Author článku: Monika Břešťanská
Lípa je národním stromem České republiky. I proto ji najdeme snad v každém městě, kde často tvoří aleje či zdobí náměstí, parky a ulice. Lipové květy na jaře lákají tisíce včel a dalších opylovačů, kterým poskytují sladký nektar. Kromě toho je lípa skvělou volbou při výsadbě dřevin v zahradě a důvodů je hned několik – její květy krásně voní, lze je sušit a připravovat z nich zdravý čaj, a v neposlední řadě přilákají do vaší zahrady včely. Jak lípu pěstovat, abychom se dočkali košaté koruny i voňavých květů?
Jak pěstovat lípu
Tento listnatý, medonosný strom se dorůstá výšky 25 a více metrů. Patří do čeledi slézovitých a podčeledi lipovitých. V této skupině najdeme více než tři desítky konkrétních druhů lip. U nás je nejznámějším zástupcem lípa srdčitá (Tilia cordata).
Listy lípy srdčité připomínají svým tvarem srdce, odtud také pochází její druhové jméno. Po okrajích jsou mírně pilovité a mají tmavě zelenou barvu. Koruna stromu je bohatě větvená, hustá a má kulovitý tvar, který se v horní části zužuje. Kůra je hladká, s přibývajícím věkem stromu praská.
Květy se na lípě objevují od května až do července. Obsahují velké množství sladkého nektaru, a tak kolem lip uslyšíte doslova “hučet” stovky včel a dalších opylovačů. Květy mají bílou až krémově žlutou barvu a kromě toho, že slouží jako zdroj obživy pro hmyz, využívají je také lidé v lidovém léčitelství.
Pěstování lípy
Lípy se nejčastěji pěstují v alejích, které lemují cesty či chodníky ve městech. Často je také vidíme jako solitéry nejen v obydlených oblastech, ale také v parcích, podél polních cest a na historicky významných místech. Při správné péči může tento majestátní strom dominovat také zahradě.
Lípy milují slunce, dobře se jim však daří i v mírném polostínu. Vhodná je kvalitní hlinitá, humózní zemina, která je dobře propustná, zároveň však udržuje optimální vlhkost. Po výsadbě je důležitá pravidelná zálivka a přihnojování, aby strom dobře zakořenil a nehrozilo usychání.
Pěstování lípy na zahradě
Do běžné zahrady se klasická lípa příliš nehodí, protože by vám zastínila a zabrala místo na téměř celém pozemku. Zvolte raději některý z drobnějších kultivarů – existují lípa dorůstající se výšky 4 až 8 metrů, což je pro strom do zahrady optimální. Lípy se navíc dají poměrně dobře tvarovat, a tak si jejich kompaktní tvar a správnou výšku můžete udržovat pomocí pilky a zahradnických nůžek.
Výsadba lípy do zahrady s sebou nese řadu výhod. Tou první je, že přiláká mnoho opylovačů. Poskytne také útočiště pro další užitečný hmyz a ptáky, kteří se vám odvděčí sezobáváním škůdců ze záhonků. Dalším pozitivem tohoto stromu je jeho rychlý růst a snadná údržba. V neposlední řadě pak zahradu krásně provoní a poskytne květy plné účinných látek, které se suší na čaj.
Pro nový stromek vyberte slunné místo s kvalitní půdou s neutrálním pH. V prvních třech letech potřebuje strom oporu v podobě dřevěného kůlu, dostatečnou zálivku a ochranu před silným větrem i škůdci. Poté už si vystačí sám a vyžaduje pouze běžný řez.
Jak zasadit lípu
Lípu vysazujeme obdobně jako každý jiný strom. Sázíme buďto na podzim nebo na jaře. Zvolíme-li první variantu, je dobré stromek první zimu chránit před mrazem – kořeny pomocí mulče a korunu můžeme překrýt netkanou textilií.
Máme-li vybraný mladý stromek, je na čase připravit jámu. Dalo by se říci, že čím bude jáma větší, tím lépe se stromu bude dařit. Kořenový systém totiž bude mít dostatek prostoru se v prokypřené půdě rozpínat hned v prvních letech, kdy ještě kořeny nejsou příliš silné.
Hloubka jámy by měla být asi o 10 centimetrů větší, než je velikosti kořenového balu. Co se týče šířky, držíme se dvojnásobku velikosti kořenového balu. Jámu se snažíme vykopat do kónického tvaru. Okraje jámy ještě můžeme trochu “zpracovat” rýčem nebo jiným zahradním nástrojem, aby se mladé kořeny snadněji dostaly do okolí. To samé učiníme se dnem jámy.
Polovinu vykopané zeminy odebereme a nahradíme ji směsí vysoce kvalitního zahradního substrátu smíchaného se zralým kompostem. Touto směsí vysypeme dno jámy a umístíme stromek. Následně vyplníme také zbytek prostoru v jámě zeminou a udusáme. Nezapomeňte na umístění opory v podobě dřevěného kolíku, ke kterému stromek přivazujeme v prvních letech.
Hnojení lípy
Hnojíme především mladé stromky, ty starší už si vytáhnou živiny z půdy samy. První hnojení provádíme již při výsadbě, kdy do připravené jámy přidáváme kompost. Následně stromek přihnojujeme začátkem srpna dusíkatými hnojivy, koncem září pak použijeme ještě hnojivo s obsahem fosforu a draslíku. Jaro můžeme opět začít tím, že kolem kmene rozmístíme menší množství kompostu.
Množení lípy
Lípa se nejčastěji množí semeny, méně často pak řízkováním a dalšími vegetativními způsoby. Chcete-li si však rostlinu vysadit v zahradě, nejspíše se do vlastního rozmnožování pouštět nebudete a zvolíte raději nákup kvalitní předpěstované sazenice.
Kvetoucí lípa
Květy jsou jednou z nejcennějších částí celého stromu. Objevují se od května až do konce července. Silně voní, obsahují velké množství sladkého nektaru a v přírodě slouží hlavně jako potrava pro hmyz.
Květy mají bílou až krémovou barvu. Jsou oboupohlavné a rostou po pěti až sedmi kusech v převislých květenstvích opatřených palistem. Hojně využívané jsou také člověkem, zejména k přípravě léčivých čajů, ale také v moderní medicíně (sirupy, léčivé pastilky apod.). Jsou hlavní surovinou pro lipový med.
Jak sušit lípu
Květy sbíráme za suchého a slunečného počasí. Při sběru dáváme pozor na hmyz – nektar zde sbírají včely a čmeláci, pro sladkou pochoutku se však dostaví také vosy a další “nebezpečné” druhy. Květy by ještě neměly být plně rozkvetlé, ideální je fáze rozvíjejícího se poupěte.
Samotné sušení je velmi snadné. Sesbírané květy totiž stačí rozprostřít na síto a nechat ve stínu a průvanu proschnout. Pokud se rozhodnete pro sušení v sušičce na ovoce a bylinky, nepřekračujte teplotu 35 °C.
Řez lípy
Řez musí být prováděn správně, aby se zabránilo poškození stromu. Vyhneme se tedy širokým větvím, a pokud je potřeba seříznout i větve širší než 3 centimetry, nezapomeneme ránu zatřít ochranným nátěrem.
Poškození můžeme také předejít tím, že provádíme řez mimo vegetační období, tedy ještě předtím, než se na stromě objeví první pupeny.
Při každoročním řezu odstraňujeme také nezdravé a poškozené větve, což pomáhá eliminovat napadení nemocemi a škůdci. Nikdy neseřezáváme více než jednu třetinu větví, kromě prvních let, kdy je důležité vytvořit košatou korunu a podpořit tak její rozvětvení.
Lípa
Druhy lípy
Rod Tilia zahrnuje více než 30 různých druhů. U nás se nejčastěji setkáváme s těmito:
- l. srdčitá, také jako l. malolistá (Tilia cordata)
- l. americká (Tilia americana)
- l. zelená (Tilia euchlora)
- l. řapíkatá (Tilia petiolaris)
- l. velkolistá (Tilia platyphyllos)
- l. stříbrná, také jako plstnatá (Tilia tomentosa)
Odrůdy lípy
V České republice je nejoblíbenější a nejrozšířenější právě lípa srdčitá, která je naším národním stromem. Díky tomu vzniklo také mnoho různých odrůd, které se od sebe odlišují například zbarvením listů, tvarem koruny, výškou stromu i strukturou kůry.
Mezi nejoblíbenější odrůdy lípy srdčité patří například:
- ‘Green Globe’
- ‘Rancho’
- ‘Winter Orange’
- ‘Grune Krugel’ a další.
Účinky lípy
Květy lípy obsahují množství flavonoidů – látek, které mají antioxidační působení. To znamená, že naše buňky chrání před poškozením oxidačním stresem.
Kromě toho ale květy lípy mohou také pomáhat se zklidněním celého organismu a odbouráváním stresu, podpořit trávení, podpořit vykašlávání a zrychlit léčbu zánětu horních dýchacích cest, uvolnit křeče, zklidnit probíhající zánět, zmírnit bolest kloubů a svalů, podpořit kardiovaskulární systém, vyvolat pocení a urychlit tak léčbu nachlazení či chřipky, detoxikovat organismus. Květy lípy toho umí mnoho a všechny tyto benefity si díky lipovému čaji můžete dopřávat i vy. Postačí si v období, kdy lípa kvete (červen a červenec) nasbírat její květy (sbírá se celé květenství), které si poté nasušíte.
Lipové květy na čaj se suší při teplotách do 35 °C, vyhýbejte se proto sušení na přímém slunci. Již usušené lipové květy poté skladujeme v uzavíratelných sklenicích.
Na co využít lípu
- příprava čajů a odvarů
- léčivý lipový likér
- k “výrobě” lipového medu (včelíny musejí být umístěny poblíž stromů)
- jako okrasný strom
Přezimování lípy
Rostlina je plně mrazuvzdorná a poradí si s teplotami až -40 °C. Není tedy nutné ji během jejího života nijak chránit. V prvním roce, zejména při podzimní výsadbě dřevin, je však dobré udržet nerozvinutý kořenový systém v teple pomocí mulčování.
Jedná se o strom opadavý. Na podzim se tedy všechny listy zbarví do žlutých, oranžových až hnědých tónů a následně opadají.
Lípa v kuchyni
V kuchyni využíváme lipové květy. Z těch lze připravit léčivé sirupy, likéry a nejčastěji pak čaje. Odvary se připravují ze sušených i čerstvých květů, které se zalijí horkou vodou a nechají se louhovat. O účincích lipového čaje se dočtete výše.
Lipový čaj na průdušky a kašel
Směs na průduškový čaj si připravíme z:
- 5 dílů sušeného lipového květu
- 2 dílů sušeného jitrocele
- 2 dílů sušených šípků
- 1 dílu sušeného tymiánu
- 1 dílu sušeného květu divizny
K přípravě čaje použijeme dvě lžíce směsi, které zalijeme horkou vodou a necháme 10 až 15 minut louhovat. Popíjíme ještě horké jednou až dvakrát denně.
Choroby a škůdci lípy
Mezi nejběžnější škůdce lip patří pilatka lipová a sviluška lipová. S těmito nezvanými hosty se často snadno vypořádáte pomocí klasických insekticidů. V případě napadení musíme všechno spadané listí shrabat a spálit. Dospělce pilatek musíme mechanicky sbírat.
Mezi choroby lip patří různé druhy hnilob a houbových chorob. Častá je skvrnitost listů.