Česnek

Author článku: Monika Břešťanská

Bez typické chuti a vůně česneku bychom si českou kuchyni snad ani nedokázali představit. Ať už ho máte nejraději v polévce, pomazánce nebo jako koření, na vaší zahradě by měla mít své místo i tato zelenina.

Česnek je poměrně nenáročný na pěstování, dá se uskladnit a hlavně, chuti domácího česneku se ten z obchodu nikdy nevyrovná! Pojďme se podívat, jak si vlastní úrodu vypěstovat, na co si dát pozor a jak upotřebit štiplavé stroužky v kuchyni.

Jak pěstovat česnek

Česnek (Allium) patří po taxonomické stránce podle novějšího dělení do čeledi amarylkovitých, kde mimo jiné najdeme například narcisy, bledule a sněženky. 

Rostlina je vytrvalá, v zahradách však pěstovaná jako jednoletá. Podzemní část tvoří kulovitá cibule složená z jednotlivých dužnatých stroužků. Oblý stonek obalují přisedlé listy s velkými listovými pochvami. Barva cibule či celkový vzhled rostliny pak závisí také na konkrétní odrůdě, kterých jsou u nás pěstovány desítky. 

Pěstování česneku

Rostlinu obvykle pěstujeme ze stroužků, které jsou vysušené a připravené k jarní výsadbě. Vhodnější je tuto sadbu koupit v zahradnictví profesionálně připravenou, s potřebnou certifikací. Stroužky můžeme do záhonů vysazovat již na podzim, případně brzy zjara. 

Pozemek vybíráme v první řadě podle předplodin. Nevysazujeme na místech, kde v minulém roce rostla tatáž rostlina, případně cibule, pór, pažitka a další rostliny, které jsou česneku příbuzné. Mezi vhodné předplodiny patří například brambory, zde ovšem pozor na škůdce – po bramborách nevysazujeme, byly-li napadeny háďátkem.

Pokud chceme na stejný pozemek česnek vysadit několikrát, měli bychom počkat 3-4 roky. V opačném případě hrozí přemnožení chorob a škůdců, poškození rostlin a nižší výnosy.

Stanoviště by mělo být slunné. Na typ půdy není rostlina náročná, poradí si s písčitým substrátem i těžkými zeminami. Důležité je, aby nebyl pozemek podmáčený. Závlaha však musí být pravidelná – potřebu vody lze přirovnat například ke kořenové zelenině, jako je mrkev či petržel, zaléváme tedy zejména v období od května do června, kdy intenzivně roste nať, a v období sucha. 

Během vegetační doby je třeba rozrušovat půdní škraloup a odstraňovat plevel. Důležité je i přihnojování a ochrana před chorobami a škůdci. 

Pěstování česneku v květináči

Pěstování v květináči je nejen možné, ale poměrně časté. Rostlina totiž nepotřebuje příliš místa, a tak můžeme stroužky směle vysadit například do truhlíků. Nádobu naplníme klasickým zahradním substrátem obohaceným o kompost nebo jiné organické hnojivo. Následně stroužky zatlačíme asi 2 centimetry pod úroveň zeminy v rozestupech 15-20 centimetrů. Květináč či truhlík umístíme na slunné stanoviště, ideálně tedy na okenní parapet, případně na jižně či východně orientovaný balkon. Rostliny pěstované v nádobách vyžadují častější zálivku. 

Pěstování česneku ze semínek

Pěstování ze semínek je možné, ale zdlouhavé a pracné. Vysazená semena vyklíčí, vyrostou z nich rostlinky, nicméně kvalitních palic s dužnatými stroužky se v prvním roce nedočkáte. Ze semínka vyroste stroužek jeden, který se nazývá pacibulka. Teprve z této pacibulky pak můžeme v dalším roce pěstovat celé paličky. Je tedy vhodnější vysazovat přímo stroužky k tomu určené. 

Pěstování česneku na zahradě

Česnek pěstujeme na stejném stanovišti nejméně 3 roky po sobě. Ideální je výsadba po bramborách nebo kořenové zelenině. Stanoviště musí být slunné, ideální jsou tedy pozemky jižní až jihovýchodní, kterým nic nestíní. Během vegetace zaléváme zejména od dubna do května, později pouze tehdy, když je půda suchá. Rostlina nesnese přemokřený substrát. Nezapomínáme na odstraňování plevele z celého pozemku a na hnojení. 

Jak zasadit česnek

Výsadba může probíhat na podzim i na jaře. Při podzimní výsadbě česneku volíme ozimé odrůdy. Ty ukládáme do záhonů co nejpozději, ideálně až koncem listopadu či v prosinci. Platí, že optimální termín pro výsadbu je tehdy, kdy teplota půdy klesá stabilně pod 9 °C. Na podzim můžeme vysazovat i jarní odrůdy, výhodou jsou vyšší výnosy a ochrana sadby před škůdci. 

Druhou variantou je výsadba jarní. V tomto případě již volíme pouze odrůdy jarní, u kterých je tento termín přímo doporučován. Pokud vysadíme ozimé kultivary, navíc ještě paličáky, nemusíme se palic dočkat vůbec, v lepším případě se vytvoří jednostroužková nebo málo dělená cibule, kterou nelze dlouho skladovat.

Máme-li zvolený termín i vhodný kultivar, můžeme přejít k samotné výsadbě. Ta spočívá především ve volbě pozemku (informace jsme si uvedli již výše) a v jeho přípravě. Do půdy zapracujeme kompost či jiné organické hnojivo. 

Následně vytvoříme řádky; ty by měly být ve vzdálenosti od 25-50 centimetrů, záleží na tom, jakým způsobem budeme pozemek udržovat. Samotné stroužky pak v řádku vysazujeme 8-15 centimetrů od sebe (opět podle odrůdy) a asi 6-10 centimetrů hluboko. Na jaře může být hloubka o něco menší. 

Hnojení česneku

Pozemek je potřeba před výsadbou vyživit. Pěstujeme-li po bramborách, je půda ve velmi dobrém stavu, v jiných případech zapravíme organická hnojiva. Během vegetační doby dodáváme potřebné živiny podle aktuálního stavu rostliny. Pokud začínají špičky listů výrazně žloutnout, signalizuje to nedostatek dusíku. Ten následně přidáme buďto do půdy, nebo jej aplikujeme jako tekuté hnojivo přímo na list.  

Množení česneku

Množení semeny je možné, ale zdlouhavé a neefektivní. Nejčastěji se tedy rostlina množí jednotlivými stroužky uloženými v podzemní cibuli. Stroužky se oddělí od sebe a neoloupané se nechají mírně proschnout. Následuje moření, které sadbu ochrání před škůdci a chorobami. 

U česneku se doporučuje použít Sulku, která je účinná proti vlnovníku (škodlivý roztoč). V připraveném roztoku namáčíme stroužky asi 2-3 hodiny. Následně je přemístíme na teplé místo, aby co nejrychleji vyschly. Sadbu připravujeme během září, případně koupíme již připravenou s potřebnými certifikacemi.

Kvetoucí česnek

Květy narůstají na vrcholek stonků v kulovitých květenstvích. Jsou oboupohlavné a mají bílou, růžovou až nachovou barvu. Obsahují mnoho pylu a nektaru, jsou tedy vyhledávány včelami a dalším užitečným hmyzem. Větší význam ve včelařství má česnek tam, kde se pěstuje pro semena a nechává se plně nakvétat.

Existují také různé okrasné druhy. Ty se vysazují zejména do jarních a letních záhonů, které zdobí zajímavým kulovitým květenstvím na vysokém stonku. 

Kdy sklízet česnek

Kdy budeme sklízet česnek závisí na odrůdě i počasí, které v daném roce panuje. Sklízet můžeme takzvaně nazeleno, kdy ze země vytahujeme palice i s natí, které nemáme v úmyslu skladovat dlouhodobě. K tomuto účelu se používají rané odrůdy, které lze sklízet již během června. 

Paličáky sklízíme tehdy, kdy nadzemní část tvoří ještě pět dužnatých listů – ty mohou mít žlutou barvu, ale nesmí být suché. Zralost paličáků můžeme určit také podle stavu květního stvolu. Ten se během dozrávání sklání do stran, případně různě kroutí. Po dozrání palice se stvol opět napřímí. Je však důležité nechat v záhonu několik rostlin bez odhlávkování. 

Nepaličáky sklízíme, když začne nať rostlin v záhonu polehávat. Je-li v tomto stavu již přibližně polovina rostlin, začínáme se sklizní. 

Cibule vytahujeme ze země zpravidla ručně. Pokud je vytvořen půdní škraloup a palice nelze snadno vyjmout, použijeme k rozrušení motyčku nebo podobný nástroj. Postupujte se vší opatrností, abyste cibule motykou nepoškodili. Ze záhonu sklizeň okamžitě odnášíme, při delším pobytu na slunci dochází k znehodnocení. 

TIP: Máte větší úrodu a rádi byste si ji zachovali v co nejlepším stavu až do jara? Jak správně uskladnit česnek vám poradíme v tomto článku.

Česnek

Druhy česneku

Rod česnek (Allium) se dělí na desítky samostatných druhů. Většina z nich jsou planě rostoucí rostliny, které nemají hospodářský užitek. Mezi ty, které se objevují v zahradách, ať už pro své podzemní části, nebo jako okrasné, patří například:

• cibule kuchyňská (Allium cepa)
• č. karatavský (Allium karataviense)
• č. medvědí (Allium ursinum)
• č. obrovský (Allium giganteum)
• č. viničný (Allium vineale)
• pažitka pobřežní (Allium schoenoprasum)
• a v neposlední řadě také česnek setý neboli kuchyňský (Allium sativum), který nás v souvislosti s pěstováním pro štiplavé stroužky s typickou chutí zajímá nejvíce

Odrůdy česneku

Odrůdy česneku setého (kuchyňského) dělíme podle dvou hledisek – dle ranosti a podle toho, zda se jedná o paličák nebo nepaličák.

V běžné mluvě označujeme jako palici vlastně cibuli česneku s jednotlivými stroužky. Dle odborného botanického hlediska se však jedná o květenství. Proto patří mezi nepaličáky odrůdy bez rozkvetlého květenství, nikoliv ty bez cibulí. V obchodech poznáme paličák podle tuhého středu. Dále se kultivary dělí na ozimé a jarní. 

Ozimé odrůdy paličáků oblíbené u českých zahradníků

• ‘Bjetin’
• ‘Blanin II’
• ‘Havran’
• ‘Havel’
• ‘Janko’
• ‘Jovan’
• ‘Rusinka’

Ozimé odrůdy nepaličáků

• ‘Anton’
• ‘Benátčan’
• ‘Japo II’
• ‘Lukan’
• ‘Záhorský II’

Jarní odrůdy česneku

• ‘Lumír’ (nepaličák)
• ‘Mirka’ (paličák)
• ‘Matin’ (nepaličák)

Účinky česneku

Česnek se právem řadí mezi velmi zdravé potraviny. Obsahuje vitamín A, B a C, vápník, selen a jód. Mimo to najdeme v dužnatých stroužcích také různé flavonoidy, polysacharidy, saponiny a lektiny. Kombinace všech těchto látek nabízí antiseptické a antibakteriální účinky a pomáhá s celou řadou zdravotních neduhů.

Které to jsou?

• snižuje hladinu cholesterolu v krvi
• pomáhá při nachlazení a bakteriálních infekcích (zejména při angíně)
• zlepšuje celkový stav při chronickém onemocnění dýchacích cest
• chrání před trombózou a zmírňuje příznaky křečových žil
• redukuje krevní tlak
• pomáhá při žaludečních a trávicích potížích
• při vnějším přikládání stroužků může pomoci od bradavic, plísní, oparů a podobně
• pravidelná konzumace údajně pomáhá předcházet některým typům rakoviny

Přísloví “všeho s mírou” zde platí dvojnásob. Pravidelný příjem nadměrného množství totiž může naopak způsobit zdravotní problémy jako je podráždění žaludku, nadýmání, zvracení, průjem či poškození ledvin. S množstvím by to neměly přehánět těhotné a kojící ženy, děti, lidé s onemocněním žaludku a žlučníku, případně lidé s nízkým krevním tlakem. Obecně se zdravému člověku doporučují maximálně 2-3 stroužky denně. 

Česnek jako koření

V české i zahraniční kuchyni se jedná o nepostradatelné koření. Obvykle se do pokrmů přidávají čerstvé stroužky, které lze strouhat, lisovat či krájet na drobné plátky. Použít se však dá i sušená forma, která ale není tolik chutná a intenzivní. Oblíbené jsou i dochucovací pasty. 

Na co využít česnek

• v kuchyni – do jídel, k pečení, jako koření
• v lidovém léčitelství
• některé druhy se uplatní i ve včelařství jako zdroj nektaru z květů

Přezimování česneku

Běžně se rostlina pěstuje jako jednoletá. Zralé cibule sklízíme dle odrůdy od června až do podzimu a v záhonech nepřezimují. Teoreticky se však jedná o víceletku, která je díky podzemní části schopna mrazy bez úhony přečkat.

Přes zimu uchováváme pouze úrodu a sadbu. V obou případech platí, že místo pro uskladnění musí být suché, tmavé, dobře větrané a chladné. 

Česnek v kuchyni

V kuchyni má česnek poměrně bohaté využití, navíc je známý a hojně používaný snad po celém světě. Skvěle dochutí masa všech druhů, polévky, omáčky, marinády, saláty, polévky, bylinková másla, pečivo, pomazánky a další pokrmy. 

Česneková polévka

K přípravě klasické české česnekové polévky budeme potřebovat:

• 10 stroužků česneku
• 0,75 l silného hovězího vývaru
• lžíce sádla
• kousek uzeného vepřového boku
• 10 dkg strouhaného eidamu
• vejce
• 2 větší brambory
• majoránka
• sůl
• pepř
• dle chuti chlebové krutony

V hrnci si rozpálíme sádlo a opečeme na něm na kostičky nakrájený uzený bok. Přidáme prolisovaný česnek a zalijeme vývarem. Nakrájíme si oloupané brambory na kostičky, vhodíme do hrnce a vaříme do jejich změknutí. Na konci přidáme rozšlehané vejce, polévku osolíme, opepříme a vsypeme asi lžíci sušené majoránky.

Pokud je třeba přidat česnek, můžeme jej prolisovat přímo do talíře a zalít horkou polévkou. Máme-li porci polévky v talíři, zasypeme ji strouhaným sýrem, který se v horké polévce hezky rozpustí. Nakonec přidáme chlebové krutony.

Česneková pomazánka

Pomazánka s chutí česneku skvěle doplní každý slavnostní stůl. Hodí se na chuťovky a chlebíčky a její pálivou chuť zjemní například stroužek zavařené mandarinky (tuto nezvyklou chuť si zamilujete!).

Co budeme potřebovat?

• 10 stroužků česneku
• balení pomazánkového másla nebo čerstvého sýru
• lžíci tvarohu nebo selského bílého jogurtu
• 10 dkg strouhaného 30% eidamu
• sůl
• pepř

Nejprve si vyšleháme pomazánkové máslo společně s tvarohem (případně jejich alternativy). Následně přidáme prolisovaný česnek, strouhaný sýr, osolíme, opepříme a vše řádně promícháme. Pomazánku mažeme na čerstvé pečivo a podáváme s plátkem zavařené mandarinky nebo kouskem výběrové šunkové klobásky. 

Choroby a škůdci česneku

Rostlina se potýká s mnoha škůdci a chorobami. Některým lze předcházet ještě před výsadbou, jiné je třeba likvidovat po jejich výskytu. 

Mezi nejčastější choroby patří:

• bílá sklerociová hniloba – nebezpečné onemocnění cibulovin, proti kterému neexistuje chemická ochrana. Napadená rostlina žloutne a pozastaví se její růst.
• fuzáriová hniloba – půdní houbovité onemocnění, které se projevuje odumíráním kořenů a zakrněním rostlin. Lze jí předcházet velmi pozdní sadbou, houba je totiž aktivní pouze při teplotách nad 10 °C.
• modrá hniloba
• rzivost a sazovitost (čerň)
• šedá hniloba

Nejběžnější škůdci:

• vlnovník česnekový – pouhým okem neviditelný roztoč, který se živí obsahem cibulí. Při napadení může zlikvidovat celou uskladněnou úrodu. 
• molík česnekový – housenky tohoto hmyzu žijí uvnitř listů, kde si vyžírají chodbičky a listy odumírají.
• plži – plzák španělský si často pochutnává i na této rostlině. Zbavit se ho můžete pomocí dostupných hubicích či odpuzujících přípravků. 
• chřestovníček cibulový
• houbomilka česneková
• háďátko zhoubné
• larvy tesaříků (drátovci)