Jabloň

Author článku: Monika Břešťanská

Jabloň patří mezi nejoblíbenější ovocné stromy u nás. Jedním z důvodů je, že těmto stromům vyhovuje naše podnebí a dobře se jim zde daří. Nicméně tím hlavním argumentem pro pěstování jabloní jsou jejich plody – jablka různých barev, velikostí a chutí, která mají široké kulinářské využití a patří mezi superpotraviny. Pojďme se tedy podívat, jak pěstovat jabloň, kdy je čas na ořez, jaké choroby mohou jabloně napadat a co ze zralých plodů připravit. 

Jak pěstovat jabloň

Jabloň, latinsky Malus, je opadavý ovocný strom z čeledi růžovitých, ve které mimo jiné najdeme také broskvoně, růže nebo jahody. Původně se vyskytuje v celé Evropě a některých částech severní Ameriky a Asie. 

Jabloně jsou opadavé stromy, které se vyznačují mohutným kůlovitým kořenovým systémem. Mladé stromy mají hladkou hnědou kůru, s postupem času však začne šupinatět a získá šedý odstín. Listy jsou jednoduché, střídavě uspořádané, řapíkaté. Květy jsou pětičetné, obvykle bílé či narůžovělé barvy, uspořádané do květenství. 

Existuje mnoho druhů jabloní, které jsou rozčleněné do několika sekcí (obvykle dle původu). Vzhledem k velké oblibě jabloní najdeme na světě stovky různých odrůd, které se od sebe liší v mnoha aspektech od vzhledu plodů, přes jejich chuť až po jejich konzistenci či dobu sklizně. 

Jabloně našly své využití hlavně v potravinářství. Jejich tvrdé, těžké a houževnaté dřevo se však uplatní také v nábytkářském průmyslu, šperkařství a dalších odvětvích, kde se z něj vyrábí drobnější kusy nábytku, dřevěné šperky, potřeby do kuchyně a další.

Pěstování jabloně

Stanoviště – jabloně vysazujeme na slunné stanoviště, snedou však i mírný polostín. Je vhodné zvolit místo, kde jsou stromy chráněné před větrem. 

Hnojení – stromy bychom měli přihnojovat dusičnatými hnojivy po výsadbě, aby se rychle a dobře rozrostla koruna. Dusík používáme také v období nasazování plodů. 

Zemina – půda by měla být dobře propustná, hlinitá, dostatečně vyživená a humózní. Pěstujeme-li stromy v půdě písčité, musíme je častěji zalévat a přihnojovat.

Nároky na péči – stromy jsou náročné na řez a podléhají mnohým chorobám. Jedná se o středně náročné rostliny na pěstování. 

Pěstování jabloně ze semínek

Stejně jako většinu rostlin, i jabloně lze vypěstovat ze semen. K tomuto množení se hodí “divoké” a původní odrůdy, jejichž semena klíčí lépe. Celý proces je ale velmi zdlouhavý. Nejenže samotné klíčení probíhá i několik týdnů (pokud se to vůbec podaří), ale než sklidíte první plody, může uplynout i více než 10 let. 

Pěstování jabloně na zahradě

Jabloně nejčastěji pěstujeme v zahradách ve volné půdě, větší pěstitelé pak v sadech o různé rozloze. Než stromek do zahrady vysadíte, najděte mu vhodné místo. To by mělo být nejen slunečné, ale také chráněné před větrem a dostatečně prostorné – nezapomeňte, že se koruna bude rozrůstat do šířky. 

Jabloně je však možné pěstovat i na poměrně malém prostoru. Mladý stromek totiž můžete “nasměrovat” na různé druhy opory, a tak se setkáme s jabloněmi, které rostou obdobně jako hroznové víno nebo mají bonsajovitý tvar. 

Jak zasadit jabloň

Pokud vysazujeme pouze jeden stromek, postupujeme podobně jako u většiny ovocných stromů. Návod najdete například v našem předchozím článku zde.

Před výsadbou si vyhloubíme přibližně 60 centimetrů hlubokou jámu. Na dno položíme nízkou vrstvu hnoje a jámu z poloviny vysteleme kvalitním zahradnickým substrátem smíchaným s kompostem a usadíme do něj stromek. Místo roubování by mělo být asi 10 centimetrů od země. 

Vysazujeme-li více kusů, je důležité dodržet rozestupy. Konkrétní rozestup závisí na zvolené podnoži, nicméně obecně bychom mohli říct, že nejběžnější rozestupy v sadech jsou následující:

• řady by měly být od sebe ve vzdálenosti 4 až 5 metrů
• stromky pak ve vzdálenosti 2-4 metry dle velikosti odrůdy a druhu podnože

A kdy vysadit jabloň? Nejlepší období pro výsadbu jabloní je podzim, nicméně není výjimkou ani jarní výsadba.

Hnojení jabloně

Stromy řádně prohnojíme hlavně při výsadbě. Dno jámy vysteleme hnojem a zeminu, kterou dáme kolem kořenového balu, smícháme 1:1 s kompostem. Následně přidáváme dusíkatá hnojiva , aby strom vytvořil bohatou korunu. Dusík pak můžeme aplikovat vždy při květu a plodu. 

Množení jabloně

O množení semeny jsme se již zmínili výše. Mnohem častěji se však tyto ovocné stromky množí pomocí polodřevitých řízků, které se odebírají v červenci až srpnu. Následně se spodní částí zapíchnou do malých květináčů se substrátem až po horní očko a vše zabalíme do folie. Na spodní část řízku můžeme ještě aplikovat stimulátor pro rychlejší zakořenění.

Kvetoucí jabloň

Květy se na větvích začínají objevovat v květnu až červnu. Jsou bílé či mírně narůžovělé s výraznými tyčinkami uprostřed. Pětičetné kvítky jsou uspořádané do řídkých chocholíků. Obsahují poměrně hodně nektaru, a tak jsou skvělým lákadlem pro opylovače. Jabloně patří mezi cizosprašné rostliny. Pokud budete mít v zahradě pouze jeden kus, může se stát, že se plodů nedočkáte.

Řez jabloně

Tyto stromy jsou extrémně náročné na řez. Chcete-li se dočkat zdravých a kvalitních plodů, je třeba dodržet následující tipy a rady, co se stříhání a řezu týče.

Hned při výsadbě provedeme zastřihnutí kořenů. Vysazujeme-li stromek na podzim, necháme řez na jaro. Pokud jsme zvolili jarní výsadbu, řez provedeme bezprostředně poté. Při tomto řezu tvarujeme korunu – jako hlavní větve vybereme 3 nejsilnější a nejlépe situované výhony. Řez větví je třeba provést radikálně, jen tak dosáhneme bohatých přírůstků.

Rok po výsadbě provádíme výchovný řez, při kterém korunu prořežeme. 2 – 5 let po výsadbě zkracujeme hlavní výhon a přírůstky hlavních a postranních větví. Všechny ostatní výhony se odstřihují nebo ponechávají bez řezu. Křížící se větve odstraňujeme.

U jabloní provádíme také takzvaný řez letní. Ten má pozitivní vliv na kvalitu a zbarvení plodů, ke kterým se tak dostane více slunce a méně vlhkosti. Odstraňujeme všechny výhony nepotřebné k založení koruny, zejména ty konkurenční. Odstraníme všechny poškozené výhony, a všechny výhony směřující kolmo nebo šikmo vzhůru.

Zimní řez provádíme na konci února či začátkem března. Odstraňujeme silné dřevo a větve, které již neplodí. Je žádoucí, aby rostlina tvořila výhony směrem ven od kmene ať už směrem dolů či šikmo dolů. Výhony směřující šikmo vzhůru nebo do středu koruny opět odstraníme, díky čemuž se koruna prosvětlí. Řez provádíme mezi 3 – 4 očkem, přičemž poslední očko by mělo směřovat ven od stromu.

Jak sušit jablka?

Sušená jablka, nazývaná také jako křížaly, jsou oblíbenou pochoutkou už odpradávna. Usušit jablka totiž není žádná věda. Můžete se do toho pustit se sušičkou ovoce, v troubě nebo nechat křížaly usušit na plátech přirozeným způsobem (jste-li trpěliví a máte vhodné, suché prostory).

Stačí jablka zbavit jádřince a nakrájet na tenká kolečka. Ta rozprostřeme na pláty v jedné vrstvě. Nastavte si teplotu v sušičce či troubě na 50 stupňů a ve chvíli, kdy začnou jablka sesychat, zvyšte teplotu na 70 stupňů. Celý proces trvá přibližně 8 hodin a křížaly jsou hotové tehdy, kdy plátky jablka ztrací svou pružnost.

TIP: Pokud nestíháte spotřebovat celou sklizeň hned na podzim, zvolte takové odrůdy, jejichž plody lze uskladnit přes zimu. O tom, jak uskladnit jablka, jsme se více rozepsali v jednom z našich předchozích článků.

Jabloň

Druhy jabloně

Druhů jabloní je mnoho. Aby byl systém přehlednější, jsou konkrétní druhy řazeny do sekcí podle místa původu a výskytu. Mezi nejběžnější druhy patří:

Sekce Chloromeles (východní polovina Severní Ameriky)

• j. úzkolistá (Malus angustifolia)
• j. korunná (Malus coronaria)
• j. zelenoplodá (Malus ioensis)

Sekce Docyniopsis (východní Asie)

• j. Tschonoskova (Malus tschonoskii) 

Sekce Eriolobus (Malá Asie, Přední východ a jihovýchod Balkánu)

• Malus trilobata

Sekce Florentinae (Itálie a Balkán)

• j. florentská (Malus florentina)

Sekce Gymnomeles (východní Asie, Himálaj)

• j. drobnoplodá (Malus baccata) – okrasný druh
• j. Hallova (Malus halliana)
• j. hupejská (Malus hupehensis)
• j. mandžuská (Malus mandshuruca)
• j. sikkimská (Malus sikkimensis)

Sekce Malus (Eurasie)

• j. lesní (Malus sylvestris) 
• j. domácí (Malus ×domestica) – vícedruhový kříženec, který dal vzniknout kulturním odrůdám
• j. nízká (Malus pumila) – významný druh pro šlechtění podnoží
• j. Sieversova (Malus sieversii) 
• j. mnohokvětá (Malus floribunda) 
• j. východní (Malus orientalis) 
• j. třešňolistá (Malus prunifolia) 
• j. vznešená (Malus spectabilis) 

Sekce Sorbomalus (východní Asie, severozápad Severní Ameriky)

• j. hnědá (Malus fusca) 
• j. kansuská (Malus kansuensis)
• j. Sargentova (Malus sargentii)
• j. laločnatá (Malus toringoides)

Sekce Yunnanenses (Čína, Myanmar)

• j. Prattova (Malus prattii)
• j. jünnanská (Malus yuannensis)

Odrůdy jabloní

Odrůdy jabloní můžeme rozdělit dle několika hledisek. Nejčastěji na letní, podzimní a zimní, méně často pak na rané, středně rané a pozdní. Nemůžeme si je zde uvést všechny, protože jen v České republice se setkáme s více než stovkou různých kultivarů. Pojďme se alespoň podívat na ty nejoblíbenější.

Letní odrůdy jablek

‘Waleria’ – velmi sladké plody oblíbené zejména u dětí

‘Mivibe’ – odolný kultivar vhodný do všech poloh

‘Judita’ – velké a šťavnaté plody

‘Petra’ – odolná odrůda s výrazně velkými, červeně zbarvenými plody

‘Hana’ – tvoří kulovité až soudkovité plody s karmínově červenými pruhy dozrávající na začátku srpnu. Druh odolný vůči strupovitosti.

‘Delicia’ – plody se sklízejí koncem sprna. Plody jsou kulovité světlezelené barvy s růžovým nádechem. Chutnají nakysle.

‘Nela’ – kuželovité plody jsou poměrně velké. Slupka je zelenožlutá, která postupně červená. Dužnina je šťavnatá a aromatická.

Podzimní odrůdy jablek

‘Delikates’ – oblíbená podzimní odrůda s červeně vybarvenými, sladkými jablky

‘Remo’ – rezistentní kultivar s křupavými, šťavnatými plody

‘Red Idared’ – tuto odrůdu pro její oblibu najdeme také na pultech obchodů, patří mezi nejlépe skladovatelné.

‘Denár’ – slupka je žlutozelená, chuť nakyslejší

‘Lord Lambourne’ – dozrává od září do listopadu. Plody jsou červen. Dužnina má žlutobílou barvu, skvělé chuti.

‘Nabella’ – tvoří velké plody karmínově červené barvy. Dužnina je zelenožlutá, chuťově sladce nakyslá.

‘Šampion’ – zelenožlutou slupku kryjí oranžově červené pruhy. Dužnina je žlutobílá.

Zimní odrůdy jablek

‘Gala’ – mírně sladké plody, velmi dobře skladovatelná, vysoce úrodná a vhodná do všech poloh

‘Nabella’ – výrazně velká a chutná jablka, která lze dobře skladovat

‘Golden Delicious’ – kulovitě protáhlé plody mají žlutozelenou barvu, chuťově výrazné, velmi šťavnaté

‘Jonagold’ – zelenožlutou slupku překrývá červené zbarvení. Jablka jsou velmi chutná a šťavnatá.

‘Rubín’ – velké plody mají zelenožlutou slupku s červenými částmi a s mírnými proužky

Na co využít jablka a jabloně?

Základní využití pro tyto stromy je v potravinářském průmyslu. Plody lze zpracovat na stovky způsobů, často se konzumují syrové, lze z nich však připravit pyré pro děti, různé koláče či je zakomponovat do slaných receptů. Jablka se řadí mezi účinné superpotraviny, díky vysokému obsahu vitamínů, minerálních látek a stopových prvků.

V lidovém léčitelství se nevyužívá pouze plodů, ale také květů či listů, ze kterých se připravují čaje a odvary.

Výtažky z jablek se používají také v kosmetickém průmyslu a dřevo této rostliny se uplatní v nábytkářství a řezbářství k výrobě drobnějších kusů nábytku či dřevěných šperků.

Přezimování jabloně

Jabloně, které se v našich končinách pěstují, jsou mrazuvzdorné a kromě příslušného řezu je tedy není nutné před zimou nijak připravovat. Výjimkou jsou snad jen čerstvě vysazené stromky, které na zimu chráníme netkanou textilií a kořenový systém můžeme udržet v teple mulčováním.

Na zimu také nezapomeňte odstranit všechny nespadané plody. Zabráníte tak šíření chorob. Odstraňujeme také všechny poškozené a neplodící větve. 

Jablka v kuchyni

Jablka mají v české kuchyni široké využití. Konzumují se čerstvé, používají se do desítek druhů koláčů, dají se z nich připravit kompoty, přesnídávky, používají se do ovocných salátů nebo je můžeme kombinovat ve slaných receptech, zejména s masem.

Recept na jablečný štrúdl z listového těsta

Jedním z nejsnadnějších moučníků z jablek je tento závin. Potřebovat budete jedno listové těsto, 4 velká jablka, lžíci strouhanky, dvě lžičky skořice, balíček vanilkového cukru, žloutek na potření a dle chuti můžete přidat rozinky nebo vlašské ořechy. 

Náplň si připravíme z oloupaných jablek nastrouhaných nahrubo, která zasypeme skořicí, cukrem a případně přidáme rozinky nebo ořechy. Listové těsto vyválíme na obdélník (snadnější je zakoupit již vyválené těsto) a doprostřed navrstvíme tenký pás strouhanky, která pojme při pečení šťávu z jablek. Na strouhanku pokládáme jablkovou směs. Těsto zavineme a dáme péct na 180 stupňů asi na 20 minut.

Linecký jablečný koláč

K přípravě tohoto koláče budeme potřebovat:

• 250 g polohrubé mouky
• 125 g změklého másla + na vymazání formy
• 40 g cukru krupice
• 6 g prášku do pečiva
• 1 vejce
• hrubá mouka na vysypání formy

Náplň:

• 700 g oloupaných jablek
• 125 g cukru krupice
• 60 g kukuřičného škrobu
• 1 vanilkový lusk

Mouku, máslo, vejce, cukr a prášek do pečiva vložíme do mísy robotu a 3 minuty mícháme na střední rychlost, případně zpracujeme ručně.

Poté si dáme rozehřát troubu na 180 stupňů a vymažeme si formu, abychom se později zbytečně nezdržovali. 

Jablka nakrájíme na kostky o hraně 1 cm. Vanilku podélně rozřízneme a špičkou nože vyškrábneme semínka. Jablka, semínka vanilky, cukr a škrob vložíme do mísy a důkladně promícháme.

Těsto rozdělíme na 2 díly a na pomoučené desce každý rozválíme na velikost pečicí formy. Jeden díl vložíme do formy. Na těsto rovnoměrně rozložíme celou jablečnou náplň a přikryjeme ji druhou částí těsta.

Koláč pečeme při výše zmíněné teplote asi 25 minut. Poté jej necháme vychladnout a podáváme. 

Čaj z jabloňových květů

Květy na jabloňový čaj sbíráme koncem května a začátkem června. K přípravě potřebujeme čerstvé kvítky, které sbíráme do košíku za suchého počasí. 

Květy jabloní jsou účinné při vyčerpání organismu, rekonvalescenci po nemoci a posilují činnost jater a ledvin.

Čaj připravíme z jedné lžíce čerstvých květů, které zalijeme 200 ml vroucí vody. Tento odvar můžete použít také jako tonikum pro unavenou pleť. 

Choroby a škůdci jabloní

Chorob a škůdců, se kterými se tyto stromy musí vypořádat, je poměrně dost. V současnosti jsou již některé nové kultivary odolnější, některé dokonce rezistentní vůči strupovitosti a dalším nemocem, nicméně nic není stoprocentní. Abychom alespoň částečně napadení předcházeli, je důležité o rostliny správně pečovat. Základem je pravidelný řez větví, a to hned několikrát do roka. Je také nezbytné na podzim odstraňovat nespadané plody a listy ze stromu a neprodleně se zbavovat popadaných plodů a listí pod stromem. 

Se kterými nemocemi a škůdci se můžeme setkat?

• Padlí jabloně – na listech, letorostech i mladých plodech se objevuje bělavý povlak. Při silném napadení se setkáme se zúžením, deformacemi a zasýcháním okrajů i celých listů.  Při napadení starších listů na čepelích žluto zelené, později bělavé skvrny. Na plodech zůstává po napadení síťovitá rzivost.
• Moniliová hniloba jablek – poznáme ji podle hnědé hnilobné skvrny na plodu, která se rychle rozšiřuje a postupně uhnije celý plod (i další kolem). Hniloba začíná nejčastěji od místa poškození plodu. Hnijící plody opadávají nebo mumifikují a zůstávají v korunách stromů. Moniliniová hniloba je také nejčastější skládkovou hnilobou jablek. Shnilé plody jsou zbarveny tmavohnědě až černě a zůstávají pevné.
• Sazovitost jablek – na plodech se objevují černé (sazovité) skvrny, které se zvětšují a spojují, až vznikají souvislé plochy. Skvrny lze s povrchu plodu setřít. K nekróze slupky a dužniny nedochází. Silně napadené plody jsou nevzhledné a mají horší skladovatelnost, dříve zavadají. Jedná se o houbovitou chorobu.
• Svilušky – drobný hmyz, který způsobuje na listech drobné světlé skvrny, při silnějším napadení hnědnutí, deformace a zasychání listů. 
• Mšice – a jabloni škodí především mšice jabloňová a mšice jitrocelová, méně často i jiné druhy. Mšice jabloňová způsobuje příčné svinování listů na letorostech i v listových a květních růžicích. Napadené letorosty jsou slabší, zkroucené a zasychají.
• Pilatka jablečná – jedná se o původce časné červivosti jablek. Vylíhlé larvy vyžírají pod slupkou plodu povrchové chodbičky, které se zacelují. Na slupce později vznikají nápadné korkovité jizvy, které nejčastěji probíhají v oblouku kolem plodu.