Author článku: Monika Břešťanská
Pestrobarevné květiny do truhlíků se vyjímají za každým oknem a je jedno, jestli bydlíte v bytovém či rodinném domě – vypadají krásně zkrátka všude. Okrasné kvetoucí letničky i trvalky můžeme vysadit do klasických truhlíků nebo třeba závěsných květináčů, a některé převislé druhy vytvoří dokonalý květinový „vodopád“, který doslova pokryje celý balkon.
Pěstování obvykle není náročné, ovšem chce to pravidelnou péči a trpělivost, abychom se takto krásných rostlin dočkali. V následujícím článku si povíme, které druhy květin se k tomuto účelu hodí nejlépe, a hlavně jak je úspěšně vypěstovat!
Výběr truhlíků a květináčů
Výběr truhlíků není jen o volbě velikosti a líbivé barvy či designu. Moderní nádoby na rostliny mohou mít celou řadu vychytávek, přičemž nejskloňovanější je jistě samozavlažování. Samozavlažovací truhlíky disponují zásobárnou vody s hladinoměrem, který pěstiteli přehledně ukazuje množství dostupné vody pro rostlinu. Díky propracovanému systému se tak nestává, že by byly rostliny přelité, nebo trpěli nedostatkem vláhy. Jednoduše si vezmou tolik vody, kolik samy potřebují.
Tento typ truhlíků najdeme také v různých velikostních variantách – některé mají jen jednu komoru, jiné dvě, tři či více. Tyto vícekomorové nádoby jsou vhodné pro pěstování rostlin s odlišnými nároky na závlahu. V jednom velkém truhlíku tedy lze pohodlně pěstovat suchomilné i vlhkomilné rostliny hezky bok po boku. Kromě objemu je samozřejmě na vás, jaký dekor truhlíku zvolíte. Obvykle se jedná o plastové nádoby, které se však liší stylem i barvou.
Pokud preferujete klasický truhlík nebo přídatný zavlažovací systém, budete mít jistě, co se týče designu, větší možnosti. Klasický hliněný nebo plastový truhlík můžete „ukrýt“ do pěkných dřevěných či pletených obalů, které výborně zapadnou na balkony a terasy ve francouzském či středomořském stylu. Tyto zdobené varianty se hodí spíše k postavení na okenní parapet nebo do patrového dřevěného stojanu na květiny.
Chceme-li truhlíky s převislými květinami zavěsit na balkonové zábradlí, musíme je opatřit nějakými držáky. Zvolit můžeme buď pevné, které je potřeba přivrtat k zábradlí, v případě klasických oken pak k fasádě domu. Toto řešení ale není příliš praktické, a tak se nabízí použití nastavitelných držáků, které se na zábradlí jednoduše nasadí. Velmi důmyslné jsou květináče vyrobené přímo na zábradlí – ty jsou rozdělené na dvě „poloviny“ a po naplnění zeminou se umístí na vrchní část zábradlí. Nevýhodou může být poměrně malý prostor pro kořenový systém, právě kvůli onomu rozdělení nádoby.
Pro úsporu prostoru lze využít patrové stojany, kaskádové truhlíky, závěsné stěny či přímo závěsné květináče, do kterých se skvěle hodí převislé rostliny. Možností je zkrátka plno a truhlíky přesně podle svých preferencí si na trhu jistě najde každý.
Jaký substrát zvolit?
S mícháním vlastního substrátu přímo na míru květinám si nedělejte práci. Na trhu je totiž k sehnání mnoho druhů již připravených substrátových směsí určených pro tyto účely. Zakoupit tak můžete substrát pro balkonové rostliny obecně, substrát pro kvetoucí rostliny, pro muškáty a petúnie, nebo klasický univerzální zahradní substrát.
Poslední varianta však není příliš vhodná, protože většina okrasných kvetoucích rostlin vyžaduje skutečně mnoho vláhy, ale zároveň měkkou a vzdušnou zeminu. Substráty pro balkonové rostliny jsou tak namíchány především ze směsi tmavé a světlé rašeliny, která efektivně zadržuje vlhkost, a zároveň poskytuje optimální provzdušnění kořenového balu. Důležitá je také úprava pH – hodnoty by se měly pohybovat mezi 5 až 5,5.
Muškáty a další balkonové rostliny zasazujeme do truhlíků vždy na jaře. Než nádoby naplníme vhodným substrátem, je důležité dno s odtokovými otvory opatřit drenážní vrstvou. Zejména pelargonie mají totiž tendenci v přemokřené zemině zahnívat a hynout.
Hnojení okrasných květin
První hnojení provádíme již při výsadbě. I přesto, že je hotový substrát již vyživený, přidáváme ještě dávku kvalitního kompostu či hnojiva pro balkonové rostliny navíc. To může být v tekuté i granulované podobě. Mezi pěstiteli je velmi oblíbený klasický Kristalon plod a květ, případně Kristalon Muškát s aktivátorem kvetení. Obecně je důležité, aby hnojivo obsahovalo velkou dávku minerálů a živin napříč celým spektrem.
Hnojení balkonových rostlin tekutými hnojivy provádíme alespoň jednou týdně, ideálně však 2krát až 3krát za týden. Použijete-li hnojivo granulované nebo tyčinkové, držte se pokynů od výrobce. Tekutá výživa se aplikuje společně se zálivkou v pozdních hodinách, kdy už na květiny nesvítí slunce. V případě samozavlažovacích truhlíků přidáváme hnojivo přímo do zásobníku s vodou.
Ideální stanoviště
Konečná volba stanoviště samozřejmě závisí na konkrétním druhu, nicméně bavíme-li se o těch nejběžnějších, jako jsou muškáty, fuchsie či petúnie, budeme hledat místo s dostatkem slunce. Díky jeho paprskům budou květy rychle přibývat a dočkáte se krásně sytých barev. Na balkoně či terase orientované na jih či jihovýchod tedy můžete pěstovat prakticky jakékoliv z níže zmíněných květin.
I severní strana však může hostit krásné rostliny. Dobře se zde bude dařit begóniím, okrasným hluchavkám či hostě. Z převislých květin ve stínu dobře prospívají fuchsie, které přímé slunce nemají příliš v lásce. Zvolit můžete také lobelky, které můžete vysadit na severní i jižní straně, což přijde vhod v případě, že chcete všechny květináče na parapetech domu sladit a osadit stejnými druhy.
Květiny do truhlíků a přezimování
Balkonovky můžeme rozdělit do dvou skupin, a to na jednoletky a trvalky. Bavíme-li se o té první, o zazimování příliš přemýšlet nemusíme. Po odkvětu rostlinu vykopeme a její zbytky umístíme na kompost, případně vyhodíme. Vytrvalé druhy zazimovat můžeme. Někteří pěstitelé preferují každoroční nákup nových sazenic, ale květin jako jsou muškáty, verbeny, fuchsie nebo vějířovky, je to zbytečné. Předpokladem je ovšem zajištění vhodných podmínek pro období vegetačního klidu.
A co mezi tyto „vhodné podmínky“ patří? Především optimální teplota, které nelze docílit ani venku, ani uvnitř v obytných prostorách. Ideální je tedy nevytápěná garáž, sklep, zimní zahrada či skleník, ve kterém nemrzne. Stejně tak důležitý je přísun dostatku denního světla. Nelze přezimující rostliny ponechat v tmavé místnosti (pokud se nejedná o cibuloviny).
Při přesunu dejte pozor na velké teplotní výkyvy. Není vhodné truhlíky přemístit z 20 °C do 5 °C v rozmezí pár minut. Na toto však myslete i na jaře, při vynášení květin ven. V období vegetačního klidu zaléváme pouze dvakrát do měsíce a hnojení můžeme klidně vypustit úplně, přičemž je opět zahájíme až na jaře.
Nejoblíbenější květiny do truhlíků
Muškáty
Muškáty patří mezi nejoblíbenější balkonové květiny vůbec. I to je důvodem, proč můžeme vybírat z doslova stovek různých variant – pěstovat lze muškáty převislé i klasické, páskaté, s velkými či drobnými květy, voňavé i bez vůně a v desítkách různých barev, odstínů a tvarů květů i listů.
Pelargonie, jak se odborněji muškáty nazývají, můžeme vypěstovat i ze semen, nicméně mnohem častější je zakoupení již předpěstovaných sazenic nebo množení vrcholovými řízky, které efektivně zakořeňují. Rozhodnete-li se řízky z matečné rostliny odebrat, učiňte tak již v srpnu. Volíme vždy silné jedince. Odebrané mladé části nejprve necháme zakořenit v nádobě s vodou. Když se objeví první kořínky, zapíchneme řízky do substrátu určeného k zakořenění rostlin, kterým naplníme menší květináče nebo třeba plastové kelímky. Rostlinky necháme přes zimu dostatečně zesílit a vyrůst na teplejším a světlém místě.
Na jaře pak přistoupíme k přesazování do truhlíků, přičemž se držíme všech pravidel uvedených výše (substrátu, doby výsadby a podobně). V průběhu roku potřebují muškáty intenzivní zálivku, spíše slunné stanoviště a dostatek vhodného hnojiva pro kvetoucí rostliny, případně přímo pro muškáty. Zálivku aplikujeme vždy ráno a večer, nikdy přes polední slunce, a vyhýbáme se listům i květům.
Co se týče chorob a škůdců, setkat se můžeme hlavně se savým hmyzem, tedy s mšicemi a molicemi. Boj s nimi je poměrně jednoduchý a spočívá v aplikaci vhodného insekticidu. Chcete-li výskytu těchto škůdců předcházet, můžete na substrát čas od času rozprostřít kávovou sedlinu. Choroby muškátů zahrnují plíseň šedou, korkovitost, padlí a rzi.
Petúnie
Petúnie jsou překrásné květiny, pěstované jako převislé – tvoří opravdu bohaté vodopády pestrobarevných květin a pěstitelé mohou vybírat z desítek různých odrůd, které se zpravidla liší hlavně velikostí a barvou květu. Velice oblíbenými odrůdami jsou například ‚Graniflora‘ s obrovskými květy, kompaktní ‚Nana‘ nebo bohatě větvená ‚Pendula‘. Růžovou barvou květů se může pochlubit kultivar ‚Express Rose Star‘, modrou pak například ‚Daddy Blue‘. Kromě barvy může pěstitel volit odrůdu také v závislosti na tvaru květu; některé mají květy velké, jiné malé, další pak s třepenými okraji. Svoji roli při výběru sehrává i velikost a intenzita větvení keříku.
Petúnie nezaléváme tak často jako muškáty, nevysazujte je tedy vedle sebe do stejné nádoby. Těmto rostlinám postačí zalití asi jednou za dva dny, a to i na velmi slunném stanovišti. Čím je však rostlina větší, tím více vláhy potřebuje, na to je třeba v průběhu vegetačního období myslet. Hnojivo používáme tekuté, vhodné pro balkonové a kvetoucí rostliny. Petúnie chraňte před častými dešti a silným větrem.
Begónie
Také begónie se může pochlubit velkým množstvím kultivarů, barevných variant i převislými odrůdami. Mnohem častější je však pěstování kompaktních a nepřevislých rostlin, které bohatě kvetou a truhlíky tak překypují pestrobarevnými velkými květy. Paleta barev je skutečně široká, od žluté, přes rudou až po tmavě fialovou, a také tvar a velikost květů se liší v závislosti na konkrétní variantě.
Begónie mají raději stinná místa, proto jsou vhodnými adepty pro severně otočené balkony, okna či terasy. Pěstují se z hlíz, které lze zakoupit v každém dobrém zahradnictví. Hlízy je potřeba nechat naklíčit v neustále vlhké rašelině a v teplé místnosti s dostatkem světla. Když hlíza nasadí první listy, můžeme ji vysadit do truhlíku a přemístit ven. Ideálním obdobím je začátek května, kdy už nehrozí žádné mrazíky.
Celková péče je pak obdobná jako u všech balkonovek – četná zálivka, dostatek živin, teplé stanoviště. Begónie lze zazimovat a hlízy použít zase další rok. Ze substrátu je vytahujeme už během října, neměly by být vystavené mrazu. Dobře je očistíme od zbytků kořínků a zeminy, zabalíme do novin a uskladníme například ve sklepě, kde průměrná teplota v zimě nepřesahuje 10 °C.
Fuchsie
Na stejné světové straně a v podobných podmínkách jako begónie lze pěstovat také fuchsie. Tyto zajímavé převislé květiny jsou vhodné do truhlíků i závěsných květináčů. Vyznačují se množstvím drobných, typicky zbarvených květů, které směřují k zemi. Květiny přenášíme ven již během dubna – v tuto chvíli zaléváme méně, s rostoucími teplotami pak roste i intenzita zálivky. Substrát však nikdy nesmí zůstávat přemokřený, přebytečná voda musí mít možnost odtékat. Ideální jsou v tomto případě samozavlažovací květináče.
Fuchsie jsou náročné na živiny. Hnojivo aplikujeme minimálně dvakrát týdně společně se zálivkou. Důležitá je také skladba živin. Zatímco v jarních měsících volíme startovací hnojiva, v létě přecházíme na výživu, která podporuje kvetení. Během jara rostliny tvarujeme; zaštipováním dosáhneme hezky rostlého a rozvětveného keříku. Při kvetení už s řezem nepokračujeme.
Vzhledem k tomu, že fuchsie patří mezi trvalky, je možné jejich zazimování. Aby bylo úspěšné, budeme potřebovat bezmrazé stanoviště, kde ale teploty nepřevyšují 10 °C. Místo by mělo být také dobře prosvětlené. Pokud byste chtěli fuchsie nechat přezimovat v tmavé místnosti, musí se předtím dobře ostříhat a teplota nesmí přesáhnout 5 stupňů.
Bakopa
Bakopy jsou letničky s drobnými bílými, modrými až fialkovými kvítky, které skvěle vypadají v truhlících i závěsných květináčích. Na rozdíl od petúnií netvoří tak masivní závěs a vypadají velmi něžně. Jedná se o nenáročné rostliny, kterým postačí pravidelná zálivka a občasné přihnojení během květu. Potřebují světlo a teplo, přímé slunce nevyžadují, ani jim nevadí.
Chcete-li nechat bakopu přezimovat, seřízněte ji na podzim na výšku 20 centimetrů a přemístěte do chladné, prosvětlené místnosti. Na rozdíl od předchozích rostlin jsou bakopy nenáročné – pokud s pěstováním okrasných balkonovek teprve začínáte, bude tento druh rozhodně skvělou volbou!
Verbena
Verbeny, odborným názvem sporýš lékařský, patří mezi léčivé rostliny. Bylo však vyšlechtěno mnoho kultivarů rozličných barev, a tak se u nás pěstuje spíše jako okrasná. Při květu tvoří husté barevné koberce, lodyha je obvykle vysoká 15-40 centimetrů, a kromě truhlíků ji můžeme vysazovat klidně přímo do záhonu. Přesto, že je verbena ve svém přirozeném prostředí trvalkou, na zahradách ji pěstujeme jako jednoletku.
Miluje přímé slunce, dostatek vody a živin. Kvete poměrně dlouhou, ale je potřeba odkvetlá květenství pravidelně odstraňovat. Celkově není péče o verbeny náročná a úspěšný tak mohou být i začínající zahradníci, stejně jako u zmiňované bakopy.
Vějířovky
Vějířovky poznáte na první pohled – jak už jejich název napovídá, uspořádání okvětních lístků připomíná vějíř. Jedná se o bohatě větvené převislé rostliny, pěstované především v truhlících a závěsných květináčích. Vzhledem k malým nárokům na péči můžeme vějířovky kombinovat s dalšími balkonovkami. Přizpůsobí se muškátům, petúniím i bakopám. Před výkvětem vrcholky zaštipujte, dočkáte se většího množství barevných květů.
Lobelky
Rod lobelek zahrnuje více než 400 druhů a kultivarů, ze kterých si mohou pěstitelé vybírat. Lobelky rostou prakticky všude. Je jedno, zda je vysadíte na slunce nebo do stínu, do truhlíků nebo do záhonů – poradí si se vším. Květy mají celou škálu barev a objevují se od jara až do podzimu. Odkvetlé části ale musíme pravidelně seřezávat. Rostliny potřebují dostatek rozptýleného světla a přiměřenou závlahu. Pocházejí ze subsaharské Afriky, zaléváme je tedy raději až když je svrchní vrstva zeminy suchá.
