Maliník

Author článku: Monika Břešťanská

Maliník je rostlinou, která nesmí chybět snad v žádné zahradě. Skvěle vyplní mírně stinný kout, neztratí se však ani na slunném stanovišti. Tento keř se pěstuje zejména pro své lahodné sladké plody – maliny. Péče o něj není příliš náročná, nicméně určitá pravidla je potřeba dodržet. V následujícím článku vám přinášíme podrobný návod a spoustu užitečných tipů, jak úspěšně pěstovat maliník, jak se o něj starat nebo jak bojovat s případnými škůdci.

Jak pěstovat maliník

Ostružiník maliník (Rubus idaeus), známý také jako maliník obecný, je až 2 metry vysoký opadavý keř náležící do čeledi růžovitých. Je tedy příbuzný například s jahodníky, růžemi, broskvoní či jabloní. Tato rostlina je specifická svými listy, které jsou zespodu stříbřitě šedé a ochlupené. Kvete v období od května do července, poté se objevují plody. Tento druh, původem z mírného pásu severní polokoule, preferuje půdu s dostatkem humusu a není zvlášť chráněn.

Archeologické vykopávky dokládají, že maliny byly známé již v neolitu, ale s jejich záměrným pěstováním se začalo až v 16. století. Dnes jsou jedním z nejoblíbenějších ovocných keřů vůbec. V přírodě lze najít nejen maliník, ale i jiné druhy rodu ostružiník, především na okrajích lesů a na stráních. 

Své využití našla tato rostlina kromě potravinářství a zahrádkářství také v jiných odvětvích – v lidové medicíně a kosmetickém průmyslu.

Pěstování maliníku

Maliny můžeme pěstovat na různých typech půdy, avšak nejlépe se jim daří v hluboké, vlhké, propustné a humózní půdě. Je důležité zajistit dobrou drenáž, jelikož jak příliš suchá, tak příliš mokrá půda je pro maliny nevhodná. 

I když se původně mělo za to, že maliny rostou nejlépe na štěrkovité a písčité půdě, testy ukázaly, že na hlinité půdě jsou plodiny o 54 procent větší než na lehké půdě a navíc mají o 64 procent vyšší výnos. Pozemek určený pro pěstování malin by měl být bez nebezpečných chorob a trvalých plevelů.

Malinovníky preferují orientaci na severní nebo západní stranu – při pěstování jednoho keře není tato informace úplně podstatná, ovšem chcete-li mít opravdu bohatou úrodu a do zahrady sadíte více rostlin maliníku, správné umístění se vyplatí. 

Co se týče zálivky, vláhu doplňujeme zejména po výsadbě nových rostlin, případně při delším suchém období. Vzrostlé a dobře zakořenělé keře si poradí i se sušší půdou, naopak přemokření nesnášejí příliš dobře.

Pěstování maliníku v květináči

Maliník je možné úspěšně pěstovat i v květináči na balkoně či terase. Je důležité zvolit dostatečně velký květináč s hloubkou, která umožní rozvoj kořenového systému. Nádobu naplníme běžným zahradnickým substrátem obohaceným o trochu kompostu či hnojiva.

Po vysazení je důležité zajistit rostlině dostatek vody a podpůrný systém, který ji bude držet během růstu i plození. Keř by měl být pravidelně zaléván, zejména v letních měsících. Pro správný vývoj rostliny je také nutné pravidelně hnojit, ideálně od začátku jara do července. I při pěstování v květináči je důležité pravidelné omlazování rostliny a odstraňování starých výhonů.

Pěstování maliníku ze semínek

Pěstování maliníku ze semínek je poměrně časově náročný proces, většinou se k němu v běžných podmínkách neuchylujeme. Pokud se o to chcete i přesto pokusit, případně máte-li vhodné podmínky (například vyhřívaný skleník a podobně), je nezbytné zajištění certifikované sadby. Při sbírání semínek ze zralých plodů obvykle narazíme na problémy s klíčením a kýžený výsledek se nemusí vůbec dostavit.

Semínka vyséváme do sadbovače naplněného substrátem určeným ke klíčení. Zeminu udržujeme neustále vlhkou. První lístky vyrůstají až po několika týdnech. Poté už je péče podobná jako u všech mladých sazenic – dostatek světla, tepla, vody a při dosažení výšky několika centimetrů a vyvedení několika pravých listů přesazujeme rostlinky do větších nádob.

Pěstování maliníku venku 

Pěstování maliníku na zahradě je poměrně nenáročné a přináší lahodnou úrodu. Maliník preferuje spíše stinné stanoviště a vlhkou, ale dobře propustnou půdu bohatou na humus. Ideální jsou středně těžké půdy s mírně kyselou reakcí. 

Výsadba maliníku probíhá obvykle na podzim nebo na jaře a sazenice by měly být vysazeny do humózní, středně těžké, dobře propustné půdy, zhruba o 5 cm níže, než jak rostly ve školce. Po výsadbě je nutné zajistit dostatek vody a pravidelné hnojení. Odplozené výhony je třeba odstranit ihned po sběru plodů. 

Keře maliníku dorůstají do výšky 130 až 170 cm a je třeba je přichytit k opěrnému systému. Pro pěstování malin na zahradě je vhodné sázet rostliny do řad, vzdálených od sebe minimálně 2 metry a v řadě by od sebe měly být rostliny vzdáleny minimálně 40 cm. 

Jak zasadit maliník

Maliníky lze sázet na podzim nebo na jaře, ale jarní výsadba je běžnější. Existují různé metody výsadby malin, a každý pěstitel si může vybrat tu, která mu nejvíce vyhovuje. Někteří zahradníci sází maliníky do řádků oddělených o 6 nebo 7 metrů a mezi jednotlivými keříky zachovávají vzdálenost asi 50 a více centimetrů, jiní preferují kratší nebo ještě větší vzdálenosti. 

Při výsadbě vykopeme dostatečně hlubokou jámu, protože kořenový bal by měl být vysazen několik centimetrů pod úroveň země. Na dno jámy můžeme ještě přidat malou vrstvu rašeliny smíchané s kompostem, čerstvý hnůj není příliš vhodný.

Hnojení maliníku

Maliníky jsou velmi nenáročné, co se živin týče. Pokud keře vysadíte do dobře připravené půdy a na stanoviště s humózní a kyprou půdou, není třeba přidávat žádná další hnojiva. Čas od času můžeme záhony vyživit například chlévským hnojem či kompostem, pozor ale na množství, aby keře nerostly příliš rychle (zejména pěstujete-li vedle sebe více rostlin). Dobře se osvědčilo pěstování jetele či některých luštěnin a bobovitých rostlin, které díky mykorhize zajišťují dostatečný přísun živin do půdy.

Množení maliníku

Maliny se obvykle rozmnožují pomocí výmladků nebo kořenových řízků. Oba tyto postupy jsou si velmi podobné. Výmladky jsou výhonky, které rostou z kořenů těsně pod povrchem země. Pokud jsou kořeny malinovníku poškozeny například při zpracování půdy, výmladků vyrůstá hodně. Oddělují se a vykopávají pomocí lopaty a rýče.

Pokud chceme maliny rozmnožit kořenovými řízky, oddělujeme od silné rostliny kusy kořenů dlouhé 10-13 cm a tlusté jako tužka. Tuto operaci provádíme obvykle na podzim a řízky přes zimu uskladňujeme v písku. Na jaře na nich vyraší pupeny a pak mohou být zasazeny do mělké drážky a zakryty 5-7 cm vrstvou země. Jakmile začnou růst výhonky, jsou připraveny být přesazeny na trvalé místo.

K odběru si vybíráme spíše mladé rostliny – nejenže lépe zakoření, ale je také nižší pravděpodobnost, že je keř nakažen nějakou chorobou.

Kvetoucí maliník

Květy jsou podobné jako u dalších rostlin z čeledi růžovitých. Jsou pětičetné, s výrazným žlutým středem. Okvětní lístky jsou jemné a mají bílou barvu. Keře kvetou zpravidla od května až do konce července, a to průběžně. Po odkvětu se objevují plody – konkrétně se jedná o souplodí nažek, které nazýváme maliny.

Jak sušit maliník

Sušit můžeme jak listy maliníku, tak plody. Listy se sbírají od května do srpna. Používáme mladé listy z nekvetoucích výhonků. Po nasbírání listy propereme, rozložíme na pláty vyložené papírem a sušíme na stinném a dobře větraném místě.

K sušení listů i plodů můžeme využít také sušičku na ovoce a bylinky, kterou nastavíme na maximálně 40 stupňů.

Sušené listy skladujeme ve skleněné uzavíratelné nádobě nebo v papírovém sáčku a připravujeme z nich čaj. Sušené plody také uskladníme do uzavíratelné nádoby na suché místo a můžeme je použít například k dochucení jogurtu, do müsli nebo ovesných kaší.

Řez maliníku

Pro správné prořezávání malin je klíčové vědět, že jejich výhony jsou jednoleté nebo dvouleté, ale kořeny jsou trvalé. Výhonky z jednoho roku tedy nesou ovoce v následujícím roce a poté odumírají. Proto na rok starém maliníku najdeme jak plodící, tak nově se vyvíjející výhony. Cílem prořezávání je odstranit staré a slabé výhony, aby nové měly dostatek prostoru pro růst.

Prořezávání je důležité od prvního roku a mělo by se provádět pravidelně. Rostlina by jinak mohla růst příliš bujně, což by mohlo omezit kvalitu ovoce. Pěstitelé se liší v tom, kdy a jak maliny prořezávají. Někteří to dělají po zimě nebo na jaře, jiní během léta.

Během prvního roku někteří pěstitelé nechávají maliník růst volně a až poté, co skončí hrozba mrazů, odstraní všechny výhony, které jim plodily a nové výhony se ponechávají. Nicméně i ty je třeba zkrátit – díky tomu se rozvětví a keř bude nejen bujnější, ale také ponese větší úrodu.

Výjimečně může být vhodnější provést řez maliníku v létě, zejména u silně rostoucích odrůd nebo maliníků na velmi úrodné půdě. Jinak by mohla rostlina využít většinu energie na růst a méně na tvorbu plodů.

Pokud maliníky nejsou řádně prořezávány, mohou se zahušťovat a tvořit téměř neprostupný porost. Aby byla sklizeň a pěstování snazší a rostliny zdravé, měl by počet výhonů být omezen na takový počet, s jakým je ještě snadná manipulace.

Maliník

Odrůdy maliníku

Odrůdy můžeme rozdělit na jednouplodící a remontantní. Druhým pojmem označujeme rostliny, které kvetou a plodí postupně a vícekrát. Kromě malin to mohou být také jahody nebo růže. 

Mezi oblíbené remontantní kultivary patří například:

• ‘Ada’
• ‘Apricot’
• ‘Polka’
• ‘Pokusa’
• ‘Medea’

Také klasické odrůdy plodící na jednoletém či dvouletém dřevě jsou u zahradníků oblíbené. Zařadit sem můžeme například:

• ‘Radziejowa’
• ‘Tadmor’
• ‘Tulameen’
• ‘Canby’
• ‘Granát’
• ‘Ljulin’
• ‘Polana’

Existují také různé zajímavé kultivary, mezi které patří například malinojahodníky nebo odrůda ‘Porrana Rosa’ se žlutými plody.

Účinky maliníku

• Maliník, tedy konkrétně jeho listy, a v některých případech i plody, mají celou řadu zdravotních benefitů, mezi které patří:
• tlumení menstruačních bolestí
• uvolnění dělohy před porodem i celkové posílení pánevního dna a porodních cest
• zmírnění silného poporodního i menstruačního krvácení
• pročištění porodních cest po porodu
• podpora tvorby i kvality mléka
• zlepšení krevního tlaku 
• zlepšení trávení při bakteriálních infekcích střev
• snížení horečky

Na co využít maliník a jeho plody

Listy maliníku a jeho plody – maliny, se dají využít následovně:

• Využití v kuchyni – maliny, sladké plody lze využít čerstvé jako ovoce, případně je použít na pečení, kompotování a výrobu marmelád. Sušené maliny lze používat v různých bylinných směsích, ovocných a dětských čajích, nebo je konzumovat samotné.
• Čaje a lidové léčitelství – ty lze sbírat od dubna do konce září. Po nasbírání je necháme uschnout na stinném a suchém místě. Pro zlepšení jejich účinků je můžeme nechat zavadnout ve stínu, následně je přejet válečkem a nechat v plátěném sáčku na teplém místě 24 až 48 hodin. Poté je vyjmeme a sušíme. Listy i větvičky obsahují mnoho prospěšných látek, jako například vitamín B12, organické kyseliny a flavony. Díky těmto látkám pomáhají při zažívacích potížích, snižují horečku, podporují pocení a působí protizánětlivě. Z listů maliníku lze připravit léčivé čaje, které jsou vhodné pro všechny včetně malých dětí. Tyto čaje se také často doporučují těhotným ženám a po porodu.
• Tinktury – listy lze také naložit do alkoholu nebo vína pro výrobu léčivých tinktur.
• Kosmetický průmysl – malinové listí můžeme používat zevně jako kloktadlo při zánětech dutiny ústní. Výtažky se také často využívají v kosmetickém průmyslu, zejména v přípravcích na pokožku a pleť obličeje.

Přezimování maliníku

Chceme-li zabránit zimnímu poškození maliníků, obzvláště tam, kde jsou zimy velmi chladné, je důležité jim poskytnout určitou formu ochrany. 

Nejlepší metoda je nahromadit půdu na jedné straně keře, pak ohnout vrchol keře k zemi a pokrýt ho zeminou. Výhonky keřů by měly být nakloněny v jednom směru tak, aby se navzájem propojovali. Směr, kterým jsou vrcholy keřů ohnuté, není úplně důležitý, ale je lepší je orientovat na jih. 

Na jaře otočíme výhonky zpět a půda navršíme na odkryté kořeny. Tento postup je obzvláště účinný v oblastech s hojným sněhovým pokryvem, kde dobře brání proti namrzání.

Maliník a maliny v kuchyni

Maliny jsou v kuchyni velmi univerzální. Můžeme je použít na přípravu různých nápojů jako jsou šťávy, sirupy, ale i víno. Pro kyselejší chuť je můžeme smíchat s červeným rybízem.

Maliny jsou také skvělé v pečení, kde se používají v různých receptech na koláče, nebo třeba v džemech. Ke sladkým výrobkům se hodí i malinová poleva. Pro zimní období je dobré maliny zmrazit, ovšem změknou. Maliny se dají také využít v léčitelství, konkrétně listy a plody maliníku se používají na přípravu čaje.

Čaj z maliníku

Čaj z listů maliníku se připravuje následovně:

• Sbírejte listy maliníku v období od dubna do září. Ideální je období, kdy rostlina kvete. 
• Po nasbírání listy nechte volně uschnout na stinném a suchém místě. 
• Pokud chcete zvýšit účinky listů, nechte je nejprve zavadnout ve stínu (asi 10 hodin), poté je přejeďte válečkem a umístěte do plátěného sáčku, který ponechte v teple 24 až 48 hodin. Poté listy vyjměte a pokračujte v sušení. 
• Na přípravu čaje budete potřebovat asi 1 až 2 lžičky sušených listů na šálek. Listy zalijte vroucí vodou a nechte 10 až 15 minut louhovat. 
• Následně čaj sceďte a je připravený k pití. 

Pijte 2-3 šálky denně. Čaj můžete případně osladit medem. 

Maliníkový čaj je nepostradatelným pomocníkem všech žen. Ať už v období menstruace, kdy zklidňuje bolesti a snižuje intenzivní krvácení, tak na konci těhotenství a po porodu.

Choroby maliníku

V první řadě si musíme říci, že choroby a další problémy se vyskytují hlavně u rostlin, o které se nedbá. Pěstujete-li maliny pečlivě, je malá pravděpodobnost, že se s chorobami a škůdci budete potýkat, stačí dodržet preventivní kroky.

Jedním z nich je koupě certifikovaných sazenic. Po výsadbě je důležité každý rok řezat maliny a ideálně také používat zelené hnojivo nebo alespoň mulč. Nakonec doporučujeme věnovat čas výběru správného místa pro pěstování malin.

Nemoci malinovníku způsobují viry. Tyto nemoci zatím nejsou léčitelné žádným přípravkem, takže jedinou možností je odstranit nakažené rostliny včetně části pod zemí, spálit je a vysadit nové certifikované keře. 

Škůdci maliníku

• Malinovník plstnatý – larva tohoto brouka často infikuje ovoce, obzvláště v lesích. Larva způsobuje infekci ovoce v květnu, kdy brouk klade vajíčka do květů. Brouk také poškozuje květy, což způsobuje, že některé z nich zanikají ještě před červnem, kdy dozrávají maliny. 
• Květopas jahodníkový – tento druh nosatce dokáže zlikvidovat až 80% úrody, škodí totiž okusem poupat, která následně opadají.
• Bejlomorka maliníková – tento škůdce je snadno identifikovatelný podle výrazných „nádorů“ na větvích malinovníku. Nádory se vytváří obvykle v červenci, kdy larvy škůdce pronikají do pletiv rostliny. Pro likvidaci škůdce strihněte napadené větve co nejblíže u země hned po napadení a spalte je.