Author článku: Monika Břešťanská
Pěstovat si vlastní rajčata s sebou nese řadu výhod. A kdo už rajčata ze zahrádky ochutnal, tak ví, která je ta hlavní – je to jejich výborná chuť a vůně, kterou u kupovaných rajčat většinou nenajdeme. U vlastních plodů si také můžete být jistí, že nejsou chemicky ošetřené, a tak si na nich bez výčitek mohou pochutnat i vaše děti.
Pěstování rajčat není nikterak složité. Dobře se jim daří na záhonu, v truhlíku na terase i na balkoně. Existuje celá řada odrůd s různobarevnými plody rozličných tvarů. Vše, co od vás rostlina požaduje, abyste se rajčat dočkali, je komplexní péče od kořenů až po lístky. Pojďme se podívat, jak o ně pečovat, na co si dát pozor, a hlavně jak je zužitkovat v kuchyni – protože kvůli tomu je přece pěstujeme!
Jak pěstovat rajčata
Lilek rajče (Solanum lysopersicum) je vytrvalá bylina z čeledi lilkovitých, kam řadíme také například brambory, lilek černý, papriky nebo třeba tabák. Pro pěstitelské účely však rajčata nepěstujeme jako trvalky, ale jako jednoleté rostliny, jejichž plody sklízíme a konzumujeme. Plodem je dužnatá bobule obvykle červené barvy (u různých kultivarů může být i žlutá, oranžová, fialová a podobně).
Rajče jedlé pochází ze Střední a Jižní Ameriky, odkud je údajně dovezl ze svých cest Kryštof Kolumbus. Rostlina se dorůstá výšky až dva metry, nicméně celkový vzhled i rozměry se liší dle konkrétních odrůd. Listy jsou lichozpeřené a jemně chlupaté, světle zelené barvy.
Pěstování rajčat
Rajčata vysazujeme jako předpěstované rostliny s tmavě zelenými listy a bohatým kořenovým systémem. Takto učiníme od konce dubna do konce května, podle aktuálních teplot. Rostliny by měly stát na dobře prosluněném místě, aby plody rychle dozrávaly a byly sladké. Každá rostlina potřebuje vlastní oporu (kromě balkonových odrůd). Postačí vám jakákoliv tenčí tyčka, ke které stonek jemně přivážete provázkem.
Velmi důležitá je dobře prokypřená půda, aby měla rostlina silné kořeny a mohla tak přijímat více živin. S tím se pojí i přihnojování, které se u rajčat provádí se zálivkou přibližně jednou za 14 dní. Nesmíme zapomenout ani na dostatek vody. Zalévat bychom měli ve velkých vedrech i dvakrát denně, a to v době, kdy už nepálí slunce. Rajčata nezaléváme nikdy na list, ale přímo ke kořenům. Pokud nemají rostliny dostatek vláhy, jsou plody velmi nekvalitní, malé a praskají.
Pěstování rajčat v květináči
Mnoho kultivarů lze pěstovat v květináči. Dalo by se říct, že lidé se v nádobách snaží pěstovat snad všechny odrůdy. Zejména drobným keříčkovým a balkonovým druhům se v květináčích a truhlících daří velmi dobře. Při častém zaštipování tvoří kompaktní keříky, které nepotřebují oporu. V těchto podmínkách je však možné pěstovat i vyšší keříky. Těch ale dopřejeme „osobní“ květináč a tyč k podpoře, ke které stonek v několika místech přivážeme.
Hitem posledních let je pěstování rajčat „vzhůru nohama“. Jedná se o to, že se rostliny vysadí do speciálních závěsných vaků, které se pověsí například na strop balkonu, terasy nebo pergoly. Tyto vaky se klasicky naplní vhodným substrátem pro pěstování zeleniny a sazenice se zasadí vzhůru nohama, přičemž na spodní straně vaku je pro ni otvor.
Nádoby pro pěstování rajčat obráceně si ale můžete vytvořit i sami. Stačí udělat menší díru do dna závěsného květináče a máte hotovo. Výhodou tohoto způsobu pěstování je méně starostí okolo rostlin – nemusíte je okopávat, zbavovat plevele, jsou více chráněni proti škůdcům, na listech a plodech se nedrží přebytečná voda způsobující plísně a vzhledem k tomu, že jsou plody lépe vystaveny slunci, dočkáte se úrody dříve.
Pěstování rajčat ze semínek
Rajská jablka si můžeme předpěstovat i sami doma ze semínek. Je to velmi jednoduché, semena klíčí dobře a jsou snadno k dostání v každém zahradnictví, hobby marketu i internetovém obchodě s osivy. Pro předpěstování sazenic si nejdříve opatříme vhodné nádoby. Těmi mohou být i obyčejné kelímky od jogurtů, pro více semen se pak hodí sadbovače nebo papírové krabičky od vajec.
Zvolené nádoby si naplníme vhodným substrátem přímo pro rajčata nebo pro klíčení semen. Semena sadíme po dvou až třech kusech asi centimetr pod povrch. Zeminu zvlhčujeme pouze rozprašovačem, protože jsou drobná a mohla by se vyplavit. Ke klíčení potřebují rajčata poměrně vysokou teplotu (ideálně 22-25 °C), takže je umístíme na okenní parapet v blízkosti topení. Setí by mělo probíhat již během března, aby byly sazenice do května dostatečně silné na přesazení do záhonů.
Pěstování rajčat na zahradě
Rostliny potřebují slunné stanoviště, jinak budou plody pomalu dozrávat a nebudou mít plnou chuť. Nadzemní část rostliny vyžaduje minimální vlhkost, zatímco zemina musí být neustále zalitá, jinak hrozí uvadnutí. Protože je rajče velmi náchylné k plísňovým chorobám, nikdy jej nezaléváme přes list a jednotlivé keře umísťujeme dostatečně daleko od sebe, aby se v porostu vlhkost příliš nedržela.
Rajčatům se výborně daří ve skleníku nebo fóliovníku. Zde na rostliny neprší, takže je vlhká pouze půda, a jsou více chráněné před škůdci. Nemáte-li skleník, můžete rajčata zasadit co nejblíže k domu, například pod přesah střechy. Pamatujte však na to, že musejí být na jižní straně, protože jen tak jim lze zajistit dostatek slunce.
Jak zasadit rajčata
Před přesazením do záhonu je dobré sazenice postupně otužovat. Rajčata nejsou mrazuvzdorná, proto je přesazujeme až na konci května po „zmrzlých mužích“. Pokud je riziko pozdních mrazíků, musíme sazenice přikrýt netkanou textilií. Pokud sázíme tyčková rajčata, kdy je keř vysoký a stonek nevětvený, umístíme do substrátu kolík. Na jižní stranu od něj vyhloubíme jamku, do které přidáme kompost a zalijeme vodou. Poté umístíme rostlinu s celým kořenovým balem dostatečně hluboko, aby kořínky nečouhaly ze země ven.
Důležité je dodržovat vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami, protože tím lze předcházet řadě onemocnění. U keříčkových rajčat je spon 50×60 centimetrů, u tyčkových 50×90 cm, a pokud pěstujete divoká plazivá rajčata, měl by být spon až 50×90 centimetrů.
Hnojení rajčat
Rajčata jsou náročná na živiny. Před vysazením do záhonu jamku vystýláme vrstvou kompostu. Protože budeme plody jíst, měli bychom během vegetační doby používat co nejšetrnější hnojiva. Rajčata milují dusík a draslík, proto se často k vyživení používají slepičince nebo chlévský hnůj. Existují však i poměrně šetrná průmyslová hnojiva přímo na rajčata a papriky; ty se však doporučují použít pouze tehdy, kdy rostlina viditelně postrádá nějakou z živin, které se jí pravděpodobně z organického hnojiva nedostává.
Kvetoucí rajčata
Kvetení probíhá postupně od května až do října. Květenstvím je vijan, který nese tři až dvacet květů. Ty mají žlutou až zlatavou barvu a poměrně nevýraznou vůni. Když odkvétají, můžeme v jejich středu již pozorovat drobnou zelenou bobuli, ze které bude za několik dní zralý plod.
Jak stříhat rajčata
Rajčata se zaštipují a vylamují. Vylamování bočních výhonů se provádí pouze u tyčkových odrůd. Provádíme jej tak, že necháváme růst ten nejsilnější výhon, a všechny ostatní postupně odlamujeme. Důležité je vylamování provést, když je ještě sazenice poměrně malá, maximálně o 15 centimetrech, protože později již dochází k velkým ranám na stonku, které mohou začít plesnivět. Listy a vijany s květy však na rostlině necháváme!
Jak sušit rajčata
Sušené plody jsou výborné pro použití v kuchyni. Jsou k dostání v oddělení lahůdek v marketech, nicméně pokud pěstujete svá rajčata na zahrádce, není důvod tuto pochoutku kupovat. K sušení jsou vhodné velmi zralé až přezrálé plody. Ty sklidíme, omyjeme, dobře osušíme a zbavíme všech stopek. Poté je rozkrojíme na čtvrtky. Můžete je zbavit i vnitřní měkké dužiny se semínky, urychlí to sušení, ale není to nutné.
K vysušení používáme ideálně sušičku na ovoce, můžeme ale využít i troubu. Rajčata na plát umístíme vedle sebe tak, aby se nepřekrývala. Nastavíme teplotu 60-80 °C a po 6 až 8 hodinách je zkontrolujeme. Pokud používáme troubu, musíme dvířka nechat mírně otevřená, aby mohla unikat vlhkost (do dvířek stačí dát třeba vařečku). Dobře usušená rajčata jsou ještě měkká a vláčná, po zmáčknutí už z nich však nevytéká žádná tekutina.
Sušená rajčata musíme vhodně uskladnit. Nejčastěji se používá olivový olej, kterým se plody naskládané do uzavíratelné sklenice zalijí. Výhodou tohoto skladování je, že si lze rajčátka dochutit například bylinkami nebo česnekem. Výborně se hodí bylinky italské – například oregano či bazalka.
Rajčata
Odrůdy rajčat
Zatímco druh rajčete z hlediska botanického je jen jeden, odrůd jsou stovky. Není tedy v našich silách je zde všechny vyjmenovat, proto si uvedeme pár těch nejoblíbenějších a nejzajímavějších kultivarů, které lze na našich zahradách i balkonech pěstovat.
‚Minibell‘ – drobná keříčková odrůda, vhodná k pěstování v nádobách. Je poloraná, plody jsou drobné a červené.
‚Vilma‘ – tato odrůda patří opět mezi balkonové kultivary. Liší se však tím, že nasazuje plody o něco dříve.
‚San Marzano‘ – plody jsou velmi neobvyklých tvarů jakoby „zkroucené“. Nejčastěji je pěstovaná v Itálii, s přehledem však prospívá i u nás, je ale lepší ji pěstovat ve skleníku. Zralé plody jsou sytě červené a velmi sladké.
‚Roma‘ – další tyčková odrůda s podlouhlými plody, která je oblíbená v Itálii. Rajčata jsou měkká, sladká a velmi chutná. Hodí se na vaření, sušení i přípravu zavařenin či kečupů.
‚Divoké zlaté‘ – zástupce divokých odrůd, o které se prakticky nemusíte starat. Je velmi odolná, nepotřebuje oporu ani okopávání. Plody mají žlutou barvu a jsou velmi drobné, asi o velikosti angreštu.
‚Homer‘ – tato keříčková odrůda je oblíbená pěstiteli, kteří chtějí rajčata zavařovat. Hodí se k pěstování v záhonech i ve větších květináčích.
‚Tumbling Tom Red‘ – kultivar vyšlechtěný pro pěstování v závěsných květináčích, nebo k pěstování vzhůru nohama. Plody jsou červené, varianta ‚Tumbling Tom Yellow‘ má plody žluté.
‚Pedro F1‘ – poměrně nedávno vyšlechtěná tyčková odrůda, která se těší velké oblibě. Je ideální k pěstování ve skleníku či fóliovníku, jejíž plody jsou chutné, červené, a navíc je možné je skladovat až 3 týdny.
‚Uragan‘ – tato tyčková odrůda je jednou z nejranějších, které lze pěstovat. Plody mají však tendenci praskat.
‚Start F1‘ – jsou klasická „česká“ domácí rajčata, tak jak je znáte od babičky ze zahrádky. Potřebují oporu, jsou středně raná, a plody jsou kulaté, hladké a červené.
Účinky rajčat
Rajčata jsou nepochybně velmi zdravou potravinou. Zdravotnické organizace doporučují jich zkonzumovat nejméně 15 kilogramů ročně. Jaké mají rajská jablíčka na lidský organismus účinky?
- působí antioxidačně a snižují množství volných radikálů v těle
- podporují činnost ledvin
- působí močopudně
- díky vysokému obsahu vitamínu C podporují imunitní systém
- obsahují celou řadu vitamínu, minerálů a stopových prvků, například celý B-komplex, vitamín C, A, E, vápník, fosfor, železo, měď, draslík a jód.
- chrání organismus před rakovinným bujením
- pomáhají pročistit střeva a působí proti zácpě i nadýmání
- podporují krvetvorbu a pomáhají zachovat vitalitu nehtů, vlasů i pokožky
Na co využít rajčata
- k přímé konzumaci za syrova
- na zavařování
- k přípravě různých tepelně upravených pokrmů
- k sušení
- k nakládání v oleji
- k výrobě kečupu
Přezimování rajčat
Většina zahrádkářů pěstuje rajče jako jednoletou rostlinu, což se také doporučuje. Nicméně tato rostlina je od své podstaty trvalka, takže někteří pěstitelé experimentují i s jejím přezimováním a víceletým pěstováním. Pokud to chcete vyzkoušet také, budete muset rajčatům vytvořit speciální podmínky. Nejlepší je pěstování ve vytápěném skleníku s dobře propustným sklem pro světlo. Teplota nesmí klesnout pod 20 °C, nicméně aby vám rostliny plodily i v zimě, musí mít okolí alespoň 25 °C. Nezapomínáme ani na pravidelné hnojení a zálivku.
Rajčata v kuchyni
Rajčata jsou nezbytnou součástí letních receptů. Své uplatnění najdou v salátech, polévkách, předkrmech i hlavních chodech. Příprava těchto pokrmů není nijak náročná a zvládnou ji i začátečníci.
Rajčatová polévka
V hrnci zpěníme na troše olivového oleje jednu nadrobno nakrájenou střední cibuli a dva utřené stroužky česneku. Přibližně půl kila rajčat spaříme, oloupeme, nakrájíme a přidáme do hrnce. Zalijeme je 500 ml zeleninového vývaru, osolíme, opepříme a vaříme asi 20 minut. Poté polévku dobře rozmixujeme, vmícháme nasekané lístky čerstvé bazalky a podáváme s opečenou bagetkou.
Lehký rajčatový salát se sýrem
Rajčata, jarní cibulku, tvrdý sýr a kvalitní šunku nakrájíme na kostičky a vložíme do mísy. V menší misce připravíme dresink z kelímku selského bílého jogurtu, lžičky majonézy, soli a pepře. Vše dobře promícháme a necháme alespoň hodinu odležet v lednici. Salátek podáváme jako přílohu ke grilovaným masům nebo servírujeme jen tak s pečivem.
Italská omáčka na těstoviny i pizzu
Přibližně půl kila rajčat si spaříme, oloupeme a nakrájíme na velmi jemné kostičky. Na olivovém oleji podusíme jednu nadrobno nakrájenou cibuli, a poté k ní rajčata přidáme. Vmícháme tři lžíce rajského protlaku a směs necháme vařit. Pokud rajčata pustí málo šťávy, nebojte se směs podlít vodou nebo vývarem. Nakonec omáčku osolíme, opepříme a vmícháme dva stroužky lisovaného česneku a jemně nasekané lístky bazalky a tymiánu.
Choroby rajčat
Lilek rajče je rostlina poměrně náchylná k různým chorobám a napadením škůdci. Mezi ty nejběžnější patří plíseň bramborová, která zprvu projevuje šedozelenými skvrnami, které později zhnědnou. Při nedostatečném ošetření pak usychá celá rostlina. Není však nutné používat jen chemii. Postačí i bylinný výluh ze šalvěje.
Mezi velice časté nevítané návštěvníky nejen na rajčatech patří mšice. Tento drobný hmyz nejenže svým sáním poškozuje veškeré orgány rostlin, ale také přenáší různá virová onemocnění. Dnes již existuje plno ekologických přípravků, které mšice zahubí už po první dávce. Pokud byste i přesto chtěli využít babských rad, dobře vám poslouží lógr z kávy vysypaný na záhonu kolem rostlin.