový bal – ale velmi opatrně, abychom nepoškodili drobné postranní kořeny – a následně jej posadíme do připravené jámy. Pak už jen stačí kořeny pořádně přikrýt substrátem a máme hotovo.
Co se týče termínu výsadby, ten není dán pevně a je víceméně jedno, kdy borůvku vysadíte. Důležité je pouze to, aby rostlina stihla řádně zakořenit. Nejčastějším obdobím mezi zahradníky je samozřejmě jaro a léto, nicméně je možné využít i podzimní termín, dokud ještě není zmrzlá půda.
Při výsadbě bychom měli myslet na důležitou věc – borůvky jsou velmi společenské rostlinky, které, i když jsou samosprašné, lépe plodí v přítomnosti dalších keřů. Bobulí se samozřejmě dočkáte i u samostatně stojící rostliny, ale mnohem větší výnosy lze očekávat při vysázení více kusů.
Hnojení borůvky
Kyselost prostředí je důležité udržovat po celý rok, proto volíme také vhodná hnojiva určená kyselomilným rostlinám. V zahradnických potřebách jsou běžně dostupná organická hnojiva přímo pro borůvky a brusinky, která jim dodají živiny přesně na míru. Při použití minerálních hnojiv je navíc výhodou, že se živiny uvolňují postupně, a tak stačí přihnojit jednou za čtvrt roku.
Obecně se však více používají hnojiva tekutá, která se aplikují společně se zálivkou. Na jaře pak můžeme podpořit rychlejší růst přidáním dusíku. Ten je vhodný také pro čerstvě vysazené mladé sazenice. Vysazujete-li na podzim, místo dusíkatého hnojiva použijte spíše draslík, který podpoří zakořenění a rostlina se lépe připraví na mrazivé počasí.
Kromě hnojiv určených přímo pro tyto druhy rostlin lze použít i organické roztoky na rododendrony či vřesy, které mají obdobné nároky na výživu i pěstování. Nikdy však neaplikujeme hnojiva obsahující vápník, který by neutralizoval kyselé pH půdy. Vyhýbejte se také obsahu chlóru.
Množení borůvky
Množení může probíhat několika způsoby. První možností je forma generativní, tedy pomocí semen. O tom, jak tento proces uskutečnit, jsme si pověděli již v předchozích kapitolách. Jedná se však o poměrně zdlouhavou činnost a plody obvykle nemají tak dobré vlastnosti, je tedy mnohem běžnější množení řízkováním.
Řízky odebíráme z mateřské rostliny začátkem jara. Měly by mít minimálně 0,6 centimetrů v průměru a na délku pak 12 centimetrů. Na spodní straně odebraného řízku odstraníme část kůry a následně zapíchneme do substrátu smíchaného s rašelinou. Poté už jen zaléváme, aby nám řízky hezky zakořenily a bylo možné je přesadit na preferované místo.
Kvetoucí borůvka
Květy se začínají objevovat v průběhu května a vybíhají až do června. Jsou drobné a mají zelenou, případně mírně bílou barvu koruny. Květ se nachází na konci poměrně výrazné stopky. Po odkvětu začnou dozrávat plody – tmavě modré bobule, které obsahují množství semen, a známe je pod názvem borůvky.
Jak sušit borůvky
Sušit můžeme plody i listy. U plodů postupujeme následovně. Nejdříve je očešeme z keře, omyjeme, osušíme a zbavíme případných nečistot, lístků, stopek a podobně. Následně je v jedné vrstvě rozmístíme na síto a při 60 °C sušíme v sušičce na ovoce. Využít můžeme i klasickou troubu, kde nastavíme obdobnou teplotu.
K pozdějším účelům (například k přípravě čajů a podobně) si lze stejným způsobem uchovat také borůvkové listy. Ty ale sušíme tak, že je buďto rozmístíme na síta, nebo zavěsíme do vzduchu, a necháme přirozeně vyschnout v dobře větrané místnosti nebo přímo venku. Teplota by v tomto případě neměla přesahovat 40 °C.
Řez borůvky
K řezu keře přistupujeme až po třech letech od výsadby. Postupujeme tak, že si nejprve označíme hlavní výhony. Na nich pak najdeme postranní větve, které jsou nejstarší – neobjevují se na nich květy a plody (nebo jen velmi málo), rostou na nich poškozené či žádné listy a podobně. Tyto větvičky následně za pomoci zahradnických nůžek odstraníme.
Takovýmto způsobem pak provádíme řez v každém následujícím roce. Nejlepším obdobím pro tuto činnost je jaro. Nejpozději je nutné jej provést do příchodu prvních květů, poté už keř nestříháme.
Borůvka
Druhy borůvky
Chceme-li se bavit o borůvce jako takové, existoval by pouze jeden druh, a to brusnice borůvka; synonymum je také borůvka černá, tedy Vaccinium myrtillus. V zahradnictvích (ale i v supermarketech v oddělení s ovocem a zeleninou) se můžeme setkat i s jinými druhy, které jsou jako toto ovoce označovány. Pojďme se tedy podívat i na ty další.
Kanadská borůvka, syn. Brusnice chocholičnatá (Vaccinium corymbosum) – její plody jsou mnohem větší a s největší pravděpodobností jsou to ty, které kupujete v obchodě. I tento druh je v českých zahradách velmi oblíbený, a to zejména proto, že není tolik náročný jako naše původní brusnice.
Dále jsou za borůvky (ačkoliv mylně, protože se botanicky do tohoto rodu neřadí) označovány například zimolez kamčatský a muchovník olšolistý.
Odrůdy borůvky
Vzhledem k velké oblibě těchto plodů mezi lidmi, existuje opravdu velké množství různých odrůd, které se od sebe liší množstvím či velikostí plodů, dobou květu, velikostí keře, nároky na životní podmínky a podobně. Tyto odrůdy jsou většinou vyšlechtěny z borůvky kanadské, nicméně zásahu šlechtitelů se nevyhnula ani brusnice borůvka.
‚Patriot‘ – patří mezi rané odrůdy. Je velmi populární zejména díky své nenáročnosti. Plody jsou velké, je jich dostatek a jsou velmi chutné. Keř je silně mrazuvzdorný, hodí se však i k pěstování v květináčích.
‚Duke‘ – další raná a velmi výnosná odrůda. Květy jsou samosprašné, a tak lze tento kultivar pěstovat i jako „jedináčka“. Aby bylo plodů dostatek, potřebuje intenzivnější prořez.
‚Hortblue Poppins‘ – plody této odrůdy jsou velmi podobné divokým lesním borůvkám. Mají stejnou velikost, barvu i chuť. Vzhledem k nízkému vzrůstu jsou keříky vhodné k pěstování v nádobách.
‚Bluecrop‘ – středně raná odrůda s opravdu velkými plody. Jedná se o vyšší keř, který je nutné pravidelně prořezávat.
‚Chandler‘ – středně pozdní kultivar s asi největšími plody vůbec – v průměru mají bobule až 2 centimetry. Sklizeň je postupná a trvá celých 6 týdnů, takže budete mít dostatek času si tyto šťavnaté a sladké plody vychutnat.
‚Sunshine Blue‘ – jedná se o středně ranou zakrslou odrůdu určenou pro pěstování v nádobách. Je výborně samosprašná a keř není třeba příliš často prořezávat.
‚Toro‘ – další středně raná a středně velká odrůda k pěstování v záhonech. Keře jsou silné, vzpřímené a vyžadují prořez. Odvděčí se vám však velkými výnosy sladkých bobulí.
‚Berkeley‘ – pozdní kultivar, který se vyznačuje košatými keři s tendencí se rozrůstat do šířky. Díky rychlému růstu a velkému množství větví se může pyšnit také vysokými výnosy.
‚Darrow‘ – velmi pozdní odrůda, kterou lze poznat podle vysokých keřů dorůstajících se až dvou metrů. Plody se chutí podobají lesním borůvkám, ale jsou větší. Vzhledem k velikosti keře je nutné jej pravidelně a dostatečně prořezávat.
‚Jersey‘ – další velmi vysoký a pozdní kultivar je Jersey. Plody rostou v hroznech, jsou velké, sladké a šťavnaté. Je vhodný i pro pěstování v chladnějších oblastech.
‚Rubel‘ – plody jsou chuťově i vzhledově podobné divokým lesním borůvkám. Keř se však velmi liší, jelikož se dorůstá i více než dvou metrů.
Účinky borůvky
Je obecně známý fakt, že modročerné plody brusnice patří mezi nejzdravější ovoce vůbec. Bobule obsahují velké množství antioxidantů, železa, vitaminu C, ale i dalších důležitých vitamínů, minerálů a stopových prvků. Můžeme je tedy směle zařadit mezi superpotraviny, které mohou člověku pomáhat s následujícími zdravotními neduhy:
- Antioxidanty zachycují volné radikály a pomáhají tak bránit buňkám ve stárnutí, což je důležité při předcházení neurodegenerativním onemocněním či rakovině,
- posilují imunitní systém,
- pomáhají regulovat krevní tlak,
- zlepšují zrak a pomáhají při regeneraci oční sítnice,
- pomáhají při obtížích s trávením – zejména při průjmu či zácpě,
- snižují LDL cholesterol v krvi,
- chrání před kardiovaskulárními chorobami,
- zlepšují funkci mozku, soustředění a paměť,
- pomáhají v prevenci cukrovky,
- jsou skvělé jako podpora léčby při zánětech močových cest.
Na co využít borůvku
Z výše zmíněného je tedy jasné, že borůvky mají mezi potravinami nezastupitelnou pozici. Jak ale využít jejich účinků?
Nejvíce důležitých látek obsahují tmavomodré plody. Ty můžeme konzumovat jen tak, syrové bez jakékoliv úpravy. Často se však přidávají do různých moučníků, zmrzlin, ovocných knedlíků a dalších sladkých jídel. Připravují se z nich také chutné kompoty a sirupy. Bobule, potažmo zavařeniny z nich připravené, však lze využít také ve slaných a masových receptech.
Další možností je příprava čaje. Ten můžeme připravovat z plodů i ze sušeného listí, které má obdobné účinky jako bobule.
Přezimování borůvky
Všechny odrůdy této rostliny jsou silně mrazuvzdorné. S přehledem zvládají až -30 °C, a tak si s jejich přezimováním příliš lámat hlavu nemusíme. Řez se provádí až na jaře, proto nás s keříky na podzim příliš práce nečeká. Máte-li však strach o mladé jednoleté rostliny, můžete je před mrazy ukrýt pod netkanou textilii a jejich kořeny ochránit mulčem z hoblin nebo jehličí.
Borůvky v kuchyni
Plody lze v kuchyni použít téměř do každého moučníku. Připravují se z nich kynuté koláče, bublaniny, dorty, ale i zmrzliny. Čerstvé bobule můžete přidat také do ovocných džusů a smoothie, výborná je i limonáda. Mezi další sladké recepty patří například kynuté ovocné knedlíky, ve kterých jejich chuť velmi dobře vyniká.
Skvělé jsou také na zavařování. Sladký kompot lze později využít k přípravě výše zmíněných receptů, ale také jako „lidové léčivo“ při potížích se zažíváním. Kompoty jsou také skvělé při dochucování sladkých omáček k masu – výborně se hodí například k vepřové panence. Kromě kompotu lze připravit také výborný a zdravý sirup, který vznikne svařením plodů s cukrem a vodou. V neposlední řadě je také velmi oblíbená marmeláda z borůvek.
Čaj z borůvek
Všechny pozitivní účinky této rostliny lze využít také při popíjení čaje. Ten můžeme připravit z plodů i listí, případně z jejich kombinace. Sušené části jednoduše zalijeme horkou vodou a necháme několik minut vyluhovat. Následně směs přecedíme a můžeme popíjet.
Účinky borůvek lze podle potřeby kombinovat i s jinými léčivkami. Pro zdravé srdce a cévy můžeme do směsi přidat například lipový květ, ostropestřec či šípek. Ke zlepšení činnosti střev (nadýmání, zácpa či průjem) kombinujeme s anýzem, fenyklem nebo kmínem. K podpoře protizánětlivého účinku zase přidáváme například heřmánek.
Choroby a škůdci borůvky
Mezi nejčastější choroby, které mohou tyto keříky poškodit, patří různá houbová onemocnění. Ta se vyskytují především během vlhkého počasí a napadat mohou prakticky celou rostlinu. Vhodné je tedy využití šetrného fungicidního přípravku. Vyskytovat se mohou také rzi, padlí a houby napadající kořenový systém.
Co se týče škůdců, těch je o něco více. V jarních měsících si na květech a pupenech rády smlsnou píďalky. Listy a plody napadají obaleči. Pěnodějky červené poškozují svým sáním výhony, které odumírají – pozor, larvy pěnodějek přezimují v půdě mezi kořeny, ze kterých též sají, a rostlina může do jara uhynout. Dalšími bezobratlými škůdci jsou mšice, chroustci, háďátka či brejlomorky brusnicové.
Velkým problémem jsou také ptáci. Ti si obvykle všimnou zralých (ale i nezralých) plodů ještě dříve než pěstitelé a dají se do jejich ozobávání. Necháte-li jim keříky napospas, můžete přijít o opravdu velkou část úrody. Plody lze chránit přehozením speciálních sítí, ale postačí i stará a dostatečně průsvitná záclona, popřípadě umístění nějakého plašiče v okolí keřů.