Author článku: Monika Břešťanská
Mít vlastní, bohatě plodící ořešák na zahradě je skutečná výhra – tyto skořápkové plody jsou velmi žádaným, a proto také poměrně drahým zbožím na pultech obchodů. Vypěstovat si vlastní však znamená nejen ušetřit peníze, ale také zajisti, aby vaše úroda vydržela bez úhony celou zimu. Jak na to?
Kdy sbírat vlašské ořechy?
Ořechy jsou zralé až tehdy, když popadají na zem. Nedoporučuje se je sbírat ještě ze stromu, navíc je to zbytečně pracné. Pod stromem je třeba se pohybovat každý den, někdy i dvakrát, je-li úroda velká. Popadané vlašáky bychom totiž měli zvednou ze země co nejdříve, abychom předešli nakažení plísněmi a jinými patogeny.
Slupka by měla být při sběru ještě zelená. Nezapomeňte tedy na rukavice, protože slupky barví kůži do žlutohněda a toto zbarvení je pak náročné odstranit (babské rady říkají, že k umytí barvy stačí použít šťávu z citronu a jablek).
Sběr popadaných ořechů je poměrně náročná disciplína – musíte pod stromem hledat každý jeden kousek zvlášť a neustále se pro ně ohýbat. Pokud tedy nemáte malé děti, které by za vás tuto práci s nadšením udělaly, využijte výbornou vychytávku – sběrač ořechů. Jedná se o jednoduchý nástroj, kdy je na jednom konci vodící tyče umístěný košíkový válec, kterým se přejíždí po zemi, přičemž spadané plody zůstávají uvnitř.
Důkladně je vysušte
Po sesbírání je vlašáky nutné pořádně vysušit. V opačném případě by jistě došlo k plesnivění a znehodnocení velké části úrody. Plíseň vyskytující se na skořápkových plodech je navíc zdraví nebezpečná.
Ořechy nejprve sušíme rozprostřené například na plechu či sítu vyloženém novinami. Když už nejsou skořápky viditelně vlhké, můžeme je přesypat do papírových krabic či papírových tašek, které uložíme do blízkosti topení nebo do dostatečně vytápěné místnosti.
Skladování vlašských ořechů se skořápkou
Při uskladnění máte dvě možnosti, buďto ořechy vyloupat, nebo je skladovat ve skořápce. Skladování vlašáků ve skořápce je z dlouhodobého hlediska lepší. Skořápka poskytuje přirozenou ochranu před plísněmi, škůdci a pomáhá udržovat optimální vlhkost i světelné podmínky. Díky ní vydrží jádra delší dobu chutná a nežluknou.
Před uskladněním je potřeba dobře prosušené ořechy přebrat, stejně jako to děláme například u jablek či brambor. Ukládáme pouze plody s neporušenou skořápkou, která nejeví známky plísně, hniloby či jiného napadení. Skořápka samozřejmě není vždy zárukou toho, že jádra nejsou poškozená, nicméně první projevy se obvykle objeví právě na ní. Škůdců a některých patogenů se můžeme zbavit přemražením plodů v mrazáku po dobu jednoho dne.
Máme-li vybrané pouze zdravé plody, můžeme jimi opět naplnit čisté papírové bedýnky vyskládané novinovým papírem, plátěné či síťované pytle, případně papírové tašky. Nejlepší je pytle zavěsit, bedýnky pak uchováváme mimo jiné uskladněné plodiny. V místnosti pro uskladnění by mělo být sucho, možnost větrání a teploty nad bodem mrazu.
Další možností, jak uskladnit vlašáky na delší dobu, a zároveň je uchránit před plísní a žluknutím, je nakládání do soli. K tomu budete potřebovat velké (ideálně pětilitrové) zavařovací sklenice nebo hrnce, které musí být perfektně čisté, nejlépe vyvařené. V nádobě pak vrstvěte sůl s ořechy, přičemž každou vrstvu dobře upěchujte. Nahoru umístěte vrstvu z kokosového vlákna nebo suchých dřevěných hoblin, nádobu uzavřete a uložte na suché a tmavé místo.
Uskladnění vyloupaných vlašských ořechů
Máte-li v plánu ořechy spotřebovat rychleji, můžete je skladovat vyloupané. Je to praktické řešení, zejména pokud jádra používáte často například do pečení. V tomto případě musíte zabránit případné oxidaci obsažených olejů – kvůli ní ztrácejí ořechy nejen svou chuť a přirozené aroma, ale i výživové hodnoty, léčivé účinky a mohou dokonce žluknout nebo se stát zdraví nebezpečnými.
Vyloupané ořechy opět přebereme. Zdravá jádra jsou uvnitř bílá s tmavě hnědou slupkou, jsou šťavnatá, chutnají sladce a příjemně voní. Naopak ty zkažená poznáte podle žluklého zápachu, silně hořké chuti, žluté dužiny, případně jsou různě scvrklá, mají zčernalou slupku nebo se uvnitř skořápky nacházejí pavučinky.
Přebranými jádry naplňte vymyté a vysušené uzavíratelné sklenice nebo vakuovací sáčky či nádoby. Takto uložené ořechy vydrží i do Vánoc, což ocení zejména pekařky vánočního cukroví.
Skladování vlašských ořechů v lednici či mrazáku
Sklenice nebo sáčky s vyloupanými ořechy můžete uložit do lednice či do mrazáku. Díky tomu vydrží déle. Nádoby však musí být dokonale utěsněné, aby jádra nenatáhla vlhkost nebo pachy dalších potravin.
Zavařené vlašské ořechy
Další variantou skladování vyloupaných jader je zavařování. V tomto případě opět naplníme čisté zavařovací sklenice vyloupanými ořechy. Následně je dáme do trouby vyhřáté na 80 °C – bez víčka! – kde je ponecháme asi 5 minut. Ihned po vytažení je zavíčkujeme a otočíme dnem vzhůru. Po vychladnutí ukládáme zavařená vlašská jádra na tmavé a chladné místo.
Nakládané ořechy v medu
Tuto pochoutku můžete konzumovat klidně přímo lžičkou ze sklenice, nebo ji využít při pečení různých dezertů Postup je následující: do hrnce dejte kvalitní med a ořechy v poměru jedna ku jedné. Směs zahřívejte na mírném ohni, dokud se med dobře nerozpustí, nezapomeňte míchat. Medem s ořechy plníme menší zavařovací sklenice.
Jak dlouho vydrží ořechy a proč se bát plísní?
To, jak dlouho uskladněné vlašáky vydrží, záleží na způsobu skladování. Ořechy ve skořápce vydrží jeden až tři roky, v závislosti na jejich stavu, přípravě před uložením i na podmínkách skladování. Vyloupaná jádra obvykle skladujeme maximálně dva měsíce, zmrazená pak klidně rok. Zavařené či nakládané vlašské ořechy vydrží také přibližně rok.
Při skladování vyloupaných jader je největším problémem jejich žluknutí. Tyto ořechy zapáchají po žluklém másle, mají nažloutlou barvu a výrazně hořkou chuť.
Plísně se mohou objevit na plodech ve skořápce i těch vyloupaných. Pokud po rozlousknutí uvidíte uvnitř skořápky pavučinky, ořech je scvrklý, má nezvyklou barvu nebo je uvnitř či vně skořápky zelený či nápadně bílý povlak, je nutné tento kus vyhodit. Plísně vyskytující se na skořápkových plodech mohou být totiž velmi nebezpečné – uvnitř skořápky dochází k tvorbě aflatoxinů, které jsou vysoce toxické, mohou poškozovat játra a navíc patří mezi karcinogeny.