Rýmovník

Author článku: Monika Břešťanská

Plectranthus amboinicus, česky také známý jako rýmovník citronový, je velice aromatická bylinka známá zejména v lidovém léčitelství. Její užití je totiž všestranné, takže kromě toho, že udělá parádu jako nenáročná pokojovka, pomůže s rýmou a nachlazením, s kožními potížemi, a dokonce dochutí pokrmy v některých receptech! Mít tuto rostlinku doma se rozhodně vyplatí. Pěstování je jednoduché a využití široké, proto se pojďme na rýmovník podívat blíž a zjistit o něm všechny zajímavosti i to, jak se o něj správně starat.

Jak pěstovat rýmovník

Rýmovník citronový patří do čeledi hluchavkovitých, což napoví již jeho vzhled, kterým nápadně připomíná nerozkvetlou hluchavku nachovou. Příbuzný je také například se šalvějí, bazalkou, oreganem, mátou, meduňkou, saturejkou a celou řadou dalších léčivých bylin, které se v této rozmanité čeledi nacházejí.

Rostlinu můžeme ve starší literatuře i na internetu najít pod různými lidovými názvy, které se již dnes příliš nepoužívají, například molice, řecký eukalyptus či kubánské oregano. Poslední dva názvy jsou poměrně zavádějící, protože rýmovník se rostlina pocházející z tropických oblastí Afriky (některé druhy však také z Austrálie nebo Mexika). Díky svému původu je tak odolná, ale zároveň miluje teplo, proto se v našich podmínkách pěstuje hlavně v interiérech.

Pěstování rýmovníku

Vzhledem k tomu, že se ve volné přírodě vyskytuje v oblastech od mírného až po tropické pásmo, zvládne s přehledem teploty od 10 až do 36 °C. Ideálním rozmezím pro jeho úspěšné pěstování je však 22 až 28 °C. Z tohoto důvodu je v našich zeměpisných šířkách pěstován spíše jako pokojová rostlina, nicméně v letních měsících jej lze bez problémů přesunout i ven.

Rýmovník má nejraději dobře vyživené, prokypřené, hlinité půdy obohacené o kompost. Přesto, že pochází z Afriky, se mu nejlépe daří v polostínu až stínu, přímé slunce mu příliš neprospívá. Bylina má dužnaté stonky a silnější listy, ve kterých ukládá vodu. Z tohoto důvodu zvládne i delší dobu sucha a je tak perfektní rostlinkou pro „nedbalé“ pěstitele, nebo jako doplněk ke sbírce kaktusů a sukulentů.

Pěstování rýmovníku v květináči

Mezi hlavní způsoby pěstování této rostliny u nás patří pěstování v květináči. Předpěstované sazenice si lze zakoupit v zahradnictví, hobby marketu nebo třeba na internetu. Rýmovník bychom měli pravidelně přesazovat, protože poměrně rychle roste, a z malé rostlinky o pár lístcích bude za pár měsíců větší keřík.

Novou větší nádobu tedy naplníme kvalitním substrátem smíchaným s troškou kompostu a rostlinu i s původním kořenovým balem do něj zasadíme. Poté květináč umístíme na okenní parapet, na kterém je spíše polostín nežli přímé slunce. Pokud bychom nechali bylinu jen tak růst, bude keř velmi neforemný, a tak jej pomocí zaštipování vrcholů pravidelně tvarujeme.

Co se týče vláhy, půda nesmí být nikdy příliš mokrá. Ideální je, když rostlinu zaléváme až po úplném vyschnutí vrchní části zeminy. Zálivku tedy provádíme přibližně jednou za 14 dní, v teplých dnech nebo při nižší vzdušné vlhkosti jej můžeme zalít jednou týdně. Květináče s bylinou lze v teplejších měsících, kdy už teploty neklesají pod 10 °C, přemístit ven.

Pěstování rýmovníku ze semínek

Pěstování ze semen je možné, nicméně semínka jsou velmi těžko k sehnání, a když už je seženete, předpěstování sazenic je zbytečně zdlouhavé. Rýmovník se v naprosté většině případů množí vegetativně, a proto také v zahradnictví či na internetu seženete hlavně sazenice.

Pěstování rýmovníku venku

Jak jsme si již řekli výše, můžeme tuto rostlinku zdárně pěstovat také venku. Je to však možné pouze v teplejších měsících, tedy ideálně od dubna do října. Z tohoto důvodu není vhodné jej sadit přímo do země. Pokud bychom chtěli rýmovníkem zkrášlit například středomořský záhon s šalvějí, levandulí či rozmarýnem, nebo jej umístit mezi bylinky, necháme jej v měkkém plastovém květináči, se kterým ho také zakopeme do země. Na podzim pak rostlinu jednoduše vytáhneme i s nádobou a opět přeneseme do interiéru.

Při výběru venkovního stanoviště nesmíme zapomenout na dvě důležité věci – bylina potřebuje méně vláhy, a také méně slunce. V záhonech ji lze umístit na okraje, kde už půda nezůstává tak dlouho vlhká a do stínu vyšších rostlin nebo stromů. Existují i druhy a kultivary, které se vysazují přímo do záhonu a měly by vydržet i mrazy, přičemž znehodnocené části rostliny se po zimě odstraní, nicméně i tyto odrůdy zvládnou pouze mírnou zimu, kdy teploty téměř neklesají pod nulu.

Pěstování rýmovníku doma

Rýmovník tedy pěstujeme z větší části doma. V květináči potřebuje kyprou půdu plnou živin a drenážní vrstvu nebo alespoň písek. Nádobu umístíme na okenní parapet, ale špatně se mu nebude dařit ani v místnosti s dostatkem rozptýleného světla. Když necháme byliny růst v kuchyni, účinně se zbavíme malých mušek, které láká například zralé ovoce. To samé platí v případě komárů, proto jej oceníte i v ložnici, kam se hodí také z důvodu malé potřeby přímého slunce.

Jak zasadit rýmovník

Zasadit rýmovník je velice jednoduché. Tato rostlina totiž dobře a rychle zakořeňuje, takže prakticky stačí odříznout list i s řapíkem z mateřské rostliny, namočit do stimulátoru pro zakořenění a zapíchnout přímo do hlíny. Častěji se pak řízky nechávají chvíli zakořenit v nádobě s vodou, poté se však „zapíchnou“ úplně stejně. Máme-li již předpěstované sazenice zakoupené v zahradnictví, přesazujeme je s celým kořenovým balem kdykoliv během roku (nejlépe však na jaře).

Hnojení rýmovníku

Bylina není příliš náročná na hnojení, nicméně dobře vyživenou půdu miluje. Odmění se vám intenzivnějším aroma i rychlejším růstem a většími listy. Nejlépe k vyživení poslouží kompost či jiná organická hnojiva určená například na bylinky. Pokud neplánujete listy rýmovníku žádným způsobem konzumovat, lze použít i průmyslová hnojiva na pokojové rostliny.

Množení rýmovníku

Již z výše uvedených informací víme, že rýmovník lze množit dvěma způsoby – pomocí semen a prostřednictvím listových řízků. Druhý způsob je častější, rychlejší a nenáročný. Chcete-li vlastní rostlinku, stačí, když požádáte někoho, kdo již rýmovník vlastní, aby vám uříznul jeden list i s řapíkem. Ten nechejte zakořenit ve vodě a už za pár týdnů se můžete těšit z nových a nových lístků.

Kvetoucí rýmovník

V domácích podmínkách se možná s květy nesetkáte, pokud rostlinu pravidelně zaštipujete, nicméně v přírodě se objevují většinou na konci léta. Kvítky jsou velice podobné jako u všech ostatních hluchavkovitých rostlin, mají také typické bílé až fialové zbarvení. Květenství lze zaměnit například se šalvějí, protože typově jsou si skutečně velmi podobná.

Jak stříhat rýmovník

Střih jako takový prakticky neprovádíme. Co je však důležité, je pravidelné zaštipování vrcholů. Rýmovník má od přírody dosti nepravidelný a nepoddajný tvar, keřík se však tvaruje velice snadno a lze tak dosáhnout pěkné kompaktní rostlinky, která vypadá v květináči velmi dobře.

Zaštipování je jednoduché a provádíme jej několikrát do roka nebo tehdy, když cítíme, že je nutné se některých vrcholových výhonků zbavit, protože kazí estetický dojem. Použít lze ostrý nůž nebo třeba zahradnické nůžky. Ustřižené lístky nevyhazujte, je to velká škoda, protože mají spoustu dalšího využití a lze si z nich uvařit dokonce i čaj.

Jak sušit rýmovník

Pěstitele často láká bylinu, stejně jako její příbuzné, sušit. To je však poměrně náročná záležitost a prakticky se neprovádí. Listy a stonky jsou totiž zásobárnou vody a obsahují skutečně velké množství tekutiny, ve které jsou mimo jiné obsaženy i účinné látky. Pokud bychom dali listy do sušičky na ovoce nebo do trouby, trvalo by opravdu dlouho, než by uschly, a navíc bychom se připravili i o typické aroma. Naštěstí není nutné pravidelně sklízet celou nať, a proto máme po ruce rýmovník vždy čerstvý.

Rýmovník

Druhy rýmovníku

Rýmovník patří z taxonomického hlediska do rodu molice, což by se vlastně dalo považovat za jeho přesnější název. Mezi konkrétní druhy tohoto rodu patří:

Plectranthus amboinicus – jedná se právě o rýmovník citronový, tedy o rostlinku, o které je řeč v našem článku.

Plectranthus scutellarioides – česky známý jako „africká kopřiva“, nebo pochvatec šišákovitý. Jedná se o velmi oblíbenou okrasnou rostlinu.

Plectranthus argentatus – tento druh pochází z Austrálie, je velice podobný Plectranthus amboinicus, a stejně tak oblíbený. Také jeho využití je téměř totožné.

Další známé druhy:

• Plectranthus purpuratus

• Plectranthus montanus

• Plectranthus barbatus

• Plectranthus esculentus

• Plectranthus fruticosus

• Plectranthus parviflorus

• Plectranthus rotundifolius

Odrůdy rýmovníku

Z odrůd si opět zmíníme pouze ty, které patří k nejhojnějšímu a nejpěstovanějšímu druhu, tedy k Plectranthus amboinicus. Na které se tedy při nákupu sazenic zaměřit?

‚Malibu‘ – tato odrůda vytváří velké trsy světle zelených listů. Téměř nekvete (jen velmi výjimečně a pouze pár kvítky). Dorůstá se výšky půl metru a je tedy ideální k pěstování v interiéru i v menších nádobách.

‚Golden Beauty‘ – tento kultivar můžeme poznat podle krásně vybarvených zlatozelených listů s tmavou žilnatinou. Také lodyhy mají tmavou barvu.

‚Variegatus‘ – listy této odrůdy jsou o něco tenčí a jemnější, vyznačují se bílými okraji se zoubky. Květy jsou bílé a rostlina se dorůstá výšky až 2 metry.

‚Velvet Elvis‘ – u tohoto kultivaru bychom mohli uvažovat i o vysazení venku, protože obstojně zvládá teploty až -5 °C. Květy jsou výrazně fialové.

Účinky rýmovníku

• Léčí rýmu a onemocnění horních i dolních dýchacích cest. Pomáhá při kašli, astmatu, zánětu dutin i průdušek.
• Hodí se na hojení popálenin, léčí vyrážky, ekzémy a jiné kožní problémy. Pomáhá také při zklidnění míst po bodnutí hmyzem.
• Působí silně protizánětlivě na jakékoliv infekce v organismu. Velmi účinný je i při revmatických obtížích a artritidě.
• Výborně působí také na kardiovaskulární systém. Pomáhá snížit vysoký tlak a uplatní se i při dalších potížích se srdcem.
• Pozitivně působí také na zdraví jater a ledvin. Využívá se při špatných jaterních testech, snižuje špatný cholesterol a pomáhá odstraňovat žlučové kameny. To samé platí i u ledvin a močových cest, které bylina účinně čistí a zbavuje ledvinových kamenů.
• Pomáhá při úzkostech a depresích, nejen ve formě aromaterapie, ale také díky obsaženým látkám.

Rýmovník jako koření

Lístky této bylinky se také využívají jako velmi chutné koření. Hodí se k masům, zejména k rybám či drůbeži, avšak výborně ladí i se zvěřinou. Svou jemnou a zároveň kořenitou chuť uplatní i v marinádách nebo třeba tvarohových pomazánkách. Bylinu používáme vždy čerstvou, přičemž lístky najemno nasekáme. K sušení se příliš nehodí.

Na co využít rýmovník

• k přípravě rýmovníkového sirupu pro lepší zdraví
• k přípravě čaje
• v aromaterapii
• v lidovém léčitelství, zejména proti rýmě (šťáva z listů se natírá pod nos a aroma uvolňuje ucpané dýchací cesty)
• v kuchyni jako dochucovadlo
• k inhalaci (odvar lze v případě onemocnění dýchacích cest inhalovat)
• jako přírodní repelent
• jako okrasnou rostlinu

Přezimování rýmovníku

Jak jsme si již v předchozích částech tohoto článku několikrát zmínili, tato bylinka není vhodná k přezimování venku. Pochází totiž z Afriky (některé druhy případně z jiných zemí teplého podnebí), tudíž miluje teplo a není mrazuvzdorná. Vystavením teplotám pod bodem mrazu by mohlo dojít k umrznutí a úhynu. 

Proto rostlinu pěstujeme vždy v nádobách, které na zimu přemístíme do tepla. I v zimních měsících by měla být okolní teplota vyšší než 20 °C, proto jej umístíme do obytných vytápěných místností, a na oplátku budeme mít k dispozici čerstvé lístky i v období chřipek a nachlazení.

Rýmovník v kuchyni

Rýmovníkový sirup

K přípravě budeme potřebovat přibližně 30 větších, čerstvě utržených a umytých listů, jeden omytý citron nakrájený na kolečka (i s kůrou), 1 kg cukru krystal a vodu. Listy a nakrájený citron zalijeme přibližně 1 litrem vroucí vody a necháme alespoň 24 hodin louhovat. Poté směs scedíme do hrnce a citron s listy ještě pořádně vymačkáme do výluhu. Následně do hrnce přidáme kilo cukru a směs svaříme do sirupové konzistence. Horký sirup dávkujeme do dobře umytých uzavíratelných sklenic a můžeme jej po lžičce denně užívat po celou zimu.

Meruňkový džem s rýmovníkem

K přípravě tohoto zdravého a chutného džemu potřebujeme 1,5 kg zralých meruněk, 600 g cukru, 4 větší stonky rýmovníku i s listy a šťávu ze dvou citronů. Vypeckované a omyté meruňky nakrájíme nadrobno, prosypeme cukrem a necháme je ho vsáknout. Poté přemístíme směs do hrnce, trochu podlijeme a přivedeme k varu. Po několika minutách přidáme i nadrobno nakrájený rýmovník, promícháme a vaříme přibližně 20 minut. Následně do džemu přilijeme šťávu z citronů, a ještě teplý jej dáme do umytých sklenic, které ihned uzavřeme a obrátíme dnem vzhůru.

Čaj z rýmovníku na rýmu a nachlazení

Čaj proti rýmě, nachlazení i chřipce připravíme velmi jednoduše. Do hrnku vložíme pár omytých lístků rýmovníku a máty, lžičku sušeného květu heřmánku a kolečko čerstvého kořene zázvoru. Můžeme přidat také trochu citronu a medu. Směs zalejeme 400 ml horké vody a necháme 10 minut louhovat. Poté scedíme a popíjíme během dne, ideálně však ještě za tepla.

Choroby rýmovníku

Škůdci trápí tuto bylinu spíše výjimečně. Dokáže totiž skvěle odpuzovat hmyz, proto je naopak skvělým přírodním insekticidem a chrání i ostatní rostliny. Také choroby se rýmovníku vyhýbají, a tak tato bylinka trpí hlavně špatnou péčí. Nejčastěji se objevují černé skvrny na listech. Ty většinou značí, že má rostlina až příliš vláhy, a tak stačí poškozené listy otrhat a zálivku zmírnit. Tento problém mohou signalizovat i uschlé okraje listů. Podobné projevy se pak objevují také v případě, že je květináč umístěn na příliš slunném místě.