Jitrocel

Jitrocel kopinatý je léčivá bylina s širokou škálou využití v tradiční i moderní medicíně. Tato nenápadná rostlina, která často zdobí louky, pastviny a okraje cest, se již po staletí využívá …

Jitrocel

Author článku: Monika Břešťanská

Jitrocel kopinatý je léčivá bylina s širokou škálou využití v tradiční i moderní medicíně. Tato nenápadná rostlina, která často zdobí louky, pastviny a okraje cest, se již po staletí využívá pro své protizánětlivé, hojivé a antibakteriální účinky. Pěstování jitrocele je jednoduché a nevyžaduje zvláštní péči, což jej činí ideálním kandidátem pro domácí bylinkovou zahradu nebo přírodní lékárnu. 

Jak pěstovat jitrocel

Jitrocel kopinatý (Plantago lanceolata) je vytrvalá, bylinná rostlina patřící do čeledi jitrocelovitých, kam patří také například rozrazil nebo hebe. Tento druh se vyskytuje převážně v Evropě a západní Asii, ale byl zavlečen také do Severní Ameriky, Austrálie a dalších oblastí. 

Bylina dorůstá výšky 15–50 cm a je snadno rozpoznatelný podle svých úzkých, kopinatých listů uspořádaných ve šroubovici kolem stonku. Květy jsou drobné, bílé nebo nažloutlé barvy a tvoří husté klasy na vrcholu dlouhých květních stonků. Plodem je malá tobolka obsahující mnoho drobných semen. Preferuje slunné polohy s dobře odvodněnou půdou, ale dokáže se přizpůsobit i stinnějším místům a různým typům půdy.

Jitrocel je často považován za plevel; avšak díky svým léčivým vlastnostem má značnou hodnotu pro lidstvo již po staletí.

jitrocel kopinatý

Pěstování jitrocele

Pěstování jitrocele kopinatého není nijak složité, stačí mu poskytnout dostatek slunce a vlhkosti. Nejlepší půda je mírně kyselá s dobrým odvodněním. Rostlinu můžete sázet na jaře nebo na podzim. Množíme semeny nebo dělením kořenů.

Po výsadbě by měla být rostlina pravidelně zalévána, aby si udržela optimální vlhkost. Kromě toho je důležité pravidelně odstraňovat plevele a udržovat okolí rostliny čisté. V období růstu (jaro a léto) hnojte rostliny jednou za měsíc tekutým hnojivem pro kvetoucí rostliny.

Pravidelně kontrolujte rostliny a odstraňujte vadné nebo poškozené listy. Prořezáváním podporujete růst nových listů a udržujete rostlinu zdravou. Listy můžete sklízet podle potřeby, ale neodstraňujte více než třetinu listů najednou, aby rostlina měla dostatek energie pro další růst.

Pěstování jitrocele v květináči

Pro pěstování zvolte květináč s průměrem alespoň 20 cm a hloubkou alespoň 15 cm. Důležité je, aby květináč měl drenážní otvory na dně, které zabraňují hromadění přebytečné vody.

Bylina preferuje dobře propustnou, humózní a mírně vlhkou půdu. Smíchejte zahradní půdu s kompostem a jemným pískem v poměru 2:1:1. Tím zajistíte dostatek živin a správnou strukturu substrátu.

Do květináče nejprve vložte vrstvu keramzitu nebo jiného drenážního materiálu, který zabrání ucpání drenážních otvorů. Poté naplňte květináč připraveným substrátem, ale ne úplně do vrchu, nechte volný prostor asi 2-3 cm od okraje.

Semena zasejte do hloubky asi 0,5 cm a udržujte mezi nimi vzdálenost asi 5 cm. Pokud používáte sazenice, udělejte v substrátu jamky o hloubce asi 5 cm a vzdálenosti 10 cm od sebe a sazenice do nich pevně zasazené.

Po výsadbě semena nebo sazenice zavlažte substrát, ale nepřelévejte. Jitrocel potřebuje vlhkou půdu, ale nesnáší přemokření. Rostlina preferuje polostín nebo částečně zastíněné stanoviště. Umístěte květináč venku nebo u okna, kde bude mít dostatek světla, ale nebude vystaven přímému slunci.

Pokud rostlina přeroste svůj květináč, přesaďte ji do většího květináče s novým substrátem. Přesazování obvykle provádějte na jaře, když začíná nový růst.

Pěstování jitrocele ze semínek

Pěstování ze semínek je jednoduchý a přirozený způsob, jak rozmnožit tuto léčivou rostlinu. 

Semena můžete zakoupit v zahradnictví, nebo sbírat ze zralých rostlin ve vašem okolí. Připravte si vhodnou půdu pro setí semen. Bylina preferuje mírně kyselou půdu s dobrým odvodněním. Vhodná směs půdy může být například kombinace rašeliny, kompostu a písčité zeminy.

Semena můžete set přímo na stanoviště venku nebo do nádob uvnitř domu či skleníku. Pokud se rozhodnete pro setí venku, vyberte slunné místo. Rozprostřete semena po povrchu půdy a jemně je přikryjte vrstvou substrátu o tloušťce asi 0,5 cm.

Udržujte půdu vlhkou, ale ne přemokřelou, a zajistěte dostatek světla pro klíčení semen. Semena jitrocelu kopinatého obvykle vyklíčí do 2-3 týdnů. Po vyklíčení semen a dorůstání sazenic na výšku asi 5 cm je můžete přesadit na záhon nebo do trvalých nádob. Udržujte mezi jednotlivými rostlinami rozestupy cca 20-30 cm.

Pěstování jitrocele na zahradě

Při pěstování jitrocele na zahradě postupujeme podle všech výše zmíněných informací – dodržujeme tedy výběr vhodného, ideálně slunného stanoviště, propustnou půdu a tak dále. V optimálních podmínkách nepotřebuje jitrocel žádnou další péči a v zahradě se chová prakticky jako plevel. Po dozrání se může dokonce sám rozmnožit do svého okolí.

Hnojení jitrocele

Jitrocel nepotřebuje příliš mnoho hnojení, ale pro podporu jeho růstu a zdraví můžete použít přírodní organická hnojiva. Doporučuje se aplikovat kompost nebo zralý hnůj v malém množství – ideálně na jaře a na podzim, aby se zlepšila struktura půdy a poskytla rostlině potřebné živiny. 

Můžete také použít granulované organické hnojivo s pomalým uvolňováním živin nebo tekuté hnojivo s nízkým obsahem dusíku během vegetačního období. V každém případě je důležité dodržovat doporučené dávkování a postupy, aby nedošlo k přehnojení či poškození rostliny. Dbejte také na to, že budete rostlinu pravděpodobně využívat k přípravě čaje, měli bychom se tedy vyhýbat zbytečným chemikáliím.

Množení jitrocele

Rostlinu lze rozmnožit dvěma základními způsoby: pomocí semínek nebo dělením kořenů. Pro rozmnožení ze semínek si opatřete semena , která můžete zakoupit v zahradnictví nebo sbírat ze zralých rostlin ve vašem okolí. Semena sete na připravenou půdu a udržujte vlhkost a světlo pro klíčení semen. Po vyklíčení sazenice přesadit na záhon nebo do trvalých nádob s rozestupy cca 20-30 cm.

Pro rozmnožení dělením kořenů vyberte silnou a zdravou rostlinu, která je minimálně dva roky stará. Na jaře či na podzim ji opatrně vykopejte a oddělte několik částí kořenového systému s přítomností listových růžic. Tyto části pak zasaďte do připravené půdy nebo nádob, zalijte a postarejte se o ně jako o nové sazenice.

Kvetoucí jitrocel

Květy jitrocelu kopinatého jsou drobné, obvykle bílé nebo nažloutlé barvy s fialovým nádechem. Jsou uspořádány ve válcovitých klasech na vrcholu tenkých, dlouhých stonků, které vyrůstají z listové růžice přímo u země. Květy mají pět volných korunních lístků a pět tyčinek s žlutými prašníky. 

Kvete od jara až do podzimu – doba kvetení souvisí hlavně s podzimním počasím, konkrétně s teplotami. Květy jsou opylovány hmyzem, zejména včelami. Celkový vzhled květenství je jednoduchý a nenápadný, ale přesto atraktivní díky kontrastu mezi světlými květy a tmavozelenými listy.

Bylina začíná kvést obvykle ve druhém roce po výsadbě ze semene. Sklizeň listů a květů probíhá nejlépe během kvetení, kdy je koncentrace účinných látek nejvyšší.

Jak sušit jitrocel

Sušení pomáhá uchovat léčivé účinky pro pozdější použití. Postupujte následovně:

  • Sbírejte čerstvé listy a květy jitrocelu kopinatého, ideálně během kvetení, kdy je koncentrace účinných látek nejvyšší. Vyberte zdravé a nepoškozené části rostliny.
  • Omyjte listy a květy pod tekoucí vodou, abyste odstranili nečistoty a hmyz. Poté je jemně osušte papírovou utěrkou nebo čistou látkou.
  • Rozložte listy a květy na sušicím rámečku, síťce nebo na vrstvách papíru či novin v tenké vrstvě tak, aby se vzájemně nedotýkaly. Umístěte je do dobře větrané místnosti s nízkou vlhkostí a teplotou okolo 20-25°C, přičemž chránit před přímým slunečním světlem.
  • Pravidelně kontrolujte sušení a občas jej obracejte, aby byl proces sušení rovnoměrný.
  • Sušení trvá obvykle 7-14 dnů, v závislosti na vlhkosti a teplotě prostředí. Listy a květy jsou zcela usušené, když jsou křupavé a lámavé na dotek.
  • Po úplném vysušení uložte sušený jitrocel do tmavých skleněných nebo plastových nádob s těsně uzavíratelnými víčky. Uchovávejte na suchém, chladném a temném místě, aby se zachovala co nejvyšší kvalita léčivých látek.

Sušený jitrocel můžete použít pro přípravu čajů, mastí nebo tinktur s léčivými účinky.

kvetoucí jitrocel

Jitrocel

Druhy jitrocele

Rod jitrocel (Plantago) zahrnuje více než 270 konkrétních druhů. Rozšíření je víceméně kosmopolitní, některé druhy najdeme v Evropě, jiné v tropických či dokonce severských oblastech. V České republice se setkáme s jedenácti druhy, přičemž nejznámějším a nejvýznamějším z nich je jitrocel kopinatý, o kterém také pojednává náš článek.

Kromě něj můžete v naší přírodě narazit na tyto druhy:

  • j. alpínský (Plantago alpina
  • j. blešníkový (Plantago afra
  • j. černavý (Plantago atrata)
  • j. hořcovitý (Plantago gentianoides
  • j. chudokvětý (Plantago uliginosa
  • j. písečný (Plantago arenaria
  • j. prostřední (Plantago media
  • j. přímořský (Plantago maritima
  • j. větší (Plantago major)
  • j. vraní nožka (Plantago coronopus)

Účinky jitrocele

Jitrocel kopinatý je léčivá rostlina, která má široké spektrum účinků na lidský organismus. Jeho hlavní účinky zahrnují protizánětlivé, antimikrobiální a antialergické vlastnosti. 

Tato bylina se často využívá při léčbě různých respiračních potíží, jako jsou nachlazení, kašel, záněty horních cest dýchacích nebo astma. Dále pomáhá při kožních problémech, jako jsou rány, popáleniny, ekzémy či akné, díky svým hojivým a regeneračním schopnostem. Rovněž může být užitečný při trávicích obtížích a průjmech díky svým adstringentním účinkům. 

Rostlina je známá pro svou schopnost posilovat imunitu a celkově podporovat zdraví organismu. Pro využití těchto účinků se jitrocel kopinatý používá ve formě čajů, mastí nebo tinktur.

Přezimování jitrocele

Tato vytrvalá bylina dobře snáší zimní období a nepotřebuje zvláštní péči při přezimování. V přírodě i na zahradách se jedná o rostlinu odolnou vůči mrazu a nepotřebuje žádnou ochranu, jako například mulčování nebo přikrývání.

Pěstujete-li jej v nádobách, můžete ho na zimu přemístit do chráněného prostoru, jako je skleník, garáž nebo chladnější místnost uvnitř domu. Ujistěte se, že rostlina má dostatek světla a stálou teplotu okolo 5-10°C. Zalévejte mírně, aby půda nevyschla úplně, ale také aby nedošlo k přemokření.

Na jaře, když teploty začnou stoupat a hrozba silných mrazů ustane, můžete jitrocel kopinatý opět postupně aklimatizovat na venkovní podmínky a umístit jej na slunné místo v zahradě nebo na balkón.

pěstování jitrocele

Jitrocel v kuchyni

V kuchyni se využívají většinou pouze čerstvé listy jitrocele. Ty můžeme přidávat nadrobno nakrájené například do letních salátů nebo z nich připravovat sirup. 

Čaj z jitrocele

Na šálek čaje budete potřebovat asi 1-2 čajové lžičky sušených listů jitrocele. Listy vložte do čajového sítku nebo do papírového čajového sáčku.

Přiveďte vodu k varu a přelijte ji přes listy ve sítku nebo sáčku. Nechte čaj louhovat asi 10-15 minut, aby se z listů uvolnily všechny účinné látky.

Po uplynutí doby louhování vyjměte sítko nebo sáček s listy z šálku. Čaj můžete podle chuti osladit medem nebo jiným sladidlem. Pijte 2-3 šálky čaje denně pro dosažení léčivých účinků.

Jitrocelový čaj můžete také kombinovat s dalšími bylinkami, jako je máta, šalvěj nebo heřmánek, pro různé chutě a léčivé účinky.

Choroby a škůdci jitrocele

Jitrocel kopinatý je poměrně odolná rostlina, která není často napadána chorobami nebo škůdci. Nicméně některé potíže, které mohou postihnout jitrocel, zahrnují:

  • Plísňové choroby – např. padlí nebo peronospory (což se projevuje skvrnami na listech a květech)
  • Virózy – způsobují deformace listů a slabý růst rostliny.
  • Mšice – sají mízu z rostlin a mohou přenášet viry. Mšice mohou způsobit deformace listů a slabší růst jitrocelu.
  • Slimáci a plži – živí se listy, zejména mladými rostlinami, což může vést k poškození listové plochy.
  • Housenky – některé druhy housenek se mohou živit listy a způsobovat jejich poškození.
  • Nematody – drobní červi mohou napadat kořeny a omezovat jeho růst a zdraví.

Při výskytu těchto chorob nebo škůdců je důležité dodržovat preventivní opatření, jako je udržování čistoty okolí rostlin, pravidelná kontrola rostlin na přítomnost škůdců a použití vhodných biologických nebo chemických prostředků k jejich potlačení. V případě plísňových chorob také dbát na správnou vlhkost půdy a dostatečnou cirkulaci vzduchu kolem rostlin.