Jahody

Author článku: Monika Břešťanská

Jahody patří mezi nejoblíbenější české ovoce vůbec – mají sladkou chuť, lákavou vůni, a navíc široké uplatnění v kuchyni. V zahrádce jsou asi nejvyhledávanější dětmi, které keříky plné červených plodů s radostí otrhávají. Pěstování jahod není nijak náročné, což je další z důvodů, proč se tak často v zahradách objevují. V našem článku si popíšeme, jak se o rostliny starat, i které odrůdy vybrat nebo jak zatočit s obtížnými škůdci.

Jak pěstovat jahody

Rod jahodník (Fragaria) zahrnuje více než 20 konkrétních druhů, které jsou rozšířeny téměř po celém mírném pásu severní polokoule. Jahodníky řadíme do čeledi růžovitých, ve které najdeme také například růže, maliník, meruňku nebo broskvoň.

Mezi nejoblíbenější druhy mezi pěstiteli patří jahodník velkoplodý. Tento druh se vyznačuje velkými, sladkými a chutnými plody, jejichž vzhled i chuť se mohou mírně lišit dle zvolené odrůdy. Rozmanité je i zbarvení a tvar listu, délka stonků nebo celkový vzhled rostliny. Některé kultivary pěstujeme klasicky v záhonu, jiným se výborně daří v závěsných květináčích.

Pěstování jahod

Jahodníky vyžadují mírné klima, všem ostatním podmínkám jsou schopné se přizpůsobit. Kdy se jim však daří nejlépe?

• Ideální pH půdy je 5,5-6,5, ale může být až neutrální.
• Preferují hlinité a výživné půdy.
• Milují slunná stanoviště – plody jsou dostatečně sladké pouze tehdy, uzrají-li na slunci.
• Při pěstování v záhonu se doporučuje používat netkanou textilii nebo fólii.
• Vody musí být skutečně dostatek. Jahody v květináči zaléváme, dokud přebytečná voda nezačne vytékat spodními otvory ven.

Pěstování jahod v květináči

Pěstování jahodníku v květináčích, truhlících a dalších nádobách je zcela běžné, a některé odrůdy jsou již vyšlechtěny přímo k těmto účelům. Do květináče obvykle vysazujeme již předpěstovanou sazenici. Nádoba by měla mít průměr minimálně 35 centimetrů, co se týče hloubky, jahodník tak náročný není, koření totiž mělce.

Po zasazení rostliny dobře prolijeme vodou a květináče umístíme na slunné stanoviště. Jahodám se dobře daří v závěsných květináčích, protože jsou díky této zvýšené pozici vystaveny slunci ještě lépe. Zajímavým tipem mohou být i závěsné kaskády – na jeden háček se v tomto případě vejde až několik rostlin, což výrazně ušetří místo a zvýší výnosy plodů.

Pěstování jahod ze semínek

Nákup sazenic jahodníků je každoroční záležitostí téměř každého zahrádkáře. Tentokrát si však můžete vyzkoušet předpěstovat vlastní. Drobná semena jahod je nejdříve potřeba separovat z plodu a vysušit (pokud nemáme zakoupená již připravená). Brzy z jara si připravíme mělké truhlíky či sadbovače, naplníme je jemným substrátem a semena umístíme na jeho povrch. Není potřeba je zatlačit či zahrabat, takto klíčí mnohem lépe.

Zeminu udržujeme neustále vlhkou a rosíme ji nejlépe rozprašovačem, abychom semena nevyplavili. Pro zvýšení klíčivosti a zkrácení doby klíčení můžeme truhlík nebo sadbovač se semínky překrýt například fólií. Tu odstraníme, když se objeví první lístky. Drobné rostlinky je pak potřeba rosit alespoň dvakrát denně. Semena klíčíme dobře prosvětleném a teplém místě, ideální teplota se pohybuje mezi 18-22 °C (čím více, tím lépe). Doba klíčení je asi 14 dnů.

Pěstování jahod na zahradě

Jahody obvykle pěstujeme na jednom stanovišti 2-3 roky, pokud dobře plodí a daří se jim, tak i déle. Z toho důvodu před výsadbou sazenic připravíme záhon přímo na míru ušitý potřebám jahodníků. S přípravou záhonu začínáme asi v polovině března. Nejprve zvolíme správné místo. Nejdůležitější podmínkou je, že se musí jednat o skutečně slunné stanoviště. Zvolit můžeme například záhon po bramborách či zelí.

Dalším krokem je hluboká orba se zaoráním velkého množství dobře uleželého kompostu nebo zralého chlévského hnoje. Když máme hotovo, necháme takto připravený záhon asi měsíc odležet. Před samotným sázením záhon opět prokypříme. Použít můžeme klasickou motyku, hrábě nebo třeba kultivátor.

Jak zasadit jahody

Jahody tedy vysazujeme během dubna. Přízemní mrazíky jahodníkům nevadí, ovšem mohou poškodit květy, proto se je pro jistotu snažíme ochránit. Máme-li půdu dobře připravenou a plnou kvalitních živin, můžeme se na plody těšit již v prvním roce.

Jahodníky vysazujeme ve sponu 30 x 30 centimetrů. Připravíme si jamky a rostliny do nich umístíme. Poté je překryjeme zeminou tak, aby byly přikryté jen kořeny, nikoliv stonky a tzv. „srdéčko“. Substrát dobře přitlačíme a jahody zalijeme dostatečným množstvím vody, půda musí být zcela vlhká.

Hnojení jahod

Jak jsme si již uvedli v předchozích odstavcích, první hnojení probíhá již při přípravě záhonu nebo substrátu do květináče, který dobře promícháme s kompostem či hnojem. Zhruba po měsíci od vysazení rostliny opět přihnojíme. Nejčastěji se používá speciální hnojivo na jahody, které aplikujeme společně se zálivkou, nebo jiné organické hnojení.  

Množení jahod

Způsoby, jak množit jahody jsou tři:

• Pomocí semen – o tom jsme si již pověděli výš.
• Odstřihováním sazenic z matečné rostliny – šlahoun s rostlinkou jednoduše odstřihneme a zasadíme velmi mělce tak, aby střed jahodníku zůstal nad povrchem.
• Zakořeňování šlahounů – šlahoun není třeba přímo odstřihovat, ale stačí jej zasadit ještě připojený. Takto činíme zejména tehdy, pěstujeme-li jahody v záhonu. Díky výživě z mateřské rostliny šlahoun zakoření dříve a jeho uchycení je téměř jisté.

Kvetoucí jahody

Květy se na jahodníku začínají objevovat hned na jaře. To, jak dlouho vykvétají, záleží na odrůdě. Jednouplodící jahodníky většinou vyvádějí květy pouze na jaře, stáleplodící pak klidně do konce léta.

Květenství, nebo spíše soubor květů na jednom stonku, vyrůstá přímo ze srdéčka (středu) jahodníku. Na stonku je obvykle 5-14 květů různé velikosti. Ta se samozřejmě liší odrůdu od odrůdy, ovšem platí pravidlo, že čím větší je květ, tím větší bude i plod.

Květy mají vždy bílou barvu, jsou pravidelné, pětičetné, s viditelně odlišenými žlutými pestíky a tyčinkami ve středu. Plodem je souplodí nažek červené barvy (výjimečně může být bílá u kultivaru ‚Pineberry‘), které nazýváme jahoda.

Jak stříhat jahody

O jahodníky je třeba náležitě pečovat. Tato péče zahrnuje také pravidelný střih. Provádíme střih letní, kdy staré listy sestřihujeme asi 5 centimetrů nad srdéčkem, aby mohla rostlina vyvést nové a vitálnější listy. Pozor na střih u stáleplodících odrůd – ty většinou nestihnou obrašit, což rostlinu vystavuje nebezpečí umrznutí, listy proto stříháme co nejdříve.

Jak sušit jahody

Sušit můžeme plody i listy jahodníku. Jahody se obvykle nakrájí na plátky, vyskládají se na pláty sušičky na ovoce a suší se na 55-60 °C asi 8 až 10 hodin (budete-li sušit déle, budou jahody křupavější).

Listy sbíráme v době květu. Sušíme je rozprostřené na plátech ve stínu, v horkých letních dnech jen tak na čerstvém vzduchu, je-li chladněji, použijeme raději sušičku nebo troubu. Listy by se měli sušit při teplotě 30-40 °C.

Jahody

Druhy jahod

• Jahodník obecný (Fragaria vesca) – planě rostoucí jahodník, který nalezneme v lesích nebo v jejich okrajových částech.
• Jahodník velkoplodý (Fragaria x ananassa) – druh nejčastěji pěstovaný na zahradách a nejoblíbenější u šlechtitelů.
• Jahodník truskavec (Fragaria moschata)
• Jahodník čilský (Fragaria chiloensis)
• Jahodník trávnice (Fragaria viridis)

Další, u nás méně časté druhy: Fragaria virginiana, Fragaria nipponica, Fragaria iinumae, Fragaria daltoniana, Fragaria nubicola a další.

Odrůdy jahod

Odrůd jahod jsou doslova stovky, proto není v našich silách si je zde všechny vyjmenovat. Proto si uvedeme alespoň některé zajímavé zástupce z řad jednouplodících i stáleplodících kultivarů.

‚Everest‘ – jedná se o odrůdu stáleplodící, jejíž jahody si můžeme užít až do prvních mrazíků. Plody jsou velmi sladké, pevné, tmavočervené barvy a optimální velikosti. Díky jejich vlastnostem je možné je skladovat delší dobu.

‚Olivie‘ – Olivie je česká odrůda vyšlechtěná v Turnově. Díky zkřížení dvou odrůd s typickými vlastnostmi vytváří tento kultivar velmi málo listů, díky čemuž mohou čerpat živiny hlavně plody, které jsou pak velké a plné chuti.

‚Pegasus‘ – anglická odrůda Pegasus je oblíbená zejména díky prodloužené sklizni plodů. Tato dlouhá sklizeň si ale vybírá svoji daň – velikost plodů se od jara až do brzkého podzimu neustále zmenšuje. Zatímco první jahody jsou skutečně velké, ty poslední už bývají drobné. Barva plodu je světle červená a uvnitř najdeme dutinu.

‚Florence‘ –francouzská pozdní odrůda Florence se řadí mezi ty nejkvalitnější vůbec. Plody jsou téměř bez dutiny, šťavnaté, sytě červené a pevné. Jedná se o kultivar s vysokými výnosy, proto je nejčastěji používán velkopěstiteli. Díky své odolnosti lze odrůdu pěstovat až čtyři roky na jednom stanovišti.

‚Frikonsa‘ – pozdní německá odrůda se vyznačuje tmavě rudými plody se sytě červenou dužinou. Zajímavou barvu doprovází velmi výrazná chuť i vůně. Frikonsa dozrává poměrně pozdě, a tak se v zahradách kombinuje s jinými, většinou ranými odrůdami.

‚Dita‘ – další českou odrůdou je Dita. Ta vznikla opět v Turnově – je velmi úrodná, plody jsou velké, kulovité a velice sladké a aromatické. Nejlépe se tomuto kultivaru daří v podhorských oblastech.

‚Ilona‘ – stejně jako předchozí odrůda, i tato je česká. Rostliny mají poměrně dlouhé stvoly, které mají pod tíhou sytě červených plodů tendenci poklesávat. Proto je často pěstujeme v květináčích, kde jahody nechytí plíseň od polehávání na zemině, nebo využijeme podložky pod jahodníky.

‚Elkat‘ –jedná se o polskou odrůdu, která se vyznačuje velmi pevnými plody, které jsou odolné vůči pomačkání. Díky tomu lze jahody déle skladovat.

‚Polka‘ – Polka je odrůda pocházející z Holandska. Plody jsou méně sladké, ale chuťově velmi dobré a sytě červeně zbarvené, střední velikosti. Kultivar je vhodný k pěstování v nižších až středních polohách.

‚Valika‘ –Valika patří mezi odrůdy české. Typické je pro ni tedy výrazné aroma, kulovitý tvar plodů a sladká chuť. Výhodou tohoto kultivaru je velká odolnost proti šedé plísni.

Na co využít jahody

• Z jahodníku lze využít plody a listy, a to k celé řadě účelů, zejména pak v kuchyni. Z listů se nejčastěji připravují odvary podle receptů z lidového léčitelství. A co připravit z plodů, pokud je zrovna nekonzumujeme čerstvé?
• Marmelády a džemy
• moučníky všeho druhu
• ovocné šťávy, džusy a limonády
• kompoty
• přesnídávky
• koktejly
• mražené ovoce
• sladké knedlíky
• zmrzliny a mnohé další.

Jahody lze také využít v aromaterapii nebo celkově v potravinářském i kosmetickém průmyslu, kdy se do výrobků přidává jahodové aroma.

Přezimování jahod

Jahody sice zimu s přehledem přečkají, ovšem mrazy zrovna nevítají. Na období vegetačního klidu je tedy musíme připravit. V první řadě odstraníme všechny mladé výhony a rostlinu zastřihneme tak, aby z ní zůstalo jen srdéčko. Zbytky rostlin překryjeme menší vrstvou kompostu a celá záhon ještě můžeme zakrýt netkanou textilií nebo chvojím.

Máme-li jahodníky v truhlících či květináčích, postupujeme při zastřižení stejně. Poté je můžeme buďto překrýt chvojím, nebo nádoby s rostlinami přemístit mimo mráz, ideálně do skleníku nebo do místnosti s dostatkem světla, kde teploty nevystoupí nad 10 °C.

Jahody v kuchyni

Jahodová bublanina

K přípravě tohoto jednoduchého a chutného moučníku budeme potřebovat:

• půl hrnku oleje
• dvě vejce
• hrnek mléka
• prášek do pečiva
• hrnek cukru krupice
• sáček vanilkového cukru
• dva hrnky polohrubé mouky
• přibližně 300 gramů čerstvých jahod

Nejprve si smícháme všechny suché ingredience. V druhé míse vyšleháme vejce, přidáme olej a pak suchou směs. Vše dobře promícháme a vylijeme na vymazaný a vysypaný plech. Omyjeme si jahody a překrojíme napůl. Poté je rovnoměrně rozprostřeme do těsta a vše dáme péct do trouby předehřáté na 180 °C. Pečeme dozlatova a před podáváním poprášíme moučkovým cukrem.

Jahodová zmrzlina

Připravit výbornou domácí jahodovou zmrzlinu není nic těžkého. Budeme k tomu potřebovat 300 gramů čerstvých sladkých jahod, 130 gramů cukru, lžíci citronové šťávy, 150 ml smetany ke šlehání a 50 ml plnotučného mléka.

Nejprve si omyjeme jahody, zbavíme je stopek a rozmixujeme do hladké konzistence. Poté do mixéru přidáme ještě další ingredience kromě smetany, tu nemixujeme, ale přimícháme ručně. Směs nalijeme do nádoby vhodné do mrazáku a necháme zmrazit.

Čaj z jahodníku

Čaj připravujeme ze sušených listů, ke kterým lze pro lepší chuť přidat i čerstvý rozkrojený plod. Dvě lžíce listů zalijeme půl litrem horké vody a necháme 15 minut louhovat. Poté scedíme a podáváme. Jahodník se často součástí různých bylinných směsí – nejdeme ho například v kombinaci s kopřivou pro čištění krve a správnou krvetvorbu.

Kromě listů se však do čajových směsí přidává i sušený plod. V tomto případě jde spíš o příjemnou chuť a vůni. Sušené jahody najdeme ve směsi společně s černým či zeleným čajem, případně s rooibosem. Žádnou výjimkou nejsou ani čistě ovocné směsi s ostružinami, jablky, malinou nebo pomerančem.

Choroby jahod

Chorob a škůdců, které mohou jahodníky napadat, je celé řada. Nejběžnějším problémem je napadení plísní šedou, uhnívání kořenů nebo napadení mšicemi. Na plodech si v záhonech také s radostí pochutnávají různí plži nebo hlodavci. Z hmyzu to dle může být například roztočík jahodníkový, obaleči, lakonosci, kovaříci nebo listopasové.

Co se týče chorod, kromě již zmíněné plísně šedé se objevují také mozaikovité choroby, latentní kroužkovitost jahodníku, bílá skvrnitost listů, padlí, kořenové hniloby neb červená hniloba jahodníku.

Všechny tyto problémy se řeší pomocí speciálních přípravků, ať už se jedná o insekticidy či fungicidy. Existuje také plno babských rad, kterými se lze zbavit některých škůdců, nicméně většina z nich se míjí účinkem. Nejlepší prevencí je výsadba rezistentních odrůd, které jsou odolné vůči těm nejběžnějším onemocněním i některým škůdcům.