Author článku: Monika Břešťanská
Květiny vysázené do zahrady mohou mít různou délku života – některé se řadí mezi letničky a v zahrádce vydrží jedno léto, jiné jsou dvouleté a zbytek můžeme zahrnout do skupiny vytrvalých rostlin, jinak nazývaných také jako trvalky. Které z nich budou to pravé zrovna pro vaši zahradu a jak je pěstovat? Přínášíme vám 10 tipů na nejlepší trvalky do záhonů, skalek a jiných koutů zahrady!
Nejlepší trvalky – jak vybrat tu pravou pro vaši zahradu?
Při výběru vhodné rostliny do záhonu, skalky či jiné části zahrady, musíme vzít v úvahu hned několik kritérií. Ujasníme-li si je u každé zvolené rostliny, můžeme nakombinovat krásné záhony, které pokvetou celé roky.
Na co si tedy dát pozor?
- preferované stanoviště
- závlaha (zda je rostlina suchomilná či vlhkomilná)
- potřeba živin
- vhodná půda (zejména propustnost, typ a pH)
Třapatka nachová
Třapatkovka nachová (Echinacea purpurea) je trvalka pocházející z Severní Ameriky, kde roste na loukách a světlých lesích. Tato rostlina se vyznačuje typickými nachovými květy s výrazným, “střapatým” středem. Kvete od července do září a dorůstá výšky až jeden metr. Echinacea je známá svými léčivými účinky – podporuje imunitní systém, pomáhá při léčení nachlazení a chrání před virovými infekcemi.
Pěstování třapatky nachové je snadné. Tato rostlina preferuje slunné až polostinné stanoviště s propustnou, neutrální až mírně zásaditou půdou. Vyžaduje pravidelnou zálivku, ale je důležité se vyhnout přemokření. Je vhodná do sušších trvalkových záhonů, do květinových truhlíků na terasy či balkony, ale také jako solitéra. Snáší dobře zimu a nepotřebuje žádné zvláštní zimní krytí. Množí se semeny nebo dělením trsů na jaře. Pro pěstování z semen je vhodné semena vysévat již na podzim do skleníku nebo přímo na záhon.
Echinacea purpurea je také vhodná pro včelaře, protože její květy lákají včely a motýly. U zahradníků je také oblíbená pro svou odolnost vůči chorobám a škůdcům.
Hosta
Bohyška, známá také jako Hosta, je rod rostlin z čeledi chřestovitých, který pochází z východní Asie. Je oblíbená pro své dekorativní listy, které se mohou vyskytovat v různých odstínech zelené, modrozelené, žluté až bílé. Květy bohyšky jsou nápadné, většinou fialové nebo bílé, a objevují se v létě na dlouhých stonech. Rostlina je vhodná pro výsadbu do stinných a polostinných zahrad, kde vytváří pěkné kontrasty se světlejšími rostlinami.
Pěstování bohyšky je jednoduché, jedná se totiž o nenáročnou rostlinu. Preferuje stinné až polostinné stanoviště a humózní, dobře propustnou půdu. Je odolná vůči suchu, ale pro optimální růst a zdravý vzhled je důležité pravidelné zalévání. Bohyška se množí dělením trsů na jaře nebo na podzim.
Při výsadbě je důležité dostatečně prohloubit kořenový bal, aby byly listy těsně nad úrovní terénu. Bohyška je velmi odolná vůči mrazu, takže nevyžaduje zvláštní zimní ochranu. V našich podmínkách se vyskytují jen málokdy problémy s chorobami nebo škůdci.
Bohyšky jsou ideální pro výsadbu pod stromy nebo keře, kde tvoří efektní kontrast s jinými rostlinami. Lze je využít i jako půdopokryvné rostliny. Květy bohyšek jsou oblíbené u motýlů a včel, takže přispívají k biodiverzitě zahrady.
Rozchodník
Rozchodník (Sedum) je rod sukulentních rostlin, který zahrnuje přes 400 druhů. Pochází z mírného pásma severní polokoule, ale můžeme jej najít i v Jižní Americe a Africe. Rozchodník je oblíben pro svou schopnost přežít v náročných podmínkách díky svým tlustým, vodou naplněným listům. Tato rostlina je známá svými nápadnými květy, které mohou mít širokou škálu barev od bílé přes růžovou až po červenou. Květy se objevují v létě a na podzim.
Pěstování rozchodníku je nenáročné. Rostlina preferuje plné slunce a dobře propustnou půdu. Dokáže snést i chudou, písčitou půdu a je velmi odolná vůči suchu. Rozchodník je také mrazuvzdorný a není třeba jej přenášet do tepla či přikrývat. Množí se buď semeny, nebo dělením trsů na jaře.
Rozchodník je ideální pro suché záhony, skalky, nádoby nebo střešní zahrady. Je také vhodný jako půdopokryvná rostlina.
Denivka
Denivka (Hemerocallis) je rod rostlin z čeledi denivkovitých a pochází z Asie. Je oblíbená pro své velké, nápadné květy, které se mohou vyskytovat v mnoha barvách od žluté, oranžové, červené, fialové až po růžovou. Každý květ vydrží otevřený jen jeden den, odtud pochází i její název – denivka. Kvete od června do září.
Pěstování denivky je relativně jednoduché – vyžaduje plné slunce až polostín a dobře propustnou, humózní půdu. Denivka je odolná vůči suchu, ale pro optimální růst a bohaté kvetení je důležité pravidelné zalévání. Množí se dělením trsů na jaře nebo na podzim.
Rostlina je odolná vůči mrazu, a také vůči většině chorob a škůdců.
Denivky jsou ideální pro výsadbu do trvalkových záhonů, kde se dobře kombinují do středních a vyšších pater – skvěle vypadají například s hostami. Jejich velké, pestré květy lákají do zahrady opylovače.
Krásnoočko
Krásnoočko (Coreopsis) patří do čeledi hvězdnicovitých, stejně jako například heřmánek či chryzantéma. Pochází z Ameriky a je známé svými nápadnými, jasně žlutými nebo červenými květy, které vypadají jako malé sluníčka. Rostlina kvete od června do září a dosahuje výšky 30-60 cm. Je také oblíbené pro svou odolnost a dlouhé kvetení.
Pěstování krásnoočka je poměrně snadné. Preferuje plné slunce a dobře propustnou půdu. Je velmi odolná vůči suchu, takže vydrží i delší období bez zálivky. Krásnoočko se množí semeny nebo dělením trsů na jaře.
Rostlina je také odolná vůči většině chorob a škůdců, i vůči mrazu, což ji činí ideální rostlinou pro nízkou údržbu. Hodí se pro výsadbu do trvalkových záhonů, hraniček, nádob nebo jako rostlina pro skalky.
Řebříček
Řebříček (Achillea) je rod rostlin z čeledi hvězdnicovitých, který zahrnuje více než 100 druhů. Pochází z Evropy, Asie a Severní Ameriky. Řebříček je známý svými nápadnými květy, které se objevují v létě a na podzim a mohou být bílé, růžové, červené nebo žluté. Je oblíbený pro své léčivé účinky – u nás roste také planě, v zahradách se pak setkáme s kultivary pěstovanými jako okrasné rostliny.
Pěstování řebříčku zahrnuje zejména správnou volbu stanoviště – preferuje plné slunce a dobře propustnou půdu. Je odolný vůči suchu a dobře snáší i chudou půdu.
Před mrazy jej není třeba nijak zvlášť chránit. Nevyžaduje ani stříhání, i když suché části rostliny je vždy dobré odstranit.
Řebříček je ideální pro výsadbu do záhonů, hraniček nebo jako rostlina pro skalky. Kromě toho je také oblíbený pro vytváření sušených květinových aranžmá.
Šanta kočičí
Šanta kočičí (Nepeta cataria) je druh rostliny z čeledi hluchavkovitých. Pochází z Evropy a Asie, ale je rozšířená po celém světě. Šanta kočičí je známá pro své silné aroma, které láká kočky – ty se dokážou v blízkosti šanty zdržovat i celé hodiny, často však části rostliny okusují, což z nich činí jednoho z mála jejich škůdců. Květy jsou fialovo bílé nebo světle fialové a stonky výšky 30-100 cm. Kvete od června do září.
Pěstování šanty kočičí zahrnuje volbu slunečného stanoviště a dobře propustnou půdu. Je odolná vůči suchu, skvěle se hodí do výsadeb s levandulí či šalvějí – nejenže mají podobný vzhled a výšku, ale také stejné nároky na pěstování.
Šanta je ideální pro výsadbu do záhonů, lze ji využít také do skalek nebo jako lem kolem chodníků. Velké množství drobných vonných květů navíc láká do zahrady celé zástupy opylovačů.
Šalvěj
Šalvěj lékařská (Salvia officinalis) patří do čeledi hluchavkovitých, stejně jako například hluchavka či yzop. Pochází z oblasti Středomoří a je oblíbená pro své léčivé účinky a jako koření. V zahradě tedy jistě najde své místo – ať už rádi připravujete produkty lidové medicíny (z šalvěje lze vyrobit skvělý domácí sirup proti kašli), nebo milujete středomořskou a francouzskou kuchyni.
Rostlina má modrofialové květy a aromatické šedozelené listy. Kvete od května do července a dosahuje výšky 30-60 cm. Pěstování šalvěje není náročné – jedná se o odolnou rostlinu, která se nepotýká s mnoha škůdci, dobře snáší sucho, mrazy i půdu chudou na živiny.
Šalvěj lékařská je ideální pro výsadbu do záhonů, kde se bude vyjímat zejména vedle podobných rostlin – skvěle ladí například s již zmiňovanou šantou, ale také s levandulí, meduňkou či mateřídouškou.
Záplevák podzimní
Záplevák (Helenium) je rod kvetoucích rostlin z čeledi hvězdnicovitých. Je známý svými nápadnými květy, které mohou být žluté, červené nebo oranžové, často s tmavým středem. Záplevák dosahuje výšky až 150 cm a je oblíbený pro svou dlouhou dobu kvetení – pestré květy zdobí obvykle záhony po celé léto.
Pěstování zápleváku vyžaduje slunné nebo polostinné stanoviště a dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou půdu. Rostlina je méně odolná vůči suchu a vyžaduje pravidelnou zálivku.
Rostlina se řadí mezi ty odolnější, co se škůdců, mrazu a dalších podmínek pro pěstování týče.
Záplevák je ideální pro výsadbu do záhonů společně s rostlinami vyžadujícími vlhčí prostředí i do rašelinišť či na okraje jezírek.
Rozrazil
Rozrazil (Veronica) je rod rostlin z čeledi jitrocelovitých, který zahrnuje stovky druhů, mimo jiné také jitrocel či bakopu. Je známý svými výraznými květy, které mohou být modré, růžové, bílé nebo fialové. Kvete od jara do podzimu a je oblíbený pro své léčivé účinky a jako okrasná rostlina v zahradách.
Pěstování rozrazilu je jednoduché. Rostlina preferuje slunné až polostinné stanoviště a dobře propustnou, ale dostatečně vlhkou půdu. Na zimu není třeba rostlinu chránit a nevyžaduje ani žádnou speciální ochranu před škůdci a chorobami.
Co se týče kombinací v záhonu, ty mohou být různé, dle zvoleného druhu – například rozrazil klasnatý skvěle zkombinujete s šantou a šalvějí, rozrazil rezekvítek se zase hadí ke kakostům nebo jako půdopokryvná rostlina.