Pomerančovník

Author článku: Monika Břešťanská

Pomerančovník přináší do každé zahrady či skleníku kousek slunného jihu. Pěstování tohoto voňavého citrusového stromku je překvapivě jednoduché, pokud dodržíte několik základních pravidel. Správné světlo, zálivka a vhodná péče vám mohou zajistit nejen dekorativní zeleň, ale časem i sladké, vlastní pomeranče.

Jak pěstovat pomerančovník

Pomerančovník (Citrus sinensis) je strom nebo keř původem z jihovýchodní Asie, jehož plody, známé jako pomeranče, jsou oblíbené po celém světě pro svou šťavnatost a svěží sladkokyselou chuť. Patří do skupiny citrusů, kde najdeme třeba i mandarinky, citrony nebo grapefruity.

Tento citrusový strom dorůstá v přirozeném prostředí výšky 5 až 10 metrů, ale v domácích podmínkách je obvykle udržován jako menší keř nebo stromek vysoký kolem jednoho metru. Pomerančovník má lesklé, tmavě zelené listy a drobné, bílé květy s intenzivní vůní, které lákají opylující hmyz.

Plody pomerančovníku, typické svou sytě oranžovou barvou, dozrávají obvykle během 7 až 12 měsíců od kvetení. Pomeranče jsou nejen chutné, ale také bohaté na vitamín C, vlákninu, a další antioxidanty, které podporují imunitní systém a přispívají k celkovému zdraví.

V přirozených podmínkách pomerančovník potřebuje dostatek slunečního svitu a mírné, teplé klima bez dlouhých zimních mrazů. Proto se mu nejlépe daří v subtropických a tropických oblastech, kde teploty neklesají pod bod mrazu. Díky své adaptabilitě však pomerančovník dokáže přežít i v mírném podnebí, pokud je pěstován v nádobě a v chladnějších měsících přenesen do interiéru.

Pěstování pomerančovníku ve skleníku

Pěstování pomerančovníku ve skleníku je ideální způsob, jak rostlině zajistit stabilní podmínky. Ve skleníku je možné lépe kontrolovat teplotu i vlhkost, což pomerančovníku vyhovuje – zejména pokud žijete v oblasti s chladnějšími zimami. 

Skleník chrání pomerančovník před nízkými teplotami a udržuje mu teplejší prostředí, což podpoří růst i násadu květů a plodů. Optimální teplota pro růst pomerančovníku je mezi 15 a 30 °C, proto je důležité skleník správně větrat, aby nedošlo k přehřívání. 

Navíc je důležité kontrolovat vlhkost, protože příliš vysoká vlhkost může podporovat rozvoj plísní a chorob. Se skleníkem máte také možnost experimentovat s různými druhy citrusových stromků.

Pěstování pomerančovníku na zahradě

V teplejších oblastech je možné pomerančovník pěstovat přímo na zahradě, kde se mu daří nejlépe na chráněném, slunném místě. Klíčové je vybrat stanoviště, které není vystavené silnému větru, a to ideálně s dostatečně propustnou půdou bohatou na živiny. 

Na zahradě se pomerančovník může krásně rozvinout, ovšem teploty pod -2 °C už mohou rostlině ublížit, proto je vhodné ji před mrazem chránit například zakrytím nebo umístěním blíže k budově, kde je větší šance na udržení teploty. 

Nemáte-li skleník, doporučuje se pomerančovník pěstovat ve velké nádobě a na zimu přenášet do nevytápěné světlé místnosti, kde teplota neklesá pod stupeň mrazu.

Pěstování pomerančovníku doma

V interiéru je pomerančovník vděčný za světlé, slunné místo, ideálně na jih orientované okno, kde získá dostatek světla. V domácích podmínkách má rostlina omezený prostor pro růst, ale i tak dokáže vytvořit malé plody, pokud má vhodné podmínky. 

K tomu, aby se pomerančovníku dobře dařilo, je důležitá stabilní teplota, která by měla být v zimě kolem 10–15 °C, což lze zajistit například na chladnější chodbě nebo v zimní zahradě. Během vegetačního období potřebuje pravidelnou, mírnou zálivku – příliš vody by mohla způsobit hnilobu kořenů. 

Hnojení jednou za měsíc podpoří růst i kvetení, vybírejte hnojiva vhodná přímo pro citrusy. Na jaře, když teploty venku stoupají, je možné rostlinu přenést ven, kde si užije přirozené světlo a vzduch.

Pěstování pomerančovníku ze semínek

Pomerančovník lze snadno vypěstovat i ze semínka, což může být zábavný projekt, zejména pokud máte rádi zahradničení nebo chcete rostlinku jako dekoraci. Semínka je třeba vybrat ze zralého, čerstvého pomeranče, důkladně je omýt a přes noc namočit do vody, aby rychleji klíčila. 

Semínka poté vložte do květináče s lehkým, propustným substrátem a mírně přikryjte vrstvou zeminy. Při pěstování ze semínka je klíčová trpělivost – klíčení může trvat několik týdnů až měsíců. Během této doby je potřeba udržovat půdu stále vlhkou, ale ne přemokřenou. Jakmile se objeví první lístky, rostlinku přesuňte na světlejší místo. 

Plodů se sice dočkáte až po několika letech, ale rostlinka vám přinese radost svým vzhledem a může se stát krásným a zajímavým doplňkem vašeho domova.

Jak zasadit pomerančovník

Při sázení pomerančovníku je důležité vybrat vhodný květináč nebo prostor na zahradě, který umožní kořenům rostliny dostatek prostoru k růstu. Květináč by měl být alespoň o 10 cm širší než kořenový bal, aby pomerančovník měl dostatek místa. 

Použijte dobře propustný substrát – ideální je směs hlíny, písku a organického kompostu, která podpoří správnou drenáž a dodá potřebné živiny. Po zasazení stromek důkladně zalijte, aby se půda usadila kolem kořenů. 

Pokud sázíte pomerančovník venku, zvolte slunné místo chráněné před větrem. Kolem sazenice vytvořte mulčovací vrstvu, která udrží vlhkost a ochrání kořeny před výkyvy teplot.

Hnojení pomerančovníku

Hnojení pomerančovníku je nezbytné pro jeho zdravý růst a bohatou úrodu. Doporučuje se používat speciální hnojivo pro citrusy, které dodává pomerančovníku přesně ty živiny, které potřebuje, včetně dusíku, fosforu a draslíku.

 V době aktivního růstu (jaro až léto) je ideální hnojit pomerančovník jednou měsíčně. V zimních měsících, kdy je rostlina v klidu, hnojení omezte nebo zcela vynechejte. Vhodné je také přidávat železo, hořčík a zinek, které podporují zdravý růst a odolnost vůči chorobám.

Při hnojení v nádobě dbejte na mírné dávkování, aby nedošlo k přesycení půdy živinami, což by mohlo rostlině uškodit.

Množení pomerančovníku

Pomerančovník lze množit hned několika způsoby, nejčastěji řízkováním nebo roubováním. Řízkování je jednodušší metoda – vyberte zdravý, mladý výhon o délce 10–15 cm, odstřihněte ho a spodní část řízku zbavte listů. 

Namočte jej do růstového stimulátoru a zasaďte do vlhké půdy nebo perlitového substrátu. Řízky umístěte na světlé místo, ale mimo přímé slunce, a udržujte je ve vlhku. Roubování je další oblíbená metoda, kterou můžete použít zejména u odrůd, které jsou náročnější na zakořenění. 

Na podnož připevněte zdravý roub a chráněné místo zabalte páskou, dokud se roub s podnoží nespojí. Množení může trvat několik týdnů, ale při správné péči se obě metody osvědčí a přinášejí dobré výsledky.

Řez pomerančovníku

Řez pomerančovníku je nezbytný k udržení správného tvaru a zdraví rostliny. Nejvhodnější dobou pro řez je časné jaro nebo podzim, kdy pomerančovník nemá aktivní růst. Pravidelným řezem odstraníte slabé nebo poškozené větve a podpoříte lepší cirkulaci vzduchu uvnitř koruny, což snižuje riziko vzniku plísní. 

Prořezání také pomáhá rostlině zaměřit svou energii na růst zdravých větví a tvorbu květů a plodů. Při řezu dbejte na rovnoměrný tvar a odstraňujte větve, které rostou dovnitř nebo kříží jiné větve. U menších pomerančovníků pěstovaných v nádobách se zaměřte na udržení kompaktního tvaru, aby rostlina dobře rostla a plodila i v omezeném prostoru.

Pomerančovník

Druhy a odrůdy pomerančovníku

Pomerančovník patří mezi stálezelené citrusy a zahrnuje různé druhy a odrůdy, které se liší chutí, vzhledem a způsobem využití. Nejznámějším druhem je pomerančovník čínský (Citrus sinensis), který produkuje sladké pomeranče vhodné pro přímou konzumaci i výrobu džusů. Z tohoto druhu vychází několik populárních odrůd:

• Valencia – tato odrůda je oblíbená pro šťavnatou dužinu a sladkou chuť, hodí se zejména na výrobu džusů.
• Navel – specifická odrůda bez pecek, s charakteristickým „pupečníkem“ na plodu. Je ideální pro přímou konzumaci.
• Krvavé pomeranče – odrůdy jako Tarocco nebo Moro se vyznačují sytě červenou dužinou a silnou, výraznou chutí s nádechem jahod a malin. Krvavé pomeranče mají také vyšší obsah antioxidantů.

Dalším významným druhem je pomerančovník hořký (Citrus aurantium), jehož plody jsou výrazně hořké a používají se spíše v marmeládách nebo pro výrobu esenciálních olejů. Tento druh je oblíbený také v tradiční medicíně a kosmetice díky svým silným aromatickým látkám.

Účinky pomerančů

Pomeranče jsou ceněné pro svůj bohatý obsah vitamínu C, který posiluje imunitní systém, podporuje zdraví kůže a přispívá k rychlému hojení ran. Obsahují také významné množství antioxidantů (např. flavonoidy a karotenoidy), které chrání buňky před oxidativním stresem a mohou snižovat riziko vzniku chronických onemocnění. 

Díky vláknině pomeranče podporují zdraví trávicího systému a pomáhají regulovat hladinu cukru v krvi. Mezi další živiny patří draslík, který je důležitý pro zdraví srdce, a kyselina listová, podporující nervový systém a růst buněk.

Na co využít pomerančovník

Pomerančovník nabízí využití jak ve své plodové části, tak i v listech, kůře a květech. 

• Plody pomerančovníku se konzumují čerstvé, využívají se k přípravě džusů, dezertů, marmelád a do různých pokrmů. 
• Kůra, bohatá na aromatické silice, se používá k výrobě přírodních éterických olejů, které nacházejí uplatnění v aromaterapii a přírodní kosmetice. Pomerančová esence z kůry má relaxační a povzbuzující účinky, často se přidává do masážních olejů a parfémů. 
• Z květů hořkého pomerančovníku se destilací získává esenciální olej neroli, který má výraznou, sladce květinovou vůni a používá se jako luxusní přísada do parfémů a péče o pokožku.

Přezimování pomerančovníku

Přezimování pomerančovníku v českém podnebí vyžaduje přizpůsobení podmínek, které imitují mírné zimy původního prostředí rostliny. V ideálním případě by měl pomerančovník přečkat zimu v chladné a světlé místnosti, kde se teplota pohybuje kolem 5–15 °C. Světlo je nezbytné i během zimních měsíců, proto je dobré jej umístit blízko oken nebo doplnit umělé osvětlení.

Přes zimu strom potřebuje méně zálivky, přičemž je důležité zabránit přemokření substrátu, které by mohlo vést k hnilobě kořenů. Zemina by měla mezi zálivkami mírně vyschnout. Hnojení v zimě obvykle není nutné, protože rostlina má období klidu a nepotřebuje tolik živin.

Je-li stromek v květináči a není možné ho přesunout do chladnějšího prostoru, může být ponechán v bytě, ale vyžaduje se zvýšená péče – dostatek světla a pravidelné rosení listů kvůli suchému vzduchu v interiéru.

Pomeranče v kuchyni 

Pomeranče jsou v kuchyni oblíbené pro svou sladkokyselou chuť, vůni a všestranné využití. Používají se jak čerstvé, tak v podobě šťávy nebo kůry. Najdou uplatnění v dezertech, jako jsou koláče, zmrzliny nebo marmelády, ale také v hlavních jídlech, kde skvěle doplňují chutě masa, zejména drůbeže. Pomerančová šťáva a kůra oživují saláty, omáčky a marinády a přinášejí do pokrmů svěžest.

Pomerančový koláč

Pomerančový koláč je lahodný dezert, který kombinuje jemně sladkou chuť s citrusovou svěžestí. Obvykle se připravuje z těsta obohaceného o pomerančovou šťávu a kůru, která dodává koláči intenzivní aroma a příjemnou chuť. Na povrch se často přidává pomerančový krém, který koláč zvláční a zvýrazní jeho citrusovou chuť. Tento dezert je skvělou volbou pro zimní měsíce, kdy pomeranče přinášejí svěží chuť do chladnějších dní.

Jak koláč připravit?
Ingredience:

• 200 g hladké mouky
• 150 g cukru
• 100 g másla (rozpuštěného)
• 2 vejce
• 2–3 lžíce pomerančové kůry
• 100 ml čerstvé pomerančové šťávy
• 1 lžička prášku do pečiva
• špetka soli

Předehřejte troubu na 180 °C. Vymažte a vysypte formu na koláč. Smíchejte mouku, prášek do pečiva a sůl. V jiné misce vyšlehejte vejce s cukrem, přidejte máslo, šťávu a kůru. Spojte suché a mokré ingredience, promíchejte do hladkého těsta. Nalijte do formy a pečte asi 30–35 minut, dokud není povrch zlatavý. Po vychladnutí lze koláč dozdobit pomerančovou polevou nebo šlehačkou.

Recept na pomerančovou zmrzlinu

Pomerančová zmrzlina je osvěžující pochoutka, která je oblíbená zejména v letních měsících. K přípravě domácí pomerančové zmrzliny stačí čerstvá pomerančová šťáva, cukr, smetana a mléko. 

Směs se nechá mírně zamrazit, poté se vyšlehá a opakovaně zamrazuje, aby zůstala krémová. Tato zmrzlina potěší lehkou chutí a vůní citrusů a lze ji podávat samotnou nebo s čokoládovou polevou či kousky ovoce.

Choroby a škůdci pomerančovníku

Citrusy jsou poměrně choulostivé rostliny, které podléhají různým druhům chorob, škůdců a jiných neduhů.

Houbové choroby

• Padlí – bílý povlak na listech, většinou na spodní straně, který může vést k deformacím listů a jejich opadávání. Pro prevenci je vhodné udržovat vzdušné prostředí a zalévat jen mírně. Léčba zahrnuje postřik fungicidem.
• Černá skvrnitost – napadá především plody, kde způsobuje černé skvrny a měknutí. Prevence spočívá ve správné péči o kořeny a vyhnutí se nadměrnému zalévání.

Virové choroby

• Tristeza – tento virus způsobuje blednutí listů a celkové chřadnutí rostliny. Tristeza je přenášena mšicemi, což ji činí obtížnou k eradikaci. Prevence zahrnuje pravidelnou kontrolu a odstraňování infikovaných částí.
• Psoriáza – projevuje se jako praskliny na kmeni a větvích. Tato choroba je neléčitelná, a proto je důležité dbát na kvalitu a zdravotní stav sazenic při výsadbě.

Škůdci citrusů

• Mšice – mšice napadají mladé listy a výhonky, sají šťávu z rostliny, což způsobuje zkroucení a deformaci listů. Prevence a léčba zahrnují odstranění mšic mechanicky nebo použití insekticidního mýdla.
• Puklice a štítenky – tito škůdci se objevují jako malé šupinky na listech a větvích. Parazitují na šťávě rostliny a mohou způsobit zpomalení růstu. Ošetření zahrnuje odstranění rukou nebo použití speciálních přípravků proti puklicím.
• Roztoči – tito drobní červení pavoučci způsobují skvrny a deformaci listů. Proti nim lze bojovat insekticidy nebo mýdlovými roztoky.