Author článku: Monika Břešťanská
Pěstování zeleniny, ovoce či bylinek přímo pod slunečními paprsky je samozřejmě k nezaplacení, nicméně pokud bychom měli možnost prodloužit vegetační dobu, délku sklizně nebo bez problému dopěstovat i exotické plodiny, jistě bychom neváhali. K tomu všemu vám pomůže vhodně zvolený skleník. Jak ho vybrat a jak v něm plodiny pěstovat? To a ještě víc se dozvíte v našem článku.
Proč si pořídit skleník?
- předpěstujete si v něm sazenice již brzy zjara
- ochrání citlivé rostliny před jarními přízemními mrazíky
- eliminuje nákazu chorobami a napadení škůdci
- zvyšuje se výnosnost jednotlivých plodin
- rostliny lze ve skleníku pěstovat déle
- pokud je skleník dobře vyhřívaný, lze pěstovat některé plodiny celoročně
- usnadňuje manipulaci s rostlinami – můžeme zde vybudovat vyvýšené záhony, rostliny pěstovat v květináčích na stolech, na policích nebo v závěsných květináčích – lze využít opravdu maximum prostoru pro různé typy rostlin
Typy skleníků – Jak vybrat skleník?
Skleníky mohou být různého tvaru a i když to popírá jejich název, mohou být vyrobené i z různých materiálů. Co se týče tvaru, rozlišujeme skleníky obloukové, obdélníkové nebo obdélníkové s šikmou střechou. Nejčastějším materiálem je samozřejmě sklo, které ale v současnosti úspěšně válcuje polykarbonát (tedy určitý typ plastu).
Při výběru vhodného skleníku ale musíme brát v potaz celou řadu dalších parametrů. Mezi ty patří například:
- velikost
- materiál konstrukce (hliník, žárově zinkovaný plech apod.)
- umístění
- tloušťku výplně (nejčastěji jsou to 4 mm)
- počet otevíratelných oken
- počet dveří
- typ dveří (posuvné, pantové)
Výhody a nevýhody skleníků
Při výběru jakéhosi uzavřeného prostoru pro snadnější pěstování můžeme volit ze tří variant – z pařenišť, fóliovníků a právě skleníků. Zatímco předchozí dvě varianty jsou jednoznačně levnější na pořízení, méně náročné při konstruování a lze je obvykle přemístit, u skleníku je to naopak. Oproti těmto “konkurentům” má ale celou řadu výhod:
- nosná konstrukce je bytelná a odolává všem povětrnostním podmínkám
- vysoká tepelná izolace
- skleník lze vytápět například podlahovým topením vyvedeným z domu
- lze v něm pěstovat prakticky vše, na co si vzpomenete – předpěstovávat sazenice, celoročně pěstovat zeleninu i přezimovat citlivější rostliny
Vyplatí se vytápět skleník?
Tuto otázku si asi klade mnoho zahradníků, kteří si plánují skleník pořídit. Zda ano nebo ne záleží na tom, co budete ve skleníku pěstovat – pokud hodláte vysadit zeleninu, ovoce, bylinky, případně tropické plodiny a podobné rostliny, vyhřívání se rozhodně vyplatí.
Čerstvé plody můžete mít s kvalitním skleníkem, svícením a vytápěním dokonce i uprostřed zimy. Exotické ovoce vám bez problémů dozraje i v našich podmínkách a na jaře si můžete předpěstovat sazeničky, i když ještě venku mrzne.
Pokud ale skleník využíváte i jako “zimní zahradu”, do které ukládáte všechny choulostivé rostliny z celé zahrady i domu k přezimování, vytápění bude pravděpodobně zbytečné.
Pravidla pro úspěšné pěstování ve skleníku
Čistá skla jsou základ
Plochy skel nebo polykarbonátových oken udržujte vždy čisté. Možná si řeknete, že malá vrstva prachu nevadí, že skleník je přece jen venku a při každém dešti se stejně mírně znečistí. Pokud máte uvnitř například listovou zeleninu, i při sebemenším nedostatku světla v sobě začne hromadit dusičnany. Proto není radno čistotu skleníku zanedbávat.
Nablýskaná skla však mohou být nebezpečnou pastí pro ptactvo. Opatřete je tedy samolepkami se stíny dravců, díky kterým nepřijdou vaši ptačí hosté ke zdravotní újmě.
Využijte skleníkový efekt naplno
Už první jarní paprsky mohou příjemně zahřát. A u skleníku to platí dvojnásob, proto toho využijte. Teplo totiž přes sklo proniká dovnitř, nicméně uniká mnohem pomaleji, a tak se kumuluje ve skleníku, kde se vzduch neustále ohřívá. Důležité je zajistit, aby nemělo teplo kudy zbytečně unikat. Skleník větrejte pouze v nejteplejší části dne, na noc a při zhoršeném počasí jej vždy zavírejte. Díky tomu si můžete předpěstovat sazenice dost brzy na to, aby bylo možné je při oteplení ihned vysadit do venkovních záhonů.
Výměna a hnojení půdy
Pěstujete-li ve skleníku rostliny přímo v půdě nebo ve vyvýšených záhonech, je potřeba ideálně jednou ročně (ale stačí i jednou za dva až tři roky), vyměnit půdu do hloubky asi 50-60 centimetrů. V zemině by mohly zůstávat zárodky chorob či škůdců, které by bez její pravidelné obměny napadaly vaše rostliny stále dokola. Při výměně půdy rovnou zapracujte i dostatek organického hnojiva. Použít můžete dobře uzrálý chlévský hnůj nebo kvalitní kompost.
Využijte co nejvíce prostoru
Skleník je mnohem víc než záhon. Nabízí totiž i několikanásobně víc prostoru, pěstujete-li správně a efektivně. Pokud rostliny ve skleníku vysadíte přímo do země, příliš místa neušetříte. Používejte nádoby, kaskádové záhony, police, stoly a závěsné květináče. Vězte, že se dá využít každá píď vašeho skleníku – od země, přes zdi až po strop. Držáky na truhlíky s jahodami nebo bylinkami můžete dokonce v letním období umístit i z vnější strany některých druhů skleníků.
Větrejte
I když by mohly první známky teplého jarního vzduchu lákat k tomu, aby člověk dveře a okna skleníku vůbec neotvíral, větrání je důležité. Rostlinám sice vlhký, teplý a těžký vzduch uvnitř skleníků nesmírně vyhovuje, k životu však nezbytně potřebují kyslík. Pokud tedy nebudete větrat, rostliny budou strádat a budou náchylnější k napadení chorobami i škůdci. Na jaře, když je vzduch ještě poměrně studený, větráme v nejteplejších denních hodinách. V létě naopak nechejte otevřená okna i dveře, aby se ke květům dostali opylovači. Větrat bychom měli tak, aby se vytvořil průvan a vzduch mohl proudit – optimální je tedy otevřít dvě okna, případně okno a dveře.
Pozor na umístění
I začínajícímu zahradníkovi je zřejmé, že rostliny potřebují dostatek světla, aby mohly růst, nasazovat květy a dozrávat plody. Proto je rozhodně nevhodné umístit skleník na stinné místo za domem, kam dopadají paprsky nanejvýš dvě hodiny denně.
I zde však platí známé pořekadlo “všeho moc škodí”. Zatímco na jaře doslova chytáme do skleníku každý teplý paprsek sluníčka, v létě se skleník může pod jeho náporem změnit doslova ve smrtící saunu a vaše rostliny přímo dusit. Proto je v horkých dnech vhodné alespoň přes polední slunce skleník zastínit. Dříve (u některých pěstitelů jistě i dnes) se k tomuto účelu používal vápenný nátěr. Často lze vidět i klasické žaluzie. Použít můžete také různé ochranné sítě, tkané zástěny na skleníky a podobné pomůcky.
Jak pěstovat jednotlivé plodiny ve skleníku?
Pěstování rajčat ve skleníku
Rajčatům vyhovují teploty mezi 23-26 °C, vzdušná vlhkost asi 60 % a mírný průvan. Proto je vysazujeme blíž ke dveřím, oknům, zkrátka tam, kde je možné do skleníku vpustit trochu čerstvého vzduchu. Drobné balkonové a cherry odrůdy pak místo záhonu můžete vysadit do nádob a rozmístit do polic, čímž ušetříte místo. Oblíbené je i pěstování rajčat takzvaně “vzhůru nohama”, což si můžete pravděpodobně z kapacitních důvodů dovolit pouze v opravdu velkém skleníku.
Rajčata nesnášejí zálivku na list, proto je vždy zaléváme ručně a se vší opatrností přímo ke stonku, abychom předešli napadení plísněmi a houbami. Nezapomínáme na kvalitní organická hnojiva – jen tak bude úroda bohatá a plody velké a plné chuti.
Při růstu keříku nezapomeňte na klasické vyštipování větviček, a když začnou dozrávat plody, pravidelně je sbírejte. Dodržíte-li všechny náležitosti, které se pěstování rajčat týkají, můžete na 1 metr čtvereční vysadit i 2-5 rostlin (v závislosti na odrůdě).
Okurky ve skleníku
Okurky pěstujeme při teplotách 25-30 °C. Jsou půdokryvné a mají tendence se v záhonech roztahovat, a tak již pod nimi nelze nic dalšího pěstovat. Aby listy a plody neuvadly a neusychaly, je nutné udržovat půdu neustále vlhkou. Vysoká by měla být i vlhkost vzduchu.
Se zálivkou je to trochu složitější, protože nízké, plazící se rostliny je nutné zalévat také pouze ke kořenům. Vysazujeme dvě až tři rostliny na metr čtvereční. Ideální je použít zadní část skleníku, kde je vyšší vlhkost i teplota.
Pěstování paprik ve skleníku
Vedle rajčat a okurek lze pěstovat také další oblíbenou zeleninu – papriky. I ty milují teplo a neustále vlhký substrát. Papriky můžete vysadit na okraje skleníku, ale i do nádob, ve kterých se jim s oporou daří také velmi dobře. Nezapomeňte během růstu vyštipovat nadbytečné listy.
Co se týče hnojení, papriky preferují podobné živiny jako rajčata a okurky, takže lze všechny tyto plodiny vyživovat stejným hnojivem.
Co vysadit jako podrost?
Při pěstování ve skleníku je třeba využít omezeného prostoru co nejefektivněji. Proto pod některé vyšší druhy vysazujeme ještě takzvaný podrost. Například pod rajčata, která díky pravidelnému vyštipování listů propouštějí dostatek světla, můžeme vysadit jarní cibulku, ředkvičky, drobné odrůdy mrkve, kedlubny nebo saláty.