Pampeliška

Author článku: Monika Břešťanská

Pampeliška neboli smetánka lékařská, odborně Taraxacum officinale, se dříve považovala za jeden druh. Ovšem při hloubání expertů na genetiku rostlin bylo zjištěno, že tyto květiny mají nespočet různých druhů, které mají sice společné znaky, ale jejich genetický kód je zcela odlišný. Pampelišky jsou považovány za plevel a vyskytují se po celé České republice bez ohledu na stanoviště a prostředí.

Smetánky jsou však velice důležité rostliny v ekosystémech. Jejich žlutá květenství bohatá na nektar i pyl poskytují potravu celé řadě opylovačů. Jedná se tedy významné včelařské květiny. Kromě toho obsahují pampelišky látky, které lidé již po staletí využívají v lidovém léčitelství, potažmo v medicíně. Věděli jste však, že pampelišku si můžete vypěstovat i doma?

Jak pěstovat pampelišku

Pampeliška lékařská – lidovými názvy také smetánka, hadí mlíčí, pupava nebo husí kap – patří do velmi početné čeledi, kde se dělí o místo například s heřmánkem, chryzantémou, pelyňkem, měsíčkem lékařským nebo s čekankou. Jedná se o velmi rozšířenou vytrvalou bylinu, která ochotně roste v jakémkoliv prostředí. Rostlina je vysoká 5-40 centimetrů. Stonkem je stvol a na jeho konci roste při zemi růžice listů.

Nejen stvol, ale celá rostlina je protkána speciálním pletivem – mléčnicemi. Těmi je rozváděna bílá šťáva, která po utržení z byliny vytéká ven. Jedná se o latex, který však není nijak průmyslově využívaný.

Pěstování pampelišky

Pampelišky rostou prakticky všude, vyhledávají však spíše suchá a velmi slunná stanoviště. Jedná se o nitrofilní druhy, takže ke kvalitnímu životu vyžadují poměrně dost dusíku. Co se týče pěstování, jsou tyto byliny velmi nenáročné. Postačí jim běžný zahradní substrát pro pěstování kvetoucích rostlin, občasná zálivka (půda nemusí být neustále příliš vlhká), jsou mrazuvzdorné a zvládnou život v květináči i v záhonu.

Rostlinám volíme slunné stanoviště, maximálně polostín. Pokud bychom je vysadili na příliš tmavé místo, nemusely by vykvést. Pokud si však pampelišky pozvete do své zahrady, nepočítejte s tím, že zůstanou pouze tam, kde jste je zasadili. Po odkvětu se na konci stvolu tvoří semena s „padáčky“. Ta se za pomoci větru dostávají na metry daleko od mateřské rostliny a poměrně snadno klíčí. Může se vám tedy stát, že vás další rok bude čekat trávník plný pampelišek.

Pokud vám však tyto žluté květiny připomínající slunce a lákající celou řadu opylovačů nevadí, nebo pokud svůj trávník pravidelně zkracujete, nemusíte se jejich přemnožení bát. Nevítané jsou však na takzvaných „anglických trávnících“, kde úspěšně vytlačují traviny. Vzhledem k tomu, že trávy jsou rostliny jednoděložné, zatímco pampelišky patří mezi dvouděložné, je možné se jich zbavit pomocí selektivního herbicidu.

Pěstování pampelišky v květináči

Pampelišky jsou odolné a houževnaté rostliny, které jsou schopné žít prakticky všude. Proto pro ně není problém růst ani v květináči. Chcete-li si ozdobit balkonové truhlíky těmito květinami, máte dvě možnosti. Buďto si je předpěstujete ze semínek, která lze zakoupit v zahradnických potřebách a hobby marketech, nebo si je jednoduše nasbíráte z odkvetlých rostlin. Druhou možností je vykopání celé rostliny ze země a přesazení do nádoby. Činíme tak během podzimu a v zimě můžeme nechat rostliny v chladnější světlé místnosti.

Při pěstování v květináči doma ale musíme počítat s tím, že bude mít bylina slabší listy, menší květy a některé z nich možná nevykvetou vůbec. Jiná situace je, když jsou truhlíky s květinami na čerstvém vzduchu za oknem, na balkoně nebo terase. Můžeme k nim zasadit také jitrocel, který je nejenže stejně užitečný, ale vyžaduje také podobné podmínky k životu.

Pěstování pampelišky ze semínek

Semínka pampelišek buďto zakoupíme, nebo sesbíráme z odkvetlých rostlin. Nové květiny si předpěstujeme už během března. Semena vyséváme přímo do substrátu a rozmístíme je od sebe ve na vzdálenost 30 centimetrů. Poté je zeminou velice jemně zakryjeme, měla by být těsně pod povrchem. Prvních lístků se dočkáme přibližně po 12-15 dnech. V dubnu můžeme rostliny přesunout ven do záhonu, nebo v tomto období vysévat semena přímo do záhonů.

Pěstování pampelišky na zahradě

Do záhonu sázíme pampelišky v dubnu. Spon má velikost 30×15 cm, rostliny však snesou i menší, ale nebudou mít tolik prostoru pro rozvinutí listové růžice. Během dubna je také možné vysévat rovnou do záhonu semínka pampelišek. Vyžadují spíše sušší půdu a plně slunné stanoviště. Jsou ideální na ohraničení trvalkových záhonů s astrami, jiřinami a dalšími okrasnými květinami, se kterými sdílí také nároky na živiny.

Co se týče pěstování na zahradě, musíme si dát pozor na roztroušení semen po celém pozemku. Jak už bylo řečeno výše, pampeliška po odkvětu za pomoci větru rozsévá semena do celého svého okolí, a váš trávník se může během pár let změnit na žlutou louku. Pro opylovače je to skvělá zpráva, ovšem pokud vy toužíte po zeleném jemném „koberci“, raději květenství z rostlin odstraňujte hned, jak začne odkvétat.

Při výběru stanoviště ale myslíme na to, k čemu chceme rostliny využívat – pokud bychom totiž rádi sklízeli hlavně listy na salát, je lepší byliny vysázet ve stínu místo jejich oblíbeného slunce. Právě působení slunečních paprsků totiž může za hořkost listů. Ve stínu je hořkost minimální, a pokud ještě rostliny před sklizní přikryjeme na pár dní například tmavou textilií, budou listy dokonce nasládlé a velmi chutné.

Jak zasadit pampelišku

Pampelišky sázíme jako každou jinou běžnou rostlinu. Máme-li předpěstované sazenice nebo vykopanou rostlinu z jiného stanoviště, jednoduše jí vyhloubíme důlek. Musí být dostatečně velký, aby pojal celé kořenový bal. Poté do něj bylinu i s částí původní zeminy vložíme a kořenový systém ještě přiklopíme substrátem, aby byl celý pod povrchem. Pampeliška se velmi rychle uchytí a nemusíte mít starost, že by vám vlivem přesazení uhynula.

Hnojení pampelišky

Rostlina není vůbec náročná na pěstování a nevyžaduje téměř žádnou péči. Pokud však chceme výrazné velké květy a vysoké stonky s velkou listovou růžicí, můžeme ji přihnojovat. Použití konkrétního hnojiva závisí na tom, k čemu chceme bylinu dále využívat. Pokud jsou pampelišky na vaší zahradě pouze okrasné, můžete aplikovat jakékoliv hnojivo pro kvetoucí rostliny. Ovšem chcete-li sklízet květ či list ke konzumaci, hnojte pouze organickými hnojivy (třeba určenými pro bylinky). Před zasazením můžete také substrát smíchat s kompostem, což poskytne dostatečnou zásobu živin.

Množení pampelišky

Množení probíhá výhradně semeny. Ta můžeme buďto zakoupit, nebo sami nasbírat z odkvetlých květů. Výhodou zakoupených semen je, že se jedná o šlechtěné odrůdy, nikoliv o hybridy, které nalezneme na loukách a běžně v přírodě. Pampeliška jako taková je totiž souhrnný název pro velmi mnoho konkrétních druhů, které jsou pouhým okem nerozpoznatelné (k jejich určení je potřeba test DNA), a velmi rády se mezi sebou kříží.

Ze zakoupených semínek pak vyroste přesně takový typ rostliny, který očekáváme. Navíc bude vitálnější a pravděpodobně také větší. Jak semena zasít jsme si nastínili již v předchozích kapitolách.

Kvetoucí pampeliška

Květy této rostliny jsou rozhodně nepřehlédnutelné a pozná je asi každé malé dítě. Vyskytují se totiž všude ve volné přírodě a v době kvetení žlutou barvou jejich květů září celé trávníky a louky. Pampeliška je velice důležitou včelařskou rostlinou. Její nápadné, nektarem nasáklé květy totiž lákají všechny opylovače, včel nevyjímaje.

Květenství se objevují od dubna do června a v teplejších letech mohou vykvétat ještě jednou na podzim. Vyrůstají na konci stvolů ve formě květních úborů, které jsou složeny z jednotlivých drobných květů. Po jejich odkvětu se na květenství objevují drobné nažky, které jsou opatřeny ochmýřeným padáčkem, jenž slouží k přesunu semen na jiná stanoviště a následnému rozmožení.

Jak stříhat pampelišku

Pampelišky běžně pěstované jako okrasné rostliny nestříháme, není to totiž potřeba. Stříhat rostlinu však můžeme ve dvou případech. Tím prvním je sklizeň listů a květů. Tu můžeme provádět kdykoliv; doporučuje se však počkat se stříháním na slunné počasí. Listy sklízíme mladé, ale zároveň dostatečně velké, a potřebujeme k tomu jen obyčejné nůžky. Dají se také jednoduše otrhat.

Sklízet můžeme i kořen, a to podobně jako například u křenu nebo kostivalu. Činíme tak ideálně na jaře, ale nevadí ani sklizeň pozdější. V kořenech se nachází mnoho účinných látek a připravují se z nich léčivé čaje. Sklízíme jej tak, že rostlinu vydloubneme ze země a silný hlavní kořen opatrně odřežeme tak, aby ho na pampelišce ještě kousek zůstal. Poté můžeme bylinu opět vrátit do země, obvykle znovu zakoření.

Jak sušit pampelišku

Sušit můžeme prakticky všechny části rostliny – květy, listy i kořen. Listy sušíme v tenkých vrstvách, rozprostřené vedle sebe tak, aby se nepřekrývaly. K tomuto účelu využijeme sušičku na ovoce nebo troubu, protože materiál musí být vysušen poměrně rychle a bez přímého slunce. Správně usušené listy by si měly zachovat svou původní barvu.

Kořeny před sušením nakrájíme na tenké plátky a postupujeme stejně jako u listů. U kořenů však není problém ani pomalejší sušení na dobře větraném stinném místě. Bylinu poté uchováváme nejlépe ve skleněné a dobře uzavíratelné nádobě, na tmavém a suchém místě. Takto uskladněná vydrží poměrně dlouho. Využít se dá na přípravu čaje nebo mastí.

Pampeliška

Druhy pampelišky

Rod pampeliška obsahuje nesčetné množství druhů, které nelze botanicky rozdělit, jelikož se často jedná o různé hybridy; odborně bychom takový taxon pojmenovali jako „kritický“. Pokud bychom přesto měli z nějakého dělení vycházet, můžeme se bavit o následujících druzích, které se vyskytují na území České republiky:

• pampeliška lékařská (na území ČR paradoxně skoro neroste, její domov je ve Skandinávii)
• pampeliška křídlatá
• pampeliška bezzubá
• pampeliška záhadná
• pampeliška upravená
• pampeliška mnohoúborná

Různých druhů uváděných v odborné literatuře je ale mnohem víc. Můžeme jmenovat například pampelišku bavorskou, bažinnou, besarabskou, domácí, kapkovitou, lesklou, nizozemskou, obrovitou, pozdní, a tak dále. Jedno mají však všechny tyto druhy společné – vypadají totiž téměř totožně a pro laika nejsou obvykle k rozeznání.

Účinky pampelišky

Smetánky lékařské jsou velice cenné léčivky, které dokážou opravdu pomoct s různými zdravotními neduhy. Jejich účinky postihují snad každý orgán v těle a můžeme je konzumovat vnitřně i aplikovat zevně. A na co konkrétně tedy lze tuto bylinku využít?

• záněty jater a cirhóza
• potíže se žaludkem, zlepšení trávení a podpora tvorby žaludečních šťáv, nechutenství
• zácpa a jiné trávicí potíže či poruchy metabolismu
• diabetes
• onemocnění sleziny, slinivky břišní i žlučníku
• dna
• zadržování vody v těle (působí močopudně)
• detoxikace organismu
• prevence proti rakovině, zejména proti melanomu kůže
• zvýšení tvorby semene u mužů

Z vnějšího užití můžeme zmínit například použití při různých kožních potížích jako jsou ekzémy, lupénka, akné, bradavice, pupínky, puchýře nebo bodnutí hmyzem. Dále se zevně užívá při revmatu, otocích, zánětech i křečových žilách.

Jsou však skupiny lidí, které by se měli užívání pampelišky vyhnout. Patří sem především těhotné ženy; sice není známo nějaké vážné ovlivnění tohoto stavu, jako je to například u šalvěje, ale i tak by měly s bylinami zacházet velmi opatrně. Konzumovat části této byliny by ženy neměly ani při kojení. Dítěti sice obsažené látky neublíží, avšak mléko se stává hořkým a kojenci nechutná. Pampelišku by neměli užívat ani lidé s akutním zánětem žlučníku, při neprůchodnosti žlučovodu a střev.

Na co využít pampelišku

• příprava čajů a odvarů
• lidové léčitelství i medicína
• příprava pampeliškového medu
• využití v gastronomii

Přezimování pampelišky

Bylina pochází z našeho prostředí, a proto je k přezimování ze zdejších podmínkách přizpůsobena. Před příchodem zimy se o ni nemusíte vůbec jinak starat. Jediné, co můžete udělat, je jednoduše celou nadzemní část posekat nebo odříznout. Kořeny jsou zcela mrazuvzdorné a pampelišky na jaře znovu vyrostou stejně jako každý rok. Rostliny se nemusí ničím přikrývat a podobně. Pokud pěstujete byliny v květináčích či truhlících, můžete je s klidným svědomím nechat venku také – není třeba je přenášet do interiéru, spíše by jim to uškodilo.

Pampeliška v kuchyni

Pampeliškový med

Med z pampelišek není samozřejmě med v pravém slova smyslu, nicméně chutná a vypadá podobně, a je také velice zdravý. K jeho přípravě potřebujeme asi 500 kusů pampeliškových květů, 2 kg cukru krystal, dva citrony a dva litry vody. Květy nejprve opereme pod tekoucí vodou. Poté je vložíme do velkého hrnce a zalijeme připravenou vodou. Omyté citrony nakrájíme na kolečka a přidáme k pampeliškám.

Směs necháme vařit alespoň 15 minut. Poté ji odstavíme a vše necháme louhovat dalších 24 hodin. Další den ji scedíme přes plátno a přivedeme opět k varu, přičemž tentokrát přidáme do tekutiny ještě cukr. Směs následně vaříme asi hodinu a půl – med se musí táhnout. Hotový med pak rozdělíme do čistých zavařovacích sklenic, a ještě horké je otočíme dnem vzhůru.

Čaj z pampelišky pro očistu těla

K přípravě detoxikačního čaje, který zbaví tělo volných radikálů a pročistí orgány, budeme potřebovat 2 lžíce sušených pampelišek (květy, listy i kořeny), lžíci sušených řezaných plodů šípku, lžíci sušených listů kopřivy, lžíci sušené natě máty, a nakonec lžíci sušeného květu měsíčku lékařského. Byliny promícháme a pro další použití uchováváme v uzavíratelné sklenici.

Čaj připravíme ze dvou čajových lžiček této směsi. Zalijeme je 250 ml horké vody a necháme 5-10 minut louhovat. Poté odvar přecedíme a pijeme přibližně dvakrát denně po dobu dvou týdnů.

Choroby pampelišky

Nespornou výhodou pěstování pampelišek v okrasných nebo bylinkových záhonech je fakt, že tyto rostliny nenapadají prakticky žádní škůdci ani choroby. Právě díky jejich odolnosti jsou tak úspěšných plevelem, kterému se daří prakticky všude. Tato vlastnost inspirovala také vědce, kteří šlechtí pampelišky s vyšší produkcí latexu. Ty mají nahradit kaučukovníky, které jsou naopak k poškození škůdci a chorobami velmi náchylné.