Author článku: Monika Břešťanská
Koriandr se řadí mezi exotické byliny využívané jako koření, zejména pak v asijské kuchyni. Je oblíbený pro svou výraznou chuť a aroma, které ve výsledném pokrmu dominují. V posledních letech se však dostává na výsluní i u nás, a tak není žádnou výjimkou jeho přítomnost v českých zahradách a kuchyních.
Čerstvá nať je k dostání na pultech obchodů, není však nad to si čerstvý koriandr vypěstovat sami a mít ho tak po ruce celoročně a ve výborné kvalitě. Samotné pěstování není nikterak náročné a s našimi radami si s ním poradí i zahrádkář začátečník!
Jak pěstovat koriandr
Koriandr setý, latinsky zvaný Coriandrum sativum, je jednoletá bylinka z čeledi miříkovitých, do které řadíme také například mrkev, fenykl, kopr nebo kmín. Lodyha se dorůstá výšky až jednoho metru a je posetá plochými, dvakrát až třikrát zpeřenými listy. Bylina pochází z oblastí Středomoří, ovšem již po staletí je s oblibou pěstována v Egyptě či Indii, kde se těší velké oblibě v gastronomii.
Pěstování koriandru
Koriandr si potrpí na dostatek slunce a výživnou, dobře propustnou půdu. Vzhledem k velmi plochým listům nedokáže sám zadržet příliš mnoho vody, a tak je nezbytné rostlinu pravidelně dostatečně zalévat. Při pěstování venku tak činíme brzy ráno nebo při západu slunce, aby se rostlina nespálila.
Bylinka dobře prospívá na zahradě přímo v půdě nebo v květináčích, ale i doma na okenním parapetu. Jedná se o jednoletku, a tak si nemusíte příliš lámat hlavu se zazimováním – na podzim se jednoduše všechna nať seřízne a využije, přičemž zbytek rostliny můžeme kompostovat.
Abychom měli dostatek čerstvé natě po celý rok, je vhodné každý měsíc vysévat nová semena a předpěstovat si tak nové sazenice. Rostlina přibývá poměrně rychle a košatý keřík se tak na záhonu či v květináči objeví brzy.
Pěstování koriandru v květináči
Chceme-li pěstovat bylinu v interiéru, můžeme si zvolit prakticky jakékoliv roční období. Ideální je však držet se běžného vegetačního období a semena vysévat v jarních měsících. Květináč naplníme výživným substrátem určeným pro bylinky, který můžeme ještě obohatit trochou kompostu.
Použitý květináč nemusí být příliš široký, ale je potřeba větší hloubka, a to minimálně 25 centimetrů. Tenké kořínky rostliny mají tendenci směřovat přímo dolů a rozrůstat se do délky. Semena či sazenice v květináči dostatečně zaléváme, substrát by měl být stabilně vlhký a nevysychat. Nádobu umístíme na okenní parapet, aby měla rostlina dostatek světla. Problémem v letních měsících není ani prosluněný balkon či terasa.
Pěstování koriandru ze semínek
Semena vyséváme asi 1,5-3 centimetry pod povrch po pěti kusech. Řádky by od sebe měly být vzdálené 10-30 cm, podobně jako samotné rostliny. Příliš hustý porost může mít za následek výskyt hnilob ze zvýšené vlhkosti. Semínka je nutné pravidelně zalévat a půda při klíčení musí být neustále vlhká. Když sazenice trochu povyrostou, zálivku mírně snížíme. Pro dostatek natě pak vyséváme nová semínka každé 3 týdny. Tak dlouho trvá i klíčení semen.
Pokud bychom chtěli další rok využít semena z vysazených rostlin, je potřeba nechat koriandr na konci léta vykvést, tedy nestříhat jej. Po dozrání semínka sklidíme ještě když jsou narůžovělá a doma je rozprostřená například na novinách dosušíme. Sklizená semena by neměla mít tmavě hnědou či černou barvu.
Vzhledem k poměrně dlouhé době klíčení se pak mnoho pěstitelů pídí po tom, jak jej urychlit. Pokud vás tento problém trápí také, namočte semena na 24 hodin do silného odvaru z heřmánku. Díky jeho dezinfekčním účinkům je navíc zbavíte případných patogenů. Podobné účinky má také odvar z přesličky.
Pěstování koriandru na zahradě
Podmínky pro pěstování byliny na zahradě se od toho v květináčích příliš neliší – semena opět vyséváme na jaře, do hloubky 1-3 cm, po pěti kusech a ve vzdálenosti přibližně 20 centimetrů. Před samotným výsevem je dobré záhon zbavit plevele, zeminu dobře provzdušnit a promíchat s kompostem. Poté povrch jemně pohrabejte hráběmi, aby bylo drobná semínka snadné zasadit do optimální hloubky a při zálivce se nevyplavila.
Aroma koriandru působí jako přirozený insekticid a v záhonu pomáhá odhánět hmyzí škůdce, kteří mohou napadat okolní rostliny. Za tímto účelem jej můžeme vysadit například do blízkosti mrkve, košťálové zeleniny, jahod či okurek. Co se týče konkrétního stanoviště, volíme spíše přistíněné místo, na které nedopadají horké polední paprsky.
Pěstování koriandru doma
Doma se koriandru daří velmi dobře. Výhod čerstvé byliny si tedy mohou užít i ti z vás, kteří nedisponují zahrádkou. Při pěstování postupujeme podle výše zmíněných zásad pěstování v květináči. Ten následně umístíme za okno na jižní či jihovýchodní stranu, do vytápěné místnosti. Takto pěstovanou rostlinu je možné udržet při životě také v zimě, nicméně po roce začne chřadnout i v případě, že ji nenecháte vykvést, a bude nutné zaset další semena.
Hnojení koriandru
Bylina si potrpí na dostatek živin. Díky tomu rychle roste, a také klíčení bude trvat kratší dobu. Před výsadbou tedy promíchejte substrát s kvalitním kompostem. Po dobu růstu je pak vhodné rostlinu přihnojovat. Vezměte na vědomí, že nať budete konzumovat, proto používejte jen organická hnojiva. Skvělý je třeba kopřivový macerát.
Množení koriandru
Koriandr množíme výhradně semeny. Jakékoliv jiné možnosti jsou buďto nemožné nebo neefektivní. Při setí postupujeme podle výše zmíněných pravidel.
Kvetoucí koriandr
Pokud chceme nať využívat ke konzumaci, není květ žádoucí. Pro získání semen na konci sezóny jej ale můžete nechat nakvést. Květy se objevují v období června a července, při pozdějším výsevu samozřejmě o něco později. Mají bílou až růžovou barvu a jsou uspořádány do okoličnatého květenství. Po odkvětu se objevují plody hnědavé barvy a kulatého tvaru.
Jak stříhat koriandr
Nať je možné stříhat kdykoliv během vegetačního období. Se střihem počkáme, než rostlina dostatečně zesílí a dosáhne výšky přibližně 20 centimetrů. Poté můžeme pomocí ostrých nůžek na bylinky sklidit maximálně dvě třetiny natě. Pokud bychom ji odstranili všechnu, bylina už nemusí znovu obrůst a uhyne. Sklizeň provádíme asi třikrát do roka, a proto je dobré mít vysazené různě staré rostliny.
Jak sušit koriandr
Po provedení sklizně můžeme nať využít čerstvou, zamrazit ji nebo nasušit. To je asi nejběžnější způsob uchovávání bylinky k pozdějšímu využití. K sušení využíváme troubu nebo sušičku na ovoce. Teplota nesmí přesáhnout 40 °C, optimální je asi 35 °C a delší proces, díky kterému si listy zachovají svěží barvu i svou chuť a vůni.
Dobře usušené listy poznáte podle toho, že šustí, jsou stále zelené a hezky voní. Ty, které výrazně změnily barvu (například zčernaly či zežloutly), vyhoďte. Při samotném sušení listy neotáčíme, jsou velmi křehké a mohly by se v ruce doslova rozpadnout.
Sušit můžeme také semena, kdy se průběh neliší od sušení listů. Semínka pak můžeme využít k výsevu v dalším roce, ale i k přípravě léčivých odvarů. Mletá se pak přidávají do různých pokrmů – mají totiž příjemně nasládlou chuť, která je často přirovnávána k pomerančové kůře.
Koriandr
Druhy koriandru
Pravý koriandr je jen jeden, a to Coriandrum sativum. Setkat se však můžeme s rostlinami, které nesou užívají název koriandr jako lidový. Konkrétně se jedná o koriandr mexický, latinsky zvaný Eryngium foetidum, nebo k. vietnamský, což je vlastně rdesno vonné (Persicaria odorata).
Odrůdy koriandru
‚Santo‘ – velmi rychle rostoucí odrůda se zkrácenou dobou klíčení.
‚Calypso‘ – velmi oblíbená anglická odrůda. Vykvétá velmi pozdě a nať je možné sklízet až o 3 týdny delší dobu, než je tomu u jiných kultivarů. Je také kompaktnější a ideální pro pěstování v květináčích.
‚Caribe‘ – má tenčí stonek a větší, tmavší listy. Vyznačuje se specifickým aroma a je k dostání také v BIO kvalitě.
‚Cadiz‘ – tento kultivar byl vyšlechtěn pro pěstování v truhlících a květináčích. Je nízký, má menší listy a výraznou chuť i vůni.
Účinky koriandru
Kromě širokého využití v gastronomii se bylina uplatní také v lidovém léčitelství. S čím pomáhá?
- se zažíváním a podrážděným žaludkem
- s ochranou a správnou funkcí močových cest
- podporuje detoxikaci organismu
- s bolestmi břicha způsobenými nadýmáním
- uleví od revmatických bolestí
- upravuje menstruační cyklus
- pozitivně působí na nervovou soustavu – zlepšuje koncentraci a paměť
- zvyšuje libido
Koriandr jako koření
Jako koření se čerstvá nať ve velkém využívá v asijské, indické a mexické kuchyni. Jejich typické pokrmy jsou při podávání listy doslova zasypány, výjimkou však není ani tepelné zpracování. Využívají se také semena, která se melou a přidávají nejen do masových pokrmů a smetanových omáček, ale také do sladkých jídel a dezertů.
Na co využít koriandr
- na přípravu léčivého odvaru
- k obkladům revmatických kloubů
- v kuchyni k přípravě pokrmů a jejich dochucení
Přezimování koriandru
Koriandr pěstujeme jako jednoletou rostlinu, tudíž nepřezimuje. Poslední nať bychom měli sklízet před nástupem podzimu. Rostliny vysazené brzy na jaře už začínají žloutnout a ztrácet na vitalitě koncem srpna a v tuto chvíli je na sestřih natě nejvyšší čas. Pokud máme zájem i o semena, necháme koriandr v záhonu o něco déle. Následně z půdy odstraníme zbytky rostliny a nové rostliny pěstujeme opět na jaře ze semínek.
Asi si říkáte, jak je možné, že sazenici koriandru koupíte v obchodě klidně uprostřed zimy. I doma se vám může zadařit bylinku pěstovat přes zimu. Potřebuje dostatek vláhy, světla a dobře vytápěnou místnost. Semínka sejeme do květináče koncem léta nebo v průběhu září.
Koriandr v kuchyni
Poživatelné jsou všechny části rostlin včetně kořenu. Zatímco listy nejčastěji konzumujeme v čerstvé, případně sušené formě a používáme je jako klasické bylinky, semena přidáváme do jídel většinou mletá jako koření. Kořen pak lze využít obdobně jako zázvor a přidat třeba do vývaru.
Mrkvový krém s koriandrem
Na drobnější kousky si nakrájíme asi půl kilogramu mrkve, jeden větší brambor a cibuli. Následně si cibuli necháme zesklovatět v hrnci na másle. Poté přidáme lžičku drcených semen koriandru, necháme provonět a přisypeme mrkev s bramborou. Vše zalijeme 750 ml zeleninového vývaru a vaříme, dokud zelenina nezměkne. Polévku dochutíme solí a pepřem, rozmixujeme do hladkého krému a podáváme s opečeným pečivem, dozdobenou čerstvými lístky koriandru.
Čaj z koriandru
Čaj připravujeme ideálně z drcených semen, která mají snesitelnější chuť než samotná nať. Do hrníčku tedy nasypeme lžičku semínek a zalijeme horkou vodou. Necháme louhovat, scedíme a můžeme popíjet. Tento odvar je výborný při zažívacích potížích, bolestech žaludku a břicha celkově.
Abychom ještě podpořili účinek a efektivně se zbavili plynatosti, můžeme koriandr zkombinovat s fenyklem nebo kmínem. Použijete-li kmín, čaj je vhodné dochutit například medem s citronem.
Choroby koriandru
Přestože je koriandr skvělým ochráncem mnohé zeleniny v záhonech, ani mu se škůdci nevyhýbají. Napadají zejména mladé rostliny, jejichž aroma ještě není tak silné. Setkat se můžeme se sviluškami, které způsobují žloutnutí listů. Pokud nechcete používat chemické prostředky k hubení těchto škůdců, můžete využít výluh z cibulových slupek, kterým budete rostlinu umístěnou na slunečné stanoviště po dobu 3 až 5 dnů stříkat za pomoci rozprašovače.
Objevit se mohou také mšice, které sají rostlinné šťávy ze stonků a na spodní straně listů. Napadenou rostlinu spláchněte proudem vody a postříkejte odvarem z rebarbory. Ta je pro mšice toxická a ve většině případů zabere. Použít můžete i kávovou sedlinu, kterou pokryjete zeminu kolem rostliny a přidáte ji i do zálivky aplikované přímo na listy.