Author článku: Monika Břešťanská
Kdo by nemiloval zelené oříšky plné jemné chuti, které se uplatní v celé řadě receptů i jako pochutina k večernímu posezení u televize. Většina z nás si však pistácie dopřává spíše svátečně, a to zejména kvůli jejich vysoké ceně. Právě jejich cenovka ve vás možná někdy probudila otázku, zda je možné pistácie vypěstovat i doma.
Asi vás překvapí, že je to skutečně možné. Stromky pistácií zvládnou dokonce mrazy, v zahradě vypadají díky jejich kompaktnímu a nezvyklému tvaru velmi dobře. Abyste se však dočkali vytoužených plodů, budete muset projít náročnou cestou a vypěstovat samčí a samičí strom, po jejichž vzájemném opylení se objeví květy a samozřejmě také samotné oříšky.
Jak pěstovat pistácii
Tuto rostlinu známe zejména díky jejím velmi chutným plodům – zeleným oříškům, které s oblibou vyloupáváme z jejich skořápek. Rostou na stromech zvaných řečíky pistáciové, odborně pak jako Pistacia vera. Známější český název je však pistácie pravá. Patří do čeledi ledviníkovitých, kde mimo jiné najdeme také ledvinovník západní (jeho plodem jsou oříšky kešu), pepřovec peruánský (plodem jsou kuličky pepře) nebo mangovník indický, pěstovaný pro své sladké dužnaté plody.
Domov pistáciovníků je ve střední Asii, nicméně v současnosti patří mezi největší světové producenty těchto oříšků Spojené státy americké, Turecko a Írán. I přes poměrně specifické podmínky, které tyto stromy pro svůj život vyžadují, je možné je pěstovat také u nás. Nikdy však není jisté, zda se vytoužených ořechů dočkáte či nikoliv. Vše závisí zejména na tom, zda budete pěstovat stromů více, ale také na jejich pohlaví.
Pěstování pistácie
Jedná se o nenáročné rostliny – k jejich „nenáročnosti“ se však musíte dopracovat postupem času. V prvních pár letech je potřeba se o stromek náležitě starat – vysazuje se do květináčů, pěstuje se v teplé místnosti v interiéru nebo ve skleníku. V tom by však mělo být vhodné klima, protože řečíky milují sušší vzduch i půdu.
K pěstování budeme potřebovat dobře propustnou půdu. Z prvopočátku je potřeba naklíčená semena řádně zalévat a dávat si pozor na to, aby substrát nebyl vysušený. Později, kdy je rostlina silnější, už vyžaduje mírnější zálivku.
Pěstování pistácie ze semínek
Chceme-li si doma vypěstovat vlastní stromek, budeme potřebovat pouze menší balíček nesolených a nepražených ořechů. Ty lze koupit prakticky v jakémkoliv větším marketu nebo ve zdravé výživě. Několik oříšků (ideálně těch, které jsou co nejméně rozevřené) necháme několik dní ponořené v čisté vodě.
Když nabobtnají, uložíme je na papírový ubrousek, který nadále udržujeme nepřetržitě vlhký. Přibližně po týdnu si můžeme všimnou, že se na oříšcích objevují klíčky. V tuto chvíli je nejvhodnější doba na přesazení do květináče.
Pěstování pistácie v květináči
Řečíky se dožívají až 300 let a mohou se dorůstat až 12 metrů. Ani to jim však nebrání k úspěšnému životu ve větších nádobách. V našich podnebních podmínkách totiž nepřesáhne výška stromků 2 metry; dají se navíc skvěle tvarovat, a tak si z nich lze vypěstovat velmi pěkné vzrostlé „bonsaje“.
Pěstovat je můžete v interiéru i exteriéru. Jediné, co potřebují, je dostatek tepla, a hlavně slunečního svitu. Při pěstování jedné rostliny v zimní zahradě či skleníku se však plodů nikdy nedočkáte. Půda v květináči musí být dobře propustná, nesmí být příliš kyselá a je nutné ji před další zálivkou vždy nechat řádně vyschnout, aby kořeny stromu nebyly přemokřené.
Pěstování pistácie na zahradě
Vzhledem k tomu, že jsou řečíky mrazuvzdorné, a s přehledem přežijí až v -20 °C, můžete je s klidem vysadit přímo do země na zahradě. Je však důležité stromky nejprve předpěstovat a vysazovat ven již dostatečně silné rostliny. Najděte jim sušší stanoviště, které je po celý den vystaveno přímému slunci. Stromky rostou poměrně zeširoka, na což nezapomínejte při pěstování více kusů vedle sebe, nebo při výsadbě jiných rostlin v jejich okolí.
Hnojení pistácie
Pistácii není nutné příliš hnojit. Na výživnou půdu si nepotrpí, nicméně pěstujete-li stromek v květináči, budete muset občas nějaké to hnojivo přidat. Nejvhodnější jsou organická hnojiva pro exotické rostliny. Přidávat živiny je důležité zejména v prvních letech života. Kolem 4 roku se již objevují první plody (samozřejmě za předpokladu, že je nablízku rostlina opačného pohlaví), a od této chvíle stačí přihnojit pouze jednou ročně.
Kvetoucí pistácie
Stromy plodí každý druhý rok, s čímž souvisí i výskyt květů. Ty mají růžovou až růžovo-zelenou barvu a dělí se na samčí a samičí (proč je důležité pro sklizeň vlastnit obě pohlaví, jsme si zmínili již výše). Když jsou květy úspěšně opyleny, vyrostou na jejich místě dužnaté plody červené až fialové barvy. Uvnitř se nachází oříšek i se skořápkou, která se většinou přirozeně otevírá už při dozrávání.
Řez pistácie
U pistáciovníku se v našich podmínkách, kde se stromy nedorůstají příliš velkých rozměrů, provádí pouze řez výchovný. Ten má na starosti usměrnit růst větví a tvarovat rostlinu do požadovaného tvaru. Provádí se většinou na jaře nebo na podzim a není nutné jej uskutečnit každoročně, ale pouze tehdy, když je opravdu potřebný.
Pistácie
Druhy pistácie
Do rodu řečíků můžeme kromě řečíku pistáciových (pistacia vera) zařadit také mnohé další druhy. Většina z nich je však s pistáciovníky pouze příbuzná a oříšky bychom od nich čekali marně. Jaké další rostliny tedy do rodu řadíme?
- pistacia atlantica
- p. terebinthus
- p. weinmaniifolia
- p. lentiscus
Odrůdy pistácie
Vzhledem k velké oblibě ořechů řečíku po celém světě se mnozí pěstitelé uchylují ke šlechtění nových odrůd, aby dosáhli lepší chuti či větších rozměrů semen. Asi nejvíce rozšířenou odrůdou je ‚Kerman‘, s jehož semeny se můžeme setkat i na pultech našich obchodů. Při nákupu oříšků se pak můžeme setkat se dvěma názvy – ‚Kalleh Ghouchi‘ a ‚Akbari‘.
V tomto případě se však nejedná přímo o odrůdy, ale spíše o označení semen. První z nich jsou baculatější a mají větší jádro. Přezdívá se jim také ‚Jumbo‘. Ty druhé jsou spíše podlouhlého a užšího tvaru s menšími semeny.
Přezimování pistácie
I přes jejich původ si řečíky zimní mrazy doslova užívají. Jelikož se jedná o listnaté stromy, na podzim shodí všechny listy a připraví se k vegetačnímu klidu. Rostliny jsou mrazuvzdorné a obvykle bez problému přežijí až v -20 °C. Z tohoto důvodu není nutné je na zimu nijak připravovat.
Problém by mohl nastat pouze u mladých stromků pěstovaných v květináčích. Ty přemístíme do teplejšího místa (teplota by však neměla přesahovat 10 °C), aby nepromrznul kořenový bal. Dalším řešením může být také zapuštění květináče do země.
Pistácie v kuchyni
Využití pistácií v gastronomii je poměrně široké. Obvykle se oříšky konzumují jako pochutina, buďto pražené či nepražené, se solí i bez. Ze semen se připravují také různé moučníky, zmrzliny, používají se k dochucení či dekoraci různých sladkých i slaných jídel. Výjimkou není ani jejich přítomnost v paštikách, pomazánkách, polévkách či pestech na těstoviny.
Pistáciová zmrzlina
K přípravě zmrzliny budeme potřebovat 200g balíček nesolených a nepražených pistácií, které spaříme horkou vodou a dobře vyloupeme nejen ze skořápek, ale i ze slupek. Díky tomu bude zmrzlina krásně zelená i bez umělých barviv. Dále budeme potřebovat půl litru plnotučného mléka, 3 lžíce mascarpone, lžičku kukuřičného škrobu, 300 ml smetany ke šlehání, 150 gramů třtinového cukru a kávovou lžičku mandlového extraktu.
Pistácie s mascarpone dáme do mixéru a směs rozemeleme na co nejjemnější konzistenci. Poté smícháme mléko, smetanu, cukr a škrob v hrnci a přivedeme k varu. Dvě minuty provaříme, stáhneme z plotny a smícháme s pistáciovou hmotou. Po vychlazení na pokojovou teplotu naplníme zmrzlinou nádobu a umístíme ji do mrazáku.
Choroby pistácie
Při pěstování řečíků u nás se většinou s žádnými chorobami ani škůdci nesetkáme. Rostliny zde totiž žádné přirozené „nepřátele“ nemají. Pokud je stromek umístěn velmi blízko zdi nebo ve skleníku, mohou jej napadnout svilušky.