Růže

Author článku: Monika Břešťanská

Růže, královny zahrad, jsou oblíbenou volbou zahradníků po celém světě. Tato nádherná a vůněmi bohatá rostlina přináší život a eleganci každé zahradě. Pěstování růží však může být pro některé náročné, protože vyžaduje specifické znalosti a dovednosti. V tomto článku vám představíme vše, co potřebujete vědět o pěstování růží – od výběru správné odrůdy až po péči a řezání. 

Jak pěstovat růže

Růže (Rosa) jsou jednou z nejznámějších a nejoblíbenějších rostlin na světě. Patří do čeledi růžovitých, která je velmi obsáhlá a najdeme zde také například ovocné stromy jako je jabloň či broskvoň, ale také jahodníky nebo muchovník. Tyto rostliny známé svými nádhernými květy a charakteristickou vůní. 

Existuje více než 100 druhů růží a mnoho dalších kultivarů a odrůd, které se liší velikostí, tvarem, barvou a vůní květů. Květy růží mají různé tvary a barvy, včetně červené, růžové, bílé, žluté a oranžové. Mohou být jednoduché nebo plné, a většinou mají charakteristickou vůni. 

Listy růží jsou složené z několika menších lístků, které mohou být hladké nebo častěji zoubkované. Některé druhy mají listy s jemnými trny, zatímco jiné mají trny výraznější, nicméně právě trny jsou pro tuto květinu typické.

Jedná se většinou o keře, existují však i druhy a odrůdy plazivé a liánovité. Výška samotných keřů či jejich tvar závisí na konkrétním druhu a kultivaru. Růže jsou původem z Eurasie, ale díky kultivaci a pěstování jsou rozšířeny po celém světě. Nejvíce se vyskytují v mírném podnebném pásu.

Tyto rostliny vyžadují dobře odvodněnou půdu a slunné stanoviště. Jsou relativně nenáročné na péči, ale pravidelná zálivka a hnojení přispívají k zdravému růstu a bohatému kvetení. Mohou však být náchylné k různým chorobám a škůdcům, včetně plísní, mšic, svilušek a roztočů. Správná péče, pravidelná kontrola a včasná intervence jsou klíčové pro udržení zdravých rostlin.

Růže mají velký význam v kultuře, literatuře, umění a symbolice. Jsou často spojovány s láskou, romantikou a krásou. Jsou také tradičním symbolem mnoha zemí a organizací. Květina má i praktické využití. Z jejich plodů, nazývaných šípky, se vyrábí džemy, sirupy a čaje. Z květů se destilací získává růžová voda a růžový olej, které se používají v kosmetickém průmyslu a v aromaterapii. Své uplatnění našly růže, či spíše jejich plody také v lidové i moderní medicíně.

Pěstování růže

Růže nejsou úplně nenáročné rostliny, nicméně záleží na konkrétním druhu a kultivaru. Největší péči potřebují samozřejmě šlechtěné odrůdy pěstované v okrasných zahradách. Naopak téměř bezúdržbové jsou divoké formy růže šípkové. 

Obecně bychom mohli vycházet z následujících potřeb tohoto druhu – růže potřebují dobré prosvětlení, nejméně šest hodin přímého slunce denně je ideálních. Neméně důležitá je dobře odvodněná, a zároveň výživná půda. Výsadba se provádí na jaře nebo na podzim. 

Tyto květiny potřebují dostatek vody, zvláště během suchých období. Ale pozor na přelévání, které může vést k hnilobě kořenů. Nezbytné je i správné a pravidelné hnojení, řez a ochrana před škůdci a chorobami.

Pěstování růže v květináči

Pěstování růže v květináči je skvělou možností, pokud nemáte k dispozici zahradní plochu nebo chcete mít růže na terase, balkoně či v interiéru. Pro pěstování v květináčích volíme vhodné kultivary, tedy růže zakrslé, trpasličí a skalkové.

Ne všechny nádoby jsou pro výsadbu ideální. Květináč musí být dostatečně prostorný, aby umožnil umístění drenážní vrstvy z keramzitu na dně – díky tomu předejdeme přemokření půdy a s tím spojeným problémům. Přes tuto vrstvu umístěte textilní podložku, která propouští vodu, a poté do nádoby přidejte trochu půdy určené pro pěstování růží.

Při sázení růže dejte pozor, aby kořeny nebyly ohnuté. Doplňte substrát až těsně pod okraj nádoby.

Nezapomeňte na důkladné zalévání a hnojení růže. Asi po dvou letech je nutné růži přesadit. Vezměte tedy větší květináč, vytáhněte rostlinu i s kořenovým balem, mírně s ní zatřeste, aby přebytečná zemina opadala a vložte ji do většího květináče vybaveného opět drenáží a částí nové zeminy. Po výsadbě ještě zkraťte výhony – to rostlinu hezky zmladí a podpoří růst nových výhonů.

Pěstování růže ze semínek

Pěstování růží ze semínek je možné, ale je třeba mít na paměti, že výsledné rostliny nemusí být zcela identické s mateřskou rostlinou (pokud jste získali semena z konkrétní odrůdy). Růže se často rozmnožují vegetativně, což zajišťuje genetickou konzistenci mezi novými rostlinami. Pěstování růží ze semínek ale může být zábavným experimentem, takovým “překvapením”. 

Jak tedy na to?

Nejprve budete potřebovat semena. Ta získáte buďto z původních rostlin, tedy konkrétně z šípků, nebo zakoupením v zahradnictví. V druhém případě je výraznější šance, že bude rostlina stejná jako očekáváte.

Máte-li semena s šípků, vyjměte je z dužiny, nechejte několik dní usušit. Semena růží mohou mít tvrdou vnější skořápku, která může potřebovat nějakou formu stratifikace (chladného období), aby se podpořilo klíčení. To můžete provést například tak, že semena na několik týdnů umístíte do vlhkého prostředí v chladničce. Stratifikace může napodobit přirozené podmínky, kterým by semena v přírodě čelila. Semena zakoupená v zahradnictví již samozřejmě tímto procesem prošla. 

Poté připravte vhodný substrát ke klíčení a semena vysévejte přímo do půdy v květináčích. Půdu udržujte vlhkou a teplou, semena vyklíčí za několik týdnů.

Pěstování růže na zahradě

Při pěstování růží v zahradě postupujeme stejně jako v jiných případech, tedy dle rad a tipů uvedených v našem článku. 

Růže můžeme venku pěstovat nejen v nádobách, ale také přímo v záhonech. Z těchto krásných květin vytvoříte pečlivě udržovaný kvetoucí záhon, ale i živý plot, popínavé dekorace nebo zkrášlíte trávník solitérní výsadbou. 

Pěstování růže doma

Růže v květináčích lze samozřejmě pěstovat i v interiéru, nicméně květinám se doma nedaří příliš dobře. Důvodem je zejména nedostatek slunečního svitu, jelikož růže preferují plně slunné stanoviště. Je-li to možné, přesuňte hned na jaře květináč s rostlinou na balkon či okenní parapet orientovaný na jižní stranu.

Jak zasadit růži

Před výsadbou záhon vždy dobře prohnojte, ať už je půda jakákoliv. Použijte například kompost, s čerstvým hnojem může být problém – některé rostliny jej nesnesou a může spálit kořeny.

Poté si připravte samotné sazenice – začněte tím, že odstraníte nadbytečné výhony. Zbývající výhony zkrátíte na 2-3 očka. Odstraňte také poškozené kořínky a ostatní zkraťte přibližně na polovinu. Poté namočte sazenice do vody v kbelíku na 12 až 24.

Mezi tím si v prohnojené půdě připravíme jámy – jejich velikost se odvíjí od velikosti sazenice i od toho, zda vysazujeme s kořenovým balem či prostokořenné. Důležité je, aby byly všechny kořeny uvnitř a příliš se neohýbaly. Místo štěpu sazenice musí být asi 3 až 5 centimetrů pod povrchem. 

Různé druhy růží vyžadují různé postupy výsadby a vhodné umístění. Pnoucí růže by měly být vysazovány podél zdí nebo pergol, zatímco růže do volné půdy by měly být umístěny do samostatných záhonů či jako solitéry. Velkokvěté kultivary potřebují vzdálenost mezi sebou 34-45 cm, zatímco stromkové odrůdy vyžadují rozestupy 80-100 cm. Pnoucí růže by měly být vysazovány alespoň 1-2 metry od sebe.

Hnojení růže

Růže hnojíme hlavně na jaře a v létě. V srpnu již dávku snižujeme a koncem srpna s přihnojováním končíme úplně. Pokud bychom v něm pokračovali, růže by stále vytvářely nové mladé výhony, které by nám vymrzly a mohlo by tak dojít k poškození celé rostliny. 

K výživě květin používáme vícesložková minerální či organicko-minerální hnojiva, ideálně ta přímo určená těmto rostlinám. 

Množení růže

Růže lze množit dvěma základními způsoby – generativně pomocí semen (neefektivní, viz výše) a vegetativně. Druhý způsob ještě můžeme rozdělit na několik dalších metod. 

Tou nejběžnější je řízkování. Rostliny poměrně dobře zakořeňují, stačí tedy odebrat mladý výhon, spodní část potřít kořenovým stimulátorem a zapíchnout do květináče s písčito-hlinitou půdou. Řízky odebíráme na podzim a nádoby s nimi skladujeme před zimu v prostorách, kde nehrozí mráz (například ve skleníku a podobně, případně mladé řízky chráníme skleněnou lahví a mulčem).

Mezi další metody patří například odnožování, které provádíme pouze u odnožujících druhů, očkování či hřížení.

Kvetoucí růže

Květy jsou obvykle oboupohlavné, rostou samostatně nebo v jednoduchých až někdy bohatých květenstvích. Většinou mají mnoho tyčinek a pestíků, přičemž některé mají tyto části spojeny do jednoho sloupku, zatímco u jiných tvoří jakousi hlavičku na spodním části květu. Semeník je umístěn nízko a tvoří češuli s mnoha volnými plodolisty. Květy jsou opylovány hmyzem, který získává pyl a někdy i nektar.

Velikost květů se pohybuje od 2 do 10 centimetrů, a u některých vyšlechtěných odrůd mohou být ještě větší. Květy mají obvykle pět okvětních lístků (kultivary mnohdy více), které mohou mít různé tvary a barvy. Barva květů divoce rostoucích druhů je nejčastěji růžová, bílá nebo fialově červená, ale existují také žluté druhy. Kulturní odrůdy růží mají širokou škálu barev díky křížení a šlechtění.

Plod růže, který známe jako šípek, není vlastním ovocem. Je to souplodí malých nažek uzavřených v češuli. Šípky mohou mít různý tvar a barvu, často jsou červené, ale mohou být i zelené, černé, hnědé, oranžové nebo žluté. Šípky jsou potravou pro některé živočichy, kteří po pozření pomáhají šířit semena Pro výsev je často nutné semena stratifikovat, což znamená, že je nejprve musí projít obdobím chladu.

Modré květy nejsou přirozené – ačkoliv se vědci pokoušeli vyšlechtit modrou růži pomocí genové modifikace. Výsledkem byla spíše fialová barva, a proto se stále nejedná o modrou růži. Podobně se nepodařilo vyšlechtit zcela černou růži, a tak některé tmavé odstíny růží jsou uměle obarveny přírodními barvivy.

Jak stříhat růže

Řez růží se odvíjí od daného druhu i odrůdy. Jinak stříháme růže pnoucí, jinak keřové či trpasličí. Pojďme se podívat na sedm takových základních bodů, které můžeme aplikovat na všechny tyto květiny:

• keř udržujeme mladý, všechny staré, suché a viditelně poškozené výhony ihned odstraňujeme. Květy se objevují na mladých výhonech,
• rostlina musí být vzdušná, nezapomínáme ji tedy pravidelně prostříhat a dbáme na to, aby byl střed keře vždy “otevřený”,
• tvar keře by měl být vyvážený – výhony i staré dřevo tedy odstraňujeme rovnoměrně ze všech stran a ponecháváme hlavní výhony podobně dlouhé,
• řez provádíme brzy z jara, když se začnou nalévat pupeny. V tuto chvíli se dobře zacelují i rány ve starším dřevu,
• vždy odstraňujeme všechno suché, poškozené či výrazně slabé dřevo. I to má však svá pravidla, řez totiž vedeme asi 5 mm nad pupenem, který směřuje ven z keře. Řez vedeme šikmo ke stonku,
• každoročně seřízneme nejvyšší (a většinou také nejstarší) větev až úplně k základu k nejnižšímu očku nad půdou,
• další řez provádíme po odkvětu – všechny stonky s odkvetlými květy ustřihneme nůžkami opět k níže umístěnému očku směřujícímu ven z keře. Díky tomu mohou výhony kvést i třikrát během jednoho vegetačního období.

Jak sušit růže

Sušení růží je snadné a poměrně rychlé. Nejjednodušší je samozřejmě sušení okvětních lístků – ty stačí rozprostřít například na noviny a ponechat pár dní na dobře větraném místě. Chcete-li si vysušit celou kytici růží, zbavte jednotlivé květiny listů a obraťte kytici květy dolů. Poté již stačí uvázat kolem stonků provázek a zavěsit. Je-li kytice bohatá a složená z velkého množství květů, je třeba ji rozdělit na menší části, aby nedošlo k uhnívání okvětních lístků uprostřed pugétu.

Růže

Druhy růží

Existuje nespočet druhů růží a samotní botanici se nemohou shodnout, kolik jich vlastně je. Rod se dělí na další 4 podrody, které zahrnují desítky, někdy i stovky druhů, poddruhů a kříženců. Není tedy v našich silách si zde vyjmenovat všechny druhy, pojďme se podívat alespoň na ty nejběžnější a oblíbené:

• růže šípková (Rosa canina) – planě rostoucí košatý keř, který je původní i v naší přírodě. Plodem jsou červené šípky s vysokým obsahem vitamínu C.
• r. perská (Rosa persica) – krásně zbarvený, původní, divoce rostoucí druh pocházející ze střední Asie
• r. drobnolistá (Rosa minutifolia) – druh pocházející ze střední a severní Ameriky. U nás se pěstuje jako okrasná rostlina a součást nižších živých plotů
• r. polní (Rosa agrestis) – planě rostoucí druh, najdeme jej i u nás podél polních cest, na okrajích lesů a remízků
• r. podhorská (Rosa dumalis) – opět planě rostoucí, tvoří velké, mnohokmenovité keře
• r. převislá (Rosa pendulina) – u nás původní druh, jak již název napovídá – má liánovité, převislé stonky

Z pěstitelského hlediska bychom si mohli růže rozdělit ještě na takové skupiny (chcete-li druhy), dle celkového habitatu či požadavků na pěstování. Těmito skupinami jsou:

• růže záhonové,
• pnoucí,
• půdopokryvné,
• sadové,
• trpasličí,
• stromkové.

Odrůdy růží

Odrůd a kultivarů je skutečně nespočet – liší se nejen v barvě květu, ale také v jeho velikosti, tvaru, intenzitě vůně, celkovém vzhledu rostliny, výšce a tvaru keře, vzhledu listů, velikosti trnů a v mnoha dalších ohledech.

Jednotlivé odrůdy se opět dělí do skupin na:

• čajohybridy – ‘Gräfin Diana®’, ‘Nostalgie’, ‘La Perla’, ‘Oh Happy Day’, ‘Cherry Lady’, ‘Winter Sun’,…
• polyantky – ‘Piano’, ‘Tzigane’, ‘Absolutteli’,…
• floribundy – ‘Cherry Girl’, ‘Aprikola’, ‘Larissa’,…
• grandiflory – ‘Speelwark’, ‘Tiamo’, ‘Vulcano’, ‘Grande Amore’,…
• anglické růže – ‘Boscobel’, ‘Claire Austen’, ‘Harrlow Carr’,…

Účinky a využití růží

Růže jsou velmi populární květiny díky své kráse a vůni, ale také mají několik přínosů pro zdraví a wellness. 

• Aromaterapie – vonné květy jsou často používány v aromaterapii pro snížení stresu a úzkosti. Jejich vůně může také pomoci zlepšit náladu a podporovat lepší spánek.
• Kosmetické použití – růžový olej a růžová voda jsou hojně využívány v kosmetice pro své hydratační a anti-ageing vlastnosti. Tyto produkty mohou také pomoci redukovat zarudnutí a záněty na pokožce.
• Lékařské využití – růžový čaj může pomoci při trávení a má také mírné sedativní účinky.

Ještě hojněji využívané jsou pak plody růže šípkové, tedy šípky. Zde je několik důvodů:

• Zdroj vitamínu C – šípky jsou vynikajícím zdrojem vitamínu C, který je důležitý pro zdravý imunitní systém.
• Antioxidanty – mají také vysoký obsah antioxidantů, které mohou pomoci bojovat proti volným radikálům a redukovat riziko některých chronických onemocnění.
• Prevence některých nemocí – některé studie také naznačují, že šípky mohou pomoci předcházet některým typům srdečních chorob a diabetu.
• Pomoc při trávení – šípky jsou také známé pro své mírné laxativní účinky a mohou pomoci při trávení. 

Přezimování růží

Zazimování růží je důležitý krok v péči o ně. 

Na podzim, zkrátka ořízněte všechny výhonky na délku asi 30 cm, abyste omezili větrání a zabraňte poškození rostliny.

Poslední hnojení by měla proběhnout nejpozději v polovině srpna, aby měly růže dostatek času na zpracování živin před zimou.

Když teploty klesnou pod bod mrazu, je čas růže zazimovat. Půdu kolem růže přihrňte tak, aby byl kmen růže zahrnutý až k prvnímu výhonku. Na vrch přihrnuté hromady můžete položit vrstvu listí nebo slámu pro dodatečnou ochranu. 

Mulč pomáhá udržovat teplotu půdy konzistentní a chrání růže před mrazem. Použijte organické materiály jako je sláma, listí nebo dřevěné hobliny.

V případě stromkových růží je potřeba chránit celý kmen. To lze udělat tak, že kolem stromkové růže postavíte klec z drátěné sítě a tu naplníte suchým listím, slámou nebo rašelinou.

Choroby růží

Moderní odrůdy jsou obvykle odolné proti běžným houbovým onemocněním, jako je černá skvrnitost, padlí a rez. Nicméně, pokud se objeví první známky infekce, je důležité rychle jednat, zejména u skvrnitosti. 

Napadené listy by neměly být kompostovány, ale spáleny, a rostliny by měly být ihned ošetřeny vhodným postřikem, který by se měl opakovat v doporučených intervalech. Některé přípravky jsou kombinované, což znamená, že působí proti houbovým chorobám i škůdcům zároveň.

Je také důležité brát v úvahu prevenci. Infekce houbovými chorobami lze předejít správným způsobem zavlažování – růže by měly být zalévány ke kořenům, nikoliv přes list, a to zejména ve večerních hodinách. 

Ze škůdců bychom v souvislosti s růžemi mohli jmenovat všudypřítomné mšice, ale i pilatky (konkrétně jejich larvy), svilušky, pidikřísci a pilatěnky.