Author článku: Monika Břešťanská
V tradiční české kuchyni zaujímá libeček čestné místo. V dřívějších dobách nechyběl na žádné správné zahrádce. Dnes je však jeho výjimečná chuť velmi opomíjena a v moderních receptech se již bohužel objevuje spíše sporadicky. Dejte mu však šanci ve vašem květináči nebo na záhonku v zahradě a uvidíte, že vzpomínka na silný vývar nebo bramboračku od babičky vonící po libečku na sebe nenechá dlouho čekat.
Jak pěstovat libeček
Pěstování libečku
Libeček lékařský je velice statná a mohutná bylina, která se velice rychle rozrůstá jak do šířky, tak do výšky. Tato rostlina je velice bohatá obsažené látky, konkrétně vitamin C a A, silice, třísloviny, ftalidy a hořčiny. Díky tomu může být nápomocen při křečích nebo zánětech a v těle působí antioxidačně. Pro své antistresové a uklidňující účinky se využívá také v aromaterapii.
Pěstování libečku není žádná věda, jedná se totiž o velmi odolnou rostlinu, která se chová podobně jako plevele. Potřebuje tedy hodně místa, světlo či polostín a vlhkou prokypřenou půdu. Těžká a příliš mokrá není pro pěstování libečku vhodná.
Pěstování libečku v květináči
I přesto, že je libeček velice objemná rostlina, je možné jej pěstovat v nádobách. Bude tedy potřeba větší květináč, který se umístí na okenní parapet nebo na balkon. Semena vysejeme v březnu a zakryjeme jej fólií. Půda musí zůstávat neustále vlhká, nikoliv však mokrá. Libeček necháme vzklíčit na teplém místě. Nemusíte se bát, že vám vyroste dvoumetrová rostlina, protože při pěstování v nádobách se dorůstá pouze přibližně 50 centimetrů a zpravidla nekvete.
Pěstování libečku ze semínek
V zahradnictvích jsou běžně k dostání již předpěstované sazenice libečku. Pokud se však rozhodnete si je vypěstovat sami přímo ze semen, můžete je vyset do sadbovače nebo klidně přímo do záhonu. Nelekejte se, pokud vám dlouho nevzklíčí, u libečku to může trvat i měsíc. Semena sejeme v březnu, nejpozději v dubnu, naskýtá se však ještě jedna varianta, a to vyset semínka v září až říjnu, přičemž nové rostliny z nich vyrostou brzy na jaře.
Pěstování libečku na zahradě
Asi nejlepší variantou je pěstovat libeček na zahradě přímo v záhonu. Jestliže jej vyséváme ze semen, vtlačíme je asi centimetr pod povrch půdy, a rozmístíme v obdélnících 30×60 centimetrů. Je dobré pěstovat na záhonu z obou stran některou z rychle klíčících plodit, například salát, která nám řádky s libečkem hezky ohraničí. Libeček nikdy nevysazujte po miříkovitých rostlinách jako je mrkev, petržel nebo kopr, nevysazujeme ani po celeru a koriandru. Výrazně tak omezíme pravděpodobnost rozmožení škůdců, kteří by mohli mladé rostliny zlikvidovat.
Pěstování libečku doma
V domácích podmínkách pěstujeme libeček pouze v nádobách, ve kterých se dorůstá mnohem menší výšky. Pravidelně jej zaštipujeme tak, aby byla rostlinka nízká, a zároveň košatá a plná čerstvých lístků, které můžeme užít přímo v kuchyni. Bylinku umístíme v květináči na okno a dopřejeme jí pravidelnou zálivku. Jednou ročně jej pak přesazujeme do větší nádoby.
Jak zasadit libeček
Umístit sazenici libečku na záhon je opravdu velmi jednoduchý úkon. Pro jeho velikost nám bude stačit jedna až dvě rostliny na celou zahradu. Zvolíme prostorné světlé místo, libeček zvládne přímé slunce i polostín. Asi nejdůležitější je, aby byla půda hezky kyprá a dobře propustná. Pokud chcete umístit více sazenic na jeden záhon, opět se řiďte správnými rozestupy (30×60 cm) a tím, že není vhodné jej vysazovat po zvýše zmíněných plodinách.
Hnojení libečku
Aby bylina dobře rostla a vitální, je nutné ji pravidelně hnojit vhodných hnojivem. Nejvhodnější variantou je vlastní kompost, který se umístí do květináče jako zásobní hnojivo. V případě, že nemáte kompost k dispozici, postačí jiné kvalitní organické hnojivo. To platí nejen pro pěstování v nádobě, ale také na záhoně, kdy před zasazením hnojivo do půdy zaoráme. Při přesazení do nového květináče vždy použijeme nový substrát obohacený o kompost či hnojivo. Od jara do podzimu pak přihnojujeme nejlépe tekutým organickým hnojivem určeným pro byliny, a to každé 4 týdny.
Množení libečku
Libeček lze množit několika způsoby. Tím prvním jsou semena. Ta jsou k dostání v zahradnictvích, nebo si je můžete sami sklidit. V tomto případě ale musíte nechat rostlinu vykvést a semínka dozrát. Dalším způsobem je množení pomocí kořenových oddenků. Odkopek se odděluje na jaře, kdy se také hned zasadí. Brzy z něj vyroste nová rostlina. Poslední možností je množení pomocí řízků, které se ale často u této rostliny nepovede a řízek nezakoření.
Kvetoucí libeček
Aby rostlinka dobře obrážela nové čerstvé listy, které využijete v kuchyni či jinak, je vhodné, abyste kvetení zamezili a květenství ještě před rozkvětem odstranili. Nechat bylinu vykvést ale můžete, je to trvalka, a tak po odkvětu neuhyne. Navíc můžete sklidit semínka, kterými se dá libeček dobře namnožit. Rostlina kvete od července. Květenství jsou uspořádána do okolíku složeného z menších 12-20 okolíčků. Jejich barva je žlutozelená. Po odkvětu se objevují plody – elipsoidní žlutohnědé hladké dvounažky.
Jak stříhat libeček
Stejně jako většina bylin, také libeček potřebuje občas zastřihnout. Je to hlavně proto, aby byla rostlina košatá a měla co nejvíce vrcholů, na kterých obráží mladé lístky. Ty jsou obvykle ty nejaromatičtější a obsahují nejvíce prospěšných látek. Libeček se zastřihuje pomocí nůžek, kdy odstraňujeme vrcholové části rostlin. Ty pak využijeme například v kuchyni. Libeček se stříhá také před zimou. Co nejvíce vitálních větviček sklidíme ještě před prvními mrazy. Po těch pak zbylé větvičky zhnědnou a usychají. V této chvíli pomocí zahradnických nůžek odstraňujeme i tyto zbylé větvičky.
Jak sušit libeček
Sklizený libeček se uchovává třemi způsoby – nasolením, zamrazením a sušením. Sušení je u bylinek asi nejlepší volba a u libečku tomu není jinak. Dobře usušená bylinka musí ve stoncích praskat, nikoliv se ohýbat. Je to velmi důležité, protože libeček snadno navlhá a následně může být napadán plísní. Dalším problémem je také napadení sušené rostliny hmyzem. Je tak vhodné ji uchovávat v dobře uzavřené sklenici, kterou umístíme na temné a suché místo. Sušený libeček se využívá zejména v kuchyni.
Vše o libečku
Druhy libečku
V případě této bylinky neexistují žádné další druhy ani odrůdy. Tím jediným druhem, který se na zahrádkách a v květináčích objevuje, je libeček lékařský (Levisticum officinale). Rostlina patří do čeledi miříkovitých, a je tedy blízce příbuzná například s mrkví, koprem či petrželí.
Účinky libečku
Libeček má mnoho pozitivních účinků na lidský organismus. Působí silně močopudně, z tohoto důvodu se také přidává do čajů, které se užívají při potížích s močovými cestami. Nikdy se však neužívá samostatně, v tomto případě by mohl ledviny naopak podráždit. Díky tomu, že je močopudný, funguje také skvěle na očistu organismu a krve. Libeček obsahuje velké množství vitaminů, čímž napomáhá správné funkci imunitního systému. Mezi další benefity konzumace této bylinky patří zlepšení krevního oběhu a prevence srdečních chorob, posílení nervového systému a svalstva, rozpouštění žlučových a ledvinových kamenů nebo pomoc při nepravidelné menstruaci.
Libeček jako koření
Díky své nezaměnitelné a velice výrazné chuti se libeček využívá jako koření. Přezdívá se mu také „přírodní maggi“, protože opravdu skvěle ochutí omáčky i polévky, a není tak třeba jiných umělých dochucovadel. Při vaření by se ale měl používat střídmě, protože svým aroma může přebít ostatní chutě a vůně. Kořenit lze jak libečkem sušeným, tak čerstvým.
Na co využít libeček
Jak už bylo výše zmíněno, libeček lze využít jako koření v kuchyni. Dále jej lze přidat do čajových směsí pro jeho účinky na lidské zdraví. Je možné využít také jeho plody, a to například do zavařené zeleniny nebo některých druhů pečiva. Nabízí se také využití oddenků, které lze kandovat.
Přezimování libečku
Libeček je vytrvalá a odolná rostlina. Přezimování venku mu tedy nedělá problém ani na záhonu, ani v květináčích. Je však důležité jej na zimu dobře připravit. Na konci podzimu odstraníme všechny nadzemní části rostliny a nezapomeneme již zařadit vhodné hnojivo. Libeček přezimuje v květináči stejně jako na záhonu. Tato rostlina potřebuje zimní období vegetačního klidu, proto mu jej dopřejte i v případě, že jej pěstujete doma. Stejně jako v předchozím případě, i tentokrát odstraníme všechny nadzemní části. Snížíme zálivku, nehnojíme a květináč přemístíme do chladných a méně prosvětlených míst. Na jaře opět začneme s pravidelnou zálivkou i hnojením, a hlavně umístíme rostlinu opět na slunné a teplé místo.
Libeček v kuchyni
V moderní kuchyni se na libeček často zapomíná, což je ale velká škoda, protože dokáže skvěle dochutit opravdu mnoho jídel. Od nepaměti se používal hlavně do polévek a omáček, chutná však skvěle také k masu, v salátech, s vařenými bramborami, v paštikách, pomazánkách nebo třeba v marinádách na grilování.
Polévkové koření z libečku
Budeme potřebovat velkou mísu čerstvě sklizeného libečku (listy i se stonky), 4 dcl vody, lžičku soli, lžíci čerstvé majoránky (ale může být i sušená), a nakonec dvě lžíce slunečnicového oleje. Libeček omyjeme a rozsekáme elektrickým sekáčkem, případně pomeleme v mlýnku na maso. Takto zpracovanou bylinku vložíme do hrnce, zalijeme vodou a povaříme asi 15 minut. Pak ji necháme ještě trochu vychladnout a louhovat. Následně scedíme přes jemné plátýnko a přidáme sůl, majoránku a olej. Vaříme, dokud se objem směsi nezmenší o polovinu. Poté ji ještě horkou nalijeme do malých zavařovacích sklenic, uzavřeme je a obrátíme dnem vzhůru. „Přírodní maggi“ pak lze přidávat po lžičkách jako ochucovadlo do polévek, omáček a dalších jídel.
Libečková pomazánka s vejci
Hrst nasekaných lístků libečku smícháme v misce s nasekanými lístky bazalky a pažitky, přidáme nadrobno nakrájenou cibulku, 3 vejce natvrdo nakrájené na kostičky, 250 g tvarohu, 2 lžíce zakysané smetany, a nakonec dvě lžíce sladké chilli omáčky. Vše dobře promícháme a dochutíme solí a pepřem. Pomazánku podáváme s čerstvým pečivem.
Pečené libečkové kuře
Na spodek pekáčku položíme tenké plátky másla. Omytá kuřecí stehna na něj rozmístíme, osolíme je, posypeme kvalitní mletou sladkou paprikou a dostatečným množstvím ideálně čerstvého libečku. Ke kuřeti můžeme do pekáčku přidat i nakrájené brambory jako přílohu. Pečeme při 180 °C asi hodinu. Během pečení kuře poléváme výpekem, v případě potřeby jej také podlejeme trochou vody. Na konci odklopíme víko pekáče a necháme vypéct křupavou kůrčičku.
Čaj z libečku
Libeček se také často využívá v čajových směsích. Vždy se ale kombinuje s jinými bylinkami. Je totiž opravdu silně močopudný a čaj z čistého libečku by příliš podráždil ledviny. Odvar z bylinné směsi s libečkem se používá zejména při problémech s močovým měchýřem a ledvinami. Velmi dobře detoxikuje organismus a čistí krev. Pozor – těhotné ženy by se měly konzumaci libečku vyvarovat, zejména pak pití libečkového čaje!
Choroby libečku
Nejčastějším onemocněním libečku je takzvaná skvrnitost listů. Ta se vyskytuje hlavně po dlouhém dešťovém období, kdy je půda příliš promáčená. Onemocnění totiž způsobují houby, které si ve vlhkosti libují. Pokud listovou skvrnitost zaregistrujete, odstraňte celou nadzemní část. Libeček vám ještě jednou znovu vyraší, nicméně už nevykvete. Pokud jej ale pěstujete jen pro listy, tak to nehraje žádnou roli.
Dalším problémem, se kterým se tato bylinka potýká, jsou různé druhy rzí. Napadená rostlina přestane růst a listy zhnědnou. Vhodný postřik, který by nebyl toxický při následném požití, bohužel neexistuje, takže je nejlepším řešením rostlinu zlikvidovat, a to včetně kořenů. Nový libeček pak pěstujte na úplně jiném místě, abyste snížili pravděpodobnost opětovného nakažení rzí.
Mezi nejčastější škůdce z řad hmyzu patří lakonosec libečkový. Jedná se o brouka, který si rád pochutnává na listech libečku. Brouka se samozřejmě můžete zbavit jednoduše tak, že jej z rostliny přemístíte, nicméně větší problém se skrývá pod povrchem půdy. Larvy lakonosce se totiž živí oddenky libečku, a tak jsou schopny celou rostlinu úplně zlikvidovat.