Author článku: Monika Břešťanská
Hyacinty, s jejich omamnou vůní a zářivými barvami, jsou jedny z nejkrásnějších jarních květin. Jejich pěstování je poměrně snadné a zvládne ho i začátečník. V tomto článku se dozvíte vše, co potřebujete vědět, abyste si na jaře mohli vychutnat krásu hyacintů ve své vlastní zahradě.
Dozvíte se, jak si vybrat vhodné cibulky, kdy a jak je zasadit, jak o ně pečovat, aby bohatě kvetly, a jak je chránit před škůdci a chorobami. Získáte také tipy, jak hyacinty kombinovat s jinými rostlinami a jak je využít v dekoraci.
Ať už jste zkušený zahradník nebo teprve začínáte, tento článek vám pomůže vypěstovat krásné a voňavé květiny, které vám zpříjemní jaro.
Jak pěstovat hyacinty
Hyacint (Hyacinthus) je cibulovina z čeledi chřestovitých, kam patří také například chřest, hosta nebo modřenec. Pochází z Malé Asie a východního Středomoří. Dorůstá výšky 20-30 cm. Má tmavě zelené, lesklé listy a hroznovitá květenství s působivě voňavými květy v různých barvách – bílé, modré, růžové, fialové, žluté a oranžové. Kvete v březnu a dubnu.
Pěstování hyacintů
Tyto květiny se pěstují snadno a zvládne je i začátečník. Existují dva způsoby pěstování:
- V květináči – hyacinty v květináči můžeme pěstovat na okenním parapetu, terase nebo balkoně.
- Venku (na zahradě) – tyto cibuloviny můžeme vysadit na záhon nebo do skalky.
Pěstování hyacintů v květináči
Substrát – pro pěstování v květináči je vhodný kvalitní substrát pro pokojové rostliny, případně přímo pro cibuloviny.
Výsadba – cibule se vysazují do květináče v říjnu nebo listopadu. Dno květináče by mělo být pokryto drenážní vrstvou z keramzitu nebo štěrku. Sázíme je do hloubky 10-15 cm a ve vzdálenosti 10-15 cm od sebe. Po výsadbě se cibule zalije a umístí se do chladné a tmavé místnosti s teplotou okolo 5-8 °C. V této místnosti cibule zakořeňují a vytváří se květní pupeny.
Po 8-10 týdnech se květináč s cibulí přenese do teplejší místnosti s teplotou okolo 18-20 °C. Na jaře pak rostliny vykvetou, ovšem v interiéru dříve než na zahradě v půdě.
Zálivka – substrát v květináči musí být neustále vlhký, a to i během zimy. V tomto období je však zálivka minimální, zvyšujeme ji až v únoru s příchodem jara, kdy se první listy začnou zeminou prodírat ven.
Hnojení – rostliny se hnojí během vegetačního období tekutým hnojivem pro pokojové rostliny či cibuloviny.
Přesazování – po odkvětu a zaschnutí nadzemní části rostliny cibulky vyjmeme ze substrátu a necháme je na suchém, tmavém místě až do podzimu, kdy je opět uložíme do čerstvé zeminy.
Pěstování hyacintů v záhonech na zahradě
Pro pěstování venku je vhodná humózní, propustná půda. Volíme stanoviště slunné, v polostínu kvetou rostliny sice déle, ale květy jsou menší a vůně není tolik intenzivní.
Cibule se vysazují do záhonu nebo skalky v říjnu nebo listopadu. Cibule se sází do hloubky asi 15 centimetrů dle jejich velikosti a ve vzdálenosti 10 až 15 centimetrů od sebe. Po výsadbě se cibule zalije a mulčuje se rašelinou nebo listím. Ochrana před mrazy je důležitá především v chladných a výše položených oblastech.
V jarních měsících, je-li sucho, záhon pravidelně zaléváme. Obvykle si však obecně všechny cibuloviny dobře vystačí s vláhou z půdy. Se zálivkou však můžete aplikovat také hnojivo. Pozor na přemokření půdy, aby cibulky nenapadla hniloba.
Jak zasadit hyacint
Sázení hyacintů je stejné jako u dalších cibulovin. Ideální hloubka je “na tři délky cibule”, tudíž nejčastěji 15 centimetrů. Vzdálenost mezi cibulemi by měla být alespoň pět centimetrů, nejčastěji se dodržuje 10 až 15 centimetrů, přičemž v prostoru mezi nimi lze pěstovat menší cibuloviny jako jsou krokusy či ladoňky. Výborně však vypadají také vedle tulipánů, narcisů nebo modřenců.
Výsadba probíhá vždy na podzim. Je-li nezvykle teplý, můžeme ji odložit až na druhou polovinu listopadu. Půda však nesmí být zmrzlá, aby rostliny stihly řádně zakořenit a přečkaly zimu bez úhony. Záhon můžete také překrýt chvojím či mulčem, který na jaře rozhrneme.
Pokud pěstujete tyto květiny v nádobách, ponechejte je přes zimu v chladné a tmavé místnosti. Do pokoje a na světlo přenášíme květináče v polovině února.
Tipy pro výsadbu:
- Před výsadbou cibule hyacintů zkontrolujte, zda nejsou nahnilé nebo plesnivé.
- Cibulky sázejte do propustné půdy, aby se v ní nedržela voda.
- Po výsadbě cibule hyacintů mulčujte půdu rašelinou nebo listím, aby se udržela vlhkost.
- Vždy vybírejte slunné, případně polostinné stanoviště.
- Podzemní část rostlin chraňte před přímým mrazem.
Hnojení hyacintů
Rostliny hnojíme v roce dvakrát. Poprvé, když se začnou objevovat první listy a podruhé, když se začínají otevírat květy. Dávku hnojiva můžeme aplikovat ještě na podzim po výsadbě do záhonu. Podpoříte tím zakořenění. Cibuloviny nehnojíme po odkvětu. Pozor také na přehnojení, abyste nepoškodili kořeny rostliny.
Množení hyacintů
Tyto květiny množíme dceřinými cibulkami. Ty se objevují vždy kolem původní velké cibule. Chcete-li nové cibulky posbírat a vysadit na jiné místo, učiňte tak po odkvětu a zaschnutí listů – tedy v době, kdy je nejvyšší čas vyjmout cibuloviny ze země. Poté malé cibulky oddělíme od té původní a vysadíme. Někdy se může stát, že nové cibulky hned v následujícím roce nekvetou, v dalších letech se však květů dočkáte.
Tipy pro množení cibulovin:
- Cibule dělte pouze v případě, že jsou zdravé a nepoškozené.
- Menší cibule kvetou obvykle později než ty větší.
- Po dělení nové cibulky hned zasaďte do země.
Kvetoucí hyacint
Květy se vyznačují velmi silnou až omamnou vůní, které se často nese celou zahradou. Přilákají mnoho opylovačů a v záhonech i nádobách vypadají velmi esteticky. Tyto bohatá hroznovitá květenství mohou mít různé barvy. Nejčastěji jsou modré a fialové, setkáváme se však i s různými odstíny růžové, s purpurovou, bílou či dokonce žlutou.
Po odkvětu celý stonek odstřihněte, aby se cibule dostatečně vyživila na další sezónu. Květy se dají řezat i do vázy, kde vydrží poměrně dlouho.
Hyacint
Druhy a odrůdy hyacintů
Existuje asi 30 různých druhů hyacintů. V zahradách se však nejčastěji setkáme s hyacintem východním (Hyacinthus orientalis), který patří mezi ty nejvíce šlechtěné. Původní botanické druhy jsou méně nápadné, pocházejí obvykle z Dálného východu a najdeme je u nás pouze vzácně v botanických sbírkách.
Mnohem větší výběr pak najdeme mezi odrůdami, kam patří například:
- ‚Anna Marie‘ (tmavě modré květy)
- ‚Carnegie‘ (tmavě růžové květy)
- ‚Delft Blue‘ (světle modré květy)
- ‚L’Innocence‘ (bílé květy)
- ‚Pink Pearl‘ (světle růžové květy)
- ‚Woodstock‘ (tmavě fialové květy)
Jak využít hyacinty
Hyacinty se pěstují především jako jarní okrasné květiny v záhonech či květináčích. Použít se dají také v květinových vazbách a díky silné vůni se s jejich esencemi setkáme i v parfumérském a kosmetickém průmyslu.
Přezimování hyacintů
Průběh přezimování závisí na tom, kde jsou hyacinty pěstovány. V případě květináčů ukládáme cibule do čerstvé zeminy na konci podzimu. Nádoby poté necháme s mírně vlhkým substrátem na tmavém a chladném místě. Teplota by neměla přesáhnout 7 stupňů Celsia.
Ve stejnou dobu vysazujeme cibulky také do záhonů. Ty poté necháváme v půdě po celou zimu a brzy zjara vykvetou. Jsou-li v zimním období neobvykle nízké teploty (nebo pokud pěstujete hyacinty v horských oblastech), přikrýváme záhon chvojím či mulčem, abychom cibulky ochránili před mrazy. Mulč také udrží záhon dostatečně vlhký po celou zimu.
Choroby a škůdci hyacintů
Hyacinty patří mezi odolné rostliny, ovšem k některým chorobám a škůdcům náchylné jsou. Sem patří například:
- hniloba – týká se především cibulí, které změknou a uhnijí,
- plísně (u podzemní i nadzemní části),
- mšice a třásněnky.
Pro prevenci chorob a škůdců je důležité pěstovat hyacinty v propustné půdě a na slunném nebo polostinném stanovišti. Cibule před výsadbou zkontrolujte, zda nejsou nahnilé nebo plesnivé. Nepřehánějte to se zálivkou, aby stanoviště nebylo podmáčené. V případě napadení chorobami nebo škůdci je nutné použít vhodné fungicidy nebo insekticidy.