Author článku: Monika Břešťanská
Rozmarýn lékařský – tento stálozelený dřevitý keř se vyznačuje jedinečným osvěžujícím aroma, díky kterému se hojně využívá jako koření, zejména pak ve středomořské kuchyni. To ale není vše, co tato bylinka umí. Rozmarýn je totiž proslulý také svými léčivými schopnostmi, a kromě toho se jeho rostliny perfektně vyjímají na každé zahradě. V následujících řádcích se dočtete vše, co potřebujete o rozmarýnu vědět k jeho úspěšnému pěstování i následnému zpracování.
Jak pěstovat rozmarýn
Rozmarýn je velice odolná bylina, která přežije i „horší pěstitele“. Jeho pěstování tedy není vůbec složité, avšak při správné péči se dočkáte i dvoumetrového keře, který provoní celou vaši zahradu.
Pěstování rozmarýnu
Rozmarýn potřebuje ke svému růstu lehkou, spíše písčitou, a hlavně dobře propustnou půdu. Nesnáší totiž vlhkost, takže zemina, která zadržuje velké množství vody, se pro tuto bylinu rozhodně nehodí. Jedná se původem o středomořskou rostlinu, proto také miluje slunce. Umístěte rozmarýn na místo, které je slunci vystaveno po celý den.
Pěstování rozmarýnu v květináči
Rozmarýn lze pěstovat také doma v květináči. Výhodou pak je, že si rostlinu můžete v létě přenést z bytu na terasu či balkón, a v zimě zase hezky zpátky, aby ji v klidu přečkala. Pro pěstování v květináči platí stejná pravidla – lehká a dobře propustná půda a slunné teplé místo. Rostlinu v květináči zalévejte až tehdy, kdy je zemina úplně vyschlá. Přelévání rozmarýnu škodí, půda nesmí být přemokřená a květináč by rozhodně neměl stát ve vodě. Myslete také na to, že pokud máte rozmarýn zasazený v nádobách, svou výškou se k běžným dvěma metrům určitě nepřiblíží.
Tip: Vhodný květináč pro pěstování rozmarýnů si můžete vbrat zde.
Pěstování rozmarýnu ze semínek
Pěstování ze semen je u rozmarýnu spíše výjimečné. Většinou se totiž množí řízky, nebo se kupují již předpěstované sazenice. Nicméně pokud jste se rozhodli, že si jej z drobných semínek vypěstujete, vysejte je již v únoru přímo do výsevního substrátu. Teplota by neměla být nijak vysoká, proto je umístěte nejlépe za okno, nebo do skleníku. Ideální je rozmezí mezi 15-18 °C. Vypěstovat životaschopnou sazeničku pak trvá přibližně 2-3 měsíce. Po této době se rostlinky přesazují do větších nádob a umístí se ven. Velkou výhodou generativně množených rostlin je jejich odolnost a zdraví.
Pěstování rozmarýnu na zahradě
Rozmarýn je samozřejmě možné pěstovat také na zahradě. Na slunci a v teplém počasí se mu daří skvěle, nicméně v záhonu by během zimy nemusel přežít. Nevytahujte proto rostlinu z nádoby a vsaďte ji do záhonu i s ní. Okraje květináče by měly být v úrovni země. Takto pěstovanou rostlinu je pak možné na zimu bez problémů vyjmout a umístit do skleníku nebo do interiéru. V oblastech, kde panují velmi mírné, a hlavně suché zimy, je možné rozmarýn pěstovat přímo v zemi. Ideálním stanovištěm jsou skalky na slunném místě.
Pěstování rozmarýnu doma
V případě, že pěstujete rozmarýn pouze doma, zasaďte jej do vhodného substrátu a nádobu s rostlinou umístěte na ten okenní parapet, na který svítí slunce během dne nejdéle. Jelikož není rozmarýn v interiéru vystaven dešti, je dobré rostlinu dvakrát do měsíce osprchovat. Jindy však na listy nekropíme, abychom předešli houbovým chorobám.
Jak zasadit rozmarýn
Jestliže si pořídíte již předpěstovanou sazenici, je její zasazení velice jednoduché. Do záhonu jej sadíme včetně nádoby, aby bylo možné rostlinu zazimovat. Pokud však víte, že teploty v oblasti vašeho domova neklesají hluboko pod nulu a sníh jste viděli naposledy před 10 lety, můžete jej klidně zasadit do záhonu přímo, bez květináče. K sázení vlastních sazeniček vypěstovaných ze semen přejděte tehdy, když jsou dostatečně silné a mají vyvinutý kořenový systém. Opět sadíme buďto do připraveného květináče, do skleníku či na záhon.
Hnojení rozmarýnu
Během léta hnojíme rostlinu přibližně jednou za 14 dní. Vybírejte spíše organická hnojiva, nejlépe v bio kvalitě. Snítky rozmarýnu totiž budete hojně využívat v kuchyni. Není tedy vhodné hnojit „chemií“. Ideální jsou hnojiva tekutá, která se přidávají do vody a aplikují se spolu se zálivkou.
Tip: Vhodná hnojiva na rozmarýn lze pořídit zde.
Množení rozmarýnu
Kromě semen, která jsou velice drobná a sami je z rostliny nejspíše sbírat nebudete, se dá rozmarýn velice dobře rozmnožit pomocí vrcholových řízků. Na jaře seřízneme větvičky šikmo, přibližně 15 cm od vrchu, a dáme do vody, kde zakoření. Poté sadíme do vhodné zeminy a o řízky pečujeme tak, jak jsme zvyklí u mateřské rostliny.
Kvetoucí rozmarýn
Rozmarýn lékařský patří do čeledi hluchavkovitých. Jeho květy jsou tedy tvarem velice podobné těm od hluchavek. Barva je bílá až světle nachová. Kvítky se pak tvoří na konci jara a začátkem léta. Pokud vám rozmarýn vykvete, nemějte obavy, rostlina po odkvětu neuhyne.
Jak stříhat rozmarýn
Pomocí stříhání a zaštipování lze z rostlinek tvořit krásné bonsaje nebo „stromky“ na kmínku. Velkou výhodou je, že všechno, co z rostliny odstřihnete, můžete také využít. Tvarování rozmarýnu je velice jednoduché. Stačí vám k tomu malé nůžky, kterými se oddělují vrchní části větviček. Takto konejte během celého roku. Dobře opracovávaný rozmarýn dorůstá poměrně rychle.
Jak sušit rozmarýn
Základní informace o sušení rozmarýnu se vám při jeho pěstování určitě budou hodit. Jeho chuť a vůně totiž nejvíce vynikne právě když se usuší. V čerstvém stavu je jeho aroma jemnější. Sklízet tedy můžeme po celý rok. Ustřižené větvičky sušíme ve stínu při teplotě okolo 30 °C. Použít můžeme celé snítky, nebo jen lístky. Suchá dřívka rozhodně využijte místo špejlí při grilování – dodají masu skvělou chuť. Sušený rozmarýn uchováváme na chladném a temném místě, ideálně v uzavřené skleněné nádobě.
Vše o rozmarýnu
Druhy rozmarýnu
Rod rozmarýnů má velmi málo zástupců. Samozřejmě sem patří rozmarýn lékařský (salvia rosmarinus), o kterém je řeč také v tomto článku. Dále sem řadíme také většinou planě rostoucí druhy Salvia jordanii a Salvia granatensis.
Účinky rozmarýnu
Rozmarýn je bylina mnoha pozitivních účinků na lidské tělo. Obsahuje totiž velké množství silic, flavonoidů, tříslovin a různých kyselin. Zde je výčet nejdůležitějších účinků, pro které se využívá v léčitelství, kosmetice a aromaterapii:
- Zlepšuje stav mastné a aknózní pleti
- Napomáhá při správném trávení tím, že zvyšuje tvorbu žaludečních šťáv a zlepšuje vylučování žluče
- Podporuje správnou funkci jater
- Je nápomocen při nadýmání
- Funguje jako prevence před rakovinným bujením
- Snižuje pocity únavy, zároveň však příjemně uklidňuje (zejména při aromaterapii)
- V případě nízkého krevního tlaku se konzumace rozmarýnu podílí na jeho zvýšení
- Má antibakteriální a antiseptické účinky, pomáhá při rýmě a nachlazení, nebo při zánětech a revmatu
- Díky podpoře prokrvení pánevního dna se užívá také při problémech s početím
Rozmarýn jako koření
Právě ve formě koření se rozmarýn využívá nejčastěji. Jeho výrazné příjemné aroma a jemná chuť skvěle doplňují pečená i grilovaná masa nebo brambory. Jako koření lze tuto bylinku využít jak v čerstvém, tak v sušeném stavu. Sušený rozmarýn má výraznější vůni i chuť, využívají se zejména jeho lístky, ale i celé snítky, dřívka, nebo se mele na jemný prášek, jenž ocení ti, kterým kousky koření v jidle vadí.
Na co využít rozmarýn
Na základě výše uvedeného se tedy rozmarýn hojně užívá v medicíně a léčitelství, také v aromaterapii, kosmetice a v kuchyni. Připravuje se z něj léčivý čaj i víno, tinktura nebo se lisují esenciální oleje.
Přezimování rozmarýnu
V předchozím textu jsme se již dozvěděli, že rozmarýn je třeba zazimovat. Rostlina je to sice poměrně odolná, vydrží mírné mrazy, co jí však vadí je zvýšená vlhkost během zimy. Jestliže máte bylinu natrvalo v záhonu, doporučuje se na zimu přikrýt textilní fólií. Dejte však pozor, aby se na textilii nedržel sníh – jeho váha i vlhkost by mohly rostlině uškodit. Nejlepším řešením je umístit rozmarýn do skleníku nebo do interiéru. V tomto případě jej však musíme pěstovat v nádobě. Tu během pozdního podzimu umístíme dovnitř a rozmarýnu snížíme zálivku. Ideální je jej přes zimu pouze rosit rozprašovačem. Okolní teplota pro přezimování by měla být přibližně 10 °C. I v zimním období potřebuje rozmarýn světlo. Nejlépe se mu tedy bude dařit na okenním parapetu. Na jaře, když odejdou poslední výrazné mrazy, můžeme rostlinu opět umístit ven.
Rozmarýn v kuchyni
V kuchyni se rozmarýn využívá zejména jako koření. Hodí se k masu, pečeným bramborám, do omáček a polévek, nebo třeba do salátů. Z rozmarýnu se také připravuje léčivé víno a čaj.
Rozmarýnové brambory
Zvolenou porci brambor oloupeme a nakrájíme na kostky. V míse smícháme olivový olej, mořskou sůl a hrst rozmarýnových lístků. Do této směsi pak vmícháme nakrájené brambory. Troubu si rozehřejeme na 200 °C a brambory rozprostřeme na plech vyložený pečícím papírem. Brambory pečeme do změknutí a podáváme nejlépe s grilovaným masem.
Rozmarýnové kuře
Do skleněné zapékací mísy vložíme několik plátků másla. Na ty položíme omyté a osušené kuře, které dobře nasolíme, posypeme sladkou mletou paprikou a hrstí sušených lístků rozmarýnu. Troubu vyhřejeme na 180 stupňů a kuře pečeme přikryté asi 45 minut. Poté víko odklopíme, kuře podlijeme vodou a necháme ještě 20 minut dopéci.
Rozmarýnové víno
Víno z rozmarýnu je léčivé a využívá se například při léčbě nízkého krevního tlaku. Užívat by se mělo asi 50 ml vína denně. Připravíme jej tak, že do půl litru zvoleného bílého vína dáme na týden louhovat asi 75 g rozmarýnu. Ten následně odstraníme a víno je ihned připraveno ke konzumaci.
Rozmarýnový pstruh
Velmi jednoduchý recept na lehký letní oběd nebo večeři. Chlazeného vykuchaného pstruha osolíme hrubozrnnou solí, naplníme plátky citronu a alespoň třemi snítky rozmarýnu. Na pánvi rozpustíme máslo a pstruha z obou stran osmahneme. Přitom jej stále poléváme máslem a výpekem z pánve, aby bylo maso pěkně šťavnaté. Podáváme s pečivem nebo vařeným bramborem.
Čaj z rozmarýnu
Z rozmarýnu se také připravuje čaj, kterým se mohou léčit některé z výše uvedených zdravotních obtíží. Na čaj budeme potřebovat lžičku sušených či čerstvých lístků, které zalijeme 250 ml vroucí vody. Nápoj necháme 10 minut louhovat, přecedíme a můžeme vypít. Rozmarýnový čaj se užívá dvakrát až třikrát denně, dokud potíže neustoupí.
Choroby rozmarýnu
Rozmarýn je velmi náchylný k houbovým chorobám. Ty se vyznačují zejména bílým povlakem na listech. Takovéto části rostliny jsou pak nepoživatelné. Nejlepší řešení je těmto nemocem předcházet. Bylinu je třeba zalévat do zeminy či do misky, nikoliv na listy. Dalším neduhem, kterým rozmarýn trpí, je uhnívání kořenů. To je zapříčiněno přemokřením půdy. Rozmarýn nesmí stát ve vodě ani v permanentně mokré zemině. Se zálivkou počkejte až na chvíli, kdy je půda úplně vyschlá.